Manderlay

Zamrzí jen náhrada Nicole Kidman za nepřesvědčivou Bryce Dallas Howard, jinak Lars pokračuje úspěšně v tom, co začal v Dogville. Poťouchle nastavuje zrcadlo. Všem. Nejsem si jist, jestli je Manderlay projevem cynismu, nadhledu, humoru, nebo upřímné nenávisti, možná všeho najednou. S tímhle se holt musí každý vyrovnat po svém. (31.05.2011)

Po Dogville už Manderlay originálností nemůže překvapit a tak se Lars von Trier musí spolehnout na příběh a herce. A to je pak pořádný problém, když nefunguje ani jedno. Postava Grace se v Manderlay nachází v úplně jiném postavení, než jaké jí bylo přiděleno v Dogville. Pro mě ale ani zdaleka nebylo otroctví zajímavé tak jako obyvatelé vesnice chránící si své území. B. D. Howard se snaží, ale talentem ani charismatem nesahá Nicole Kidman ani po kotníky. Ostatní herci jsou nevýrazní a typy jako Skarsgard nebo Bettany tady zatraceně hodně chybí. Problémem tady byla i atmosféra, kde v Dogville bylo neustále cítít znepokojivé napětí tady je po něčem podobném pusto prázdno. Snad Trier do dalšího dílu povolá opět Nicole Kidman a ukáže nám pravou Ameriku. (28.09.2008)

║Rozpočet $14,2milióna║Tržby USA $78,378║Tržby Celosvetovo $674,918║ Príde mi to o niečo slabšie, nevýraznejšie než Dogville, herci si spĺňajú svoje úlohy výborne, príbeh fajn odsýpa, aj keď občas som sa trošku strácal zo začiatku filmu v podstate výpovede, zamotávanie príbehu mi ako vždy moc sedelo a jedine čo mi chýbalo bol trošku lepší šokujúcejší koniec. /65%/ (26.08.2008)

Dlouho jsem se Manderlay vyhýbal, protože jsem si nebyl jistý, jesli Lars von Trier dokáže zopakovat tak vynikající experiment, jakým bylo Dogville. Teď mohu konstatovat - dokáže... Ostatně Trier ukázal už filmy Prolomit vlny, Idioti, Tanec v temnotách, Evropa atd., že je vyjimečný autor. Manderlay je druhá část tzv. Americké trilogie. Tentokrát se Trier zaměřuje na tu nejdůležitější vlastnost, kterou se Amerika ráda pyšní, a to "svobodu". Je svoboda skutečně tak samozřejmá věc, nebo lépe řečeno je svoboda opravdu tím vysněným cílem nevolníků a otroků? Trier je zde nekompromisní a na příběhu jedné osady, zapadlé kdesi v Alabamě, ukazuje, že svoboda je problém komplikovanější, než se na první pohled může zdát a nechává ve svém filmu naivní Grace vystřízlivět z názorů, že svoboda a demokracie se dá naučit během jedněch žní... Zpočátku mi dělalo problémy zvyknout si na Bryce Dallas Howard v roli Grace, ale myslím, že dobře Nicol Kidman zastoupila. I forma celého filmu se oproti Dogville posunula ještě dál. Zatímco v prvním snímku se ruční kamera "narýsovaným" kulisám jakžtakž věnovala, zde jsou zabírány většinou jen postavy a "kulisy" jsou tak ještě nepodstatnější než u Dogville. Naprosto brilantní závěr s překvapující pointou je pak dokonalým završením Trierovy kritiky a abych pravdu řekl, mě skoro dostal na kolena... ***** (15.10.2006)

Dogville bol o snahe utvoriť spoločné dobro zdola (hrdinka sa z vďaky podriaďuje želaniam obyvateľov obce), Manderlay je o slobode nariadenej zhora. V oboch prípadoch ide o limity vytvorenia fungujúcej komunity. Dobré úmysly tentoraz stroskotávajú na naivite šíriteľov dobra, neznalosti a neochote komunikovať o nutnosti zmien s tými, ktorých sa týkajú. Napriek zhode formy a príbuznosti deja s predchodcom, má film originálnu variáciu scenára rútiaceho sa v minimálnych kulisách do trpkého konca. Lars von Trier, vychovávaný v duchu salónneho ľavičiarstva Západu, si dnes kladie pochybovačské otázky o správnosti šírenia myšlienok solidarity cestou sociálnych konštrukcií, ktoré skôr, či neskôr ľudí zviažu do otroctva. Zároveň (vzhľadom na myšlienkový základ) intelektuálsky vkusne nakopáva boľavé miesta americkej demokracie. (05.10.2006)