Režie:
Robert DornhelmKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Roman KariolouHrají:
Ursula Strauss, Vojtěch Kotek, Aaron Friesz, Táňa Pauhofová, David Švehlík, Peter Kočiš, Stanislav Majer, Maroš Kramár, Sabina Rojková, Jindřich Žampa (více)Epizody(1)
-
Část pátá (S03E01)
Obsahy(1)
Pátý a poslední díl série výpravných historických filmů o věhlasné panovnici je situován do let 1760 až 1780. Marie Terezie nechápe, proč se její manžel, František Štěpán, neustále zabývá finančními problémy monarchie, když její prioritou je zajistit trvalý mír a prosperitu monarchie prostřednictvím sňatkové diplomacie. Oběma rodičům přitom dlouho uniká, jak složitým dospíváním prochází jejich prvorozený syn Josef, který se má stát následníkem habsburského trůnu. Kromě přiblížení života Marie Terezie a doby jejího panování nám série dává možnost stát se svědky trnité cesty Josefa II. od privilegovaného a zároveň svými rodiči opomíjeného dítěte přes obtížná léta spoluvlády s matkou, až po závěrečné smíření s odkazem otce i matky. Jeho první manželství s půvabnou Isabelou Parmskou skončí tragickým zklamáním. V době epidemie neštovic, při níž umírají i Josefovi sourozenci, musí císařovna se slzami v očích v sobě potlačit zoufalost matky a dokončit svůj záměr sjednocení evropských zemí. Přinutí Josefa k dalšímu sňatku, tentokrát s Marií Josefou Bavorskou, která se půvabu Isabely nevyrovná. Ve vyhrocené situaci se Josef se ostře vymezuje proti otci, jehož vnímá jako prostopášníka. Teprve po smrti Františka Štěpána a následném konfliktu s matkou si Josef uvědomí, jakou roli jeho otec skutečně v chodu říše hrál, a až po smrti matky pochopí, jak významný je pro budoucnost monarchie odkaz obou rodičů – a co naopak může udělat jenom on. V roli Josefa v tomto dílu exceluje A. Friesz, jehož výkon se jistě zapíše do paměti diváků stejně, jako skvělý výkon V. Kotka v roli Františka Štěpána a výjimečné ztvárnění role Marie Terezie U. Straussovou. (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Mrknout se na Marii Terezii mi přijde jako příjemná vánoční povinnost. Kromě všeho možného základního, ráda pochválím skvělé masky, kostýmy, i lehce pikantní scénář opřený o reálnou aférku Marie Kristiny Habsbursko -Lotrinské s její švagrovkou, to by vážně byla škoda nezmínit. Vlastně i příběh Mimi a Alberta zaslouží zpracování, s Albertinou si určitě mákli, Mimi se jako jediná nakonec provdala z lásky, byla to nejoblíbenější dcera Marie Terezie a solidní mrcha ke všem ostatním potomkům... Poslední část tne do živého stran politického handlování s vlastními dětmi, rozdělenými na kategorie "děti lepší a méně vydařené", zároveň nostalgicky shrne vše, co se za dlouhé roky vlády a vztahu povedlo i nepovedlo. Výroba partnerů "na míru", stará měla za ušima. Lehké, odpočinkové, důstojné panovnice takového formátu, zároveň to má potenciál přivést i pole neorané aspoň k lehkému zájmu o matnou historii, což chválím. Vojta Kotek opět výborný, představitelka Marie Terezie mi seděla víc, než minulá, za mě v pohodě. Škoda jen, že to nebylo na dva díly. Pletichy kolem děcek a jejich konkrétní osudy by nebylo od věci rozšprtat víc, ale chápu, bylo jich jak hadů... Celá série je vydařenou zaležitostí, pozitivní odezva širokého publika budiž tvůrcům odměnou. ()
Příjemná tečka za pentalogií o Marii Terezii. Pokud ji retrospektivně zhodnotím, musím smeknout. Po věru nezajímavých prvních dvou epizodách, kde mě u druhé série motivoval ke sledování pouze Vojta Kotek, se ve druhé sérii Marie Terezie přetavila ve kvalitní politické drama, aby v posledním díle tuto kvalitativně nastavenou laťku dovedla do chtěného cíle. Největší negativum Marie Terezie III. tak tkví v přílišné rozvleklosti. I tak ale - zvláště pro milovníka pomalejších filmů - ty dvě hodiny byly naplněny množstvím zajímavých charakterů, které hrají excelentní herci. Obzvláště zmíněného Kotka bych rád vychválil. Příběh o střetu generací byl podán záživně, vtipně i dramaticky. Pro celou koprodukci určitě více než chvalitebná tečka za celou sérií. 75% ()
Kostýmy a paruky sedí. Kamera dobrá. To je bohužel jediný pozitivum, co se o tomhle televizním tyjátru dá říct. Je opravdu tragické, když se postavy oslovují celými jmény a plnými tituly, aby nebohý divák věděl, do čí imaginární držky se právě dívá. Dále následují scény, kdy rozliční hybatelé světovými dějinami stojí, sedí nebo někam kráčí a přitom si vysvětlují motivace svých politických machinací. Korunu tomu hned z kraje nasazuje scéna s mapou a ukazovátkem - ve které nějaký čičmunda (pečlivě představený a otitulovaný) vysvětluje Marii Terezii, koho si její fakani mají vzít a proč. Protože ona to asi neví. Nebo zapomněla. "Připoměňte mi pane hrábě, proč vlastně chceme provdat Marii Antoinettu do Francie...?" A pán hrábě vezme ukazovátko a začne nad mapou vysvětlovat. Tak fakt dík, tímhle se ze zamýšleného historického dramatu mentálně posouváme na úroveň učební pomůcky pro sedmou třídu zákaladní školy. Á propos, když už jsme u toho "dramatu"... tak Vojta Kotek dokáže celkem solidně zahrát Vojtu Kotka. Ale přiznejme si, že na velkou dramatickou roli prostě nemá. Celý jeho herecký um (ehm) se tu redukuje na "tvářím se jako ropucha se zaseklou třískou v rektu a přitom na půl huby bez zájmu drmolím nějaké proklamace"... Tenhleten nezúčasněnej pološepot zvládá rutinně a přesvědčivě Roden. U Kotka je to jedno velký Auvajs! ()
Takhle nějak by mohly vypadat koprodukční výpravy ČT do naší minulosti, nebo do minulosti všeobecně. Podobně jako tak činí např. už dávno BBC a která je v tomto směru zatím nepřekonatelná. Film je složen v podstatě jen ze zásadních monemtů závěrečných roků vlády MT, přesto nejde o nudné vyprávění a baví celou dobu. Výprava byla skvostná, obzvláště ten závěr mne dostal. Zas a znovu musím podotknout navzdory těžkým časům po Bílé hoře a steskům o nadvládě Habsburků, že můžeme být rádi, že nám vládla právě Marie Terezie a její syn Josef II. Nebýt jich, možná bychom byli sto let za opicemi. Nad některými patenty člověk i dnes žasne a jak revoluční to muselo být tenkrát, to si jen těžko představit... * * * * ()
Můžeme bejt rádi, že u nás máme tolik reprezentativních zámků, který se před kamerou můžou tvářit jako císařské rezidence (Valtice, Jaroměřice nad Rokytnou), jenom je škoda zbytečného oblbování diváka digitálníma Alpama u slavkovského zámku. Historicky to má kvanta nesrovnalostí a jen konkrétní události (dva sňatky Josefa II.) umožňují rámcovou představu, kdy se to vlastně odehrává, protože ani stáří dětí moc nesedí. Chápu akcentaci Marie Antoinetty, protože z dcer Marie Terezie je nejznámější svým tragickým osudem, ale je pomýlená představa, že by ve sňatkové politice hrála tak důležitou úlohu už od úplného dětství ve srovnání se staršími sestrami. Nemluvě o tom, že francouzské jméno Antoinetta přijala až po svatbě. Vůbec tu není zmínka o sedmileté válce, která se odehrává po většinu děje, a kancléř Kounic nebyl jenom podlý intrikán a kurevník. A nakonec dvorní lékař van Swieten zemřel dávno před Marií Terezií, takže ji jistě nemohl ošetřovat na smrtelném loži. Herecky mě nadchnul Aaron Friesz v roli Josefa II., standardně dobrý byl i Vojtěch Kotek jako František Štěpán. Přes drobné historické nedostatky je projekt jako celek záslužný a díky financování třemi státy má luxusní výpravu, takže hodnotím velmi dobře. ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize / Stanislav Honzík
Zajímavosti (5)
- Natáčelo se mj. v Kroměříži – v Arcibiskupském zámku a zahradách a v kostele sv. Mořice. Dále na zámcích Slavkov, Jaroměřice nad Rokytnou, Milotice, Valtice a Český Krumlov. Točilo se také v klášteře Plasy. (jungewolf)
- Premiéra závěrečného dílu minisérie Marie Terezie byla nejsledovanějším pořadem prvního dne nového roku, zhlédlo ji 1,46 milionu diváků (15+). (rublik05)
- S přípravou scénáře tvůrcům pomáhala i rakouská spisovatelka Monika Czernin, jejíž předkové pocházejí z českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic. (Komiks)
Reklama