Manderlay

O Manderlay platí do bodky to čo som napísal o Dogville. Bryce Dallas Howard je dôstojnou nasledovníčkou Nicole Kidman, pribudol môj obľúbený William Dafoe a treťou známou tvárou je Danny Glover. Obsah, dialógy a celkový myšlienkový background je výborný, škoda len tej samoúčelnej formy, ktorá videná v druhom filme bezo zmien (ak nerátam jedny dvere, plot a živého somára) už nie je pre mňa experimentom ale onaniou. Takže o pol hviezdy menej. 5/10 (11.12.2005)

Po tom, čo Dogville nekompromisne zaútočil na všetky moje orgány srdcom počínajúc, som si dala nejaký čas prestávku, aby som si druhú časť odohrávajúcu sa znovu v tom najfantastickejšom možnom prostredí, mohla vychutnať rovnako... Tak, ako sa na začiatku dostavilo nadšenie a vstúpil do mňa ten intenzívny feeling z toho, že som opäť súčasťou ,,drsnej" formy, že som na javisku s pár vybranými ľuďmi a budem s nimi dostatočne prežívať každý záblesk radosti či smútku, postupne ma prebodávalo sklamanie a uvedomila som si, že toto nie je tá javisková tragédia, kde Nicole Kidman jediným krutým pohľadom zranenej bytosti strháva davy ľudí, kde je každá jedna postava dokonale rozkúskovaná v celej svojej podstate, kde budete niektoré postavy vášnivo milovať a druhé preklínať za nevysloviteľnú krutosť... Dogville predstavuje ťaživú psychologickú sondu do ľudskej osobnosti a s prílišnou otvorenosťou polemizuje nad dobrom a zlom.... Manderlay ,,šéfuje" neskúsená (aj keď pomerne snaživá) Bryce Dallas Howard, ktorá konečnému vyzneniu skrz mladícku nezrelosť nedokázala dodať taký rozmer ako jej predchodkyňa. Zatiaľ čo Dogville trýzni dušu, Manderlay sa zameriava na spoločenskú mnohovrstevnosť, sociálnu nerovnosť a polemizuje o spoločnosti ako o neľútostnom systéme tried, postavenia a statusu. Postavy sú pomerne nevypiplané a sú len nálepkou na veľkom sociálnom probléme, ktorý si Trier vyčlenil. Ak niekoho viac nadchol Manderlay a jeho spoločenský mechanizmus, nie som proti, ale Dogville je po všetkých stránkach plnší a bohatší film. 70% (14.11.2010)

Zdaleka ne tak úderné a nacuckytrhající jako Dogville. Rozdíl vidím nejen v síle příběhu, ale i v efektu strohé formy - v Dogville tak mrazivě kontrastující s košatostí myšlenky. Opakovaný "vtip" už zkrátka není vtipem. I tady Grace učiní zkušenost, ale tentokrát ji to nestojí kůži, jen rozčarování z marnosti svého snažení a je s podivem, že po tom všem dokázala mít ještě víru v lidi a chtěla jim pomáhat. Děvenka se zvláštním jménem - Bryce Dallas Howard - v hlavní roli se mi moc líbila. (22.09.2006)

Trierova trilogie mě začala hodně zajímat už s jejím prvním "dílem" Dogville. Manderlay je snad ještě o stupínek lepší. Trier v něm opět nastavuje zrcadlo americké společnosti, a ten obraz se zdaleka nemusí všem líbit. Ale mně se líbil, a moc. Naprosto odzbrojující je závěrečná čtvrthodinka, kdy již tak skvěle napsanou postavu Grace (velice dobrá Bryce Dallas Howard "alternující" Nicole Kidman) trumfne Wilhelm v podání Danny Glovera. (09.07.2005)

Brutální scénáristický konstrukt, jehož dialogy tak strašně šustí papírem, že mě to málem odválo od monitoru. Zatímco Dogville pasoval myšlenku skrze výraznou ústřední postavu, Grace zde (v podání nic moc Howard - mimochodem ve Spidermanovi 3 musela bejt narvaná hormonama až po krk, jinak si její tamější céčka těžko vysvětlit, ale to jen taková moje interní cinefilní poznámka) ustupuje do pozadí kolektivním událostem, které ale nebyl Trier schopný kauzálně uchopit tak, aby to neznělo jako prosté kázání. Navíc už prakticky nevyužívá divadelní formu k naraci, což bylo jedno z nejsilnějších těžišť předchozího opusu. Jasně, že Manderlay je inteligentní film, ale asi nejvíc dojíždí na to, že Trier je při vší úctě prd vypravěč a to je vám v tomhle filmu mláceno o obličej neúměrně často. Jsem teda rád, že tuto trilogii již opustil a začal zase poctivě stříhat klitorisy a házet cizí planety na zeměkouli, i když další evropská trilogie nejspíš již nikdy nebude. PS: omlouvám se za výrazy jako konstrukt, kauzalita, narace a Spider-Man 3 (05.11.2012)