Režie:
Robert DornhelmScénář:
Mirka ZlatníkováKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Roman KariolouHrají:
Marie-Luise Stockinger, Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová, Fritz Karl, Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Vladimír Javorský, Zuzana Mauréry, Ervin Nagy (více)Epizody(2)
-
Část první (S01E01)
-
Část druhá (S01E02)
Obsahy(1)
Píše se rok 1723 a v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Karel VI., císař Svaté říše římské a král španělský a uherský, korunován králem českým. A právě zde začíná příběh jeho dcery, pozdější císařovny Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger). Příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským (Vojtěch Kotek), nastoupení vladařské cesty, převzetí maďarské koruny i příběh šestnáctinásobného mateřství jedné z nejvýznamnějších žen v dějinách novodobé Evropy. V prvním dílu se, mimo jiné, můžeme těšit na šok, který konzervativnímu dvoru mladá Marie způsobila svým rozhodnutím provdat se z lásky. Tehdy nejspíše netušila potíže, které nastanou poté, co se Marie bude muset stát následnicí trůnu. Druhý díl filmu začíná převzetím trůnu a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem.
Dvoudílný projekt je strhující historickou epopejí mapující životní osudy mladé Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších postav novodobé Evropy, která po více než 40 let úspěšně vládla říši, rozkládající se na území dnešních 12 evropských států. V uplynulém roce si Evropa připomněla 300. výročí jejího narození. Jde o naprosto unikátní koprodukci čtyř evropských veřejnoprávních televizí – České televize, rakouské ORF, Slovenské RTVS a maďarské MTVA. Celý projekt je o to prestižnější, že idea záměru, včetně námětu a scénáře, vznikla právě v České televizi a její kvalita přesvědčila významné evropské partnery o vstupu do realizace. Minisérie se odvíjí od dvou zásadních okamžiků v životě mladé panovnice – jedním je příběh dětské lásky a pozdějšího manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, druhým je nástup na trůn a získání uherské koruny. Film přibližuje nejen vztahy uvnitř habsburské rodiny, s matkou, sestrou a otcem, ale i s významnými dvořany habsburského dvora, jako například Evženem Savojským, Filipem Josefem Kinským nebo Bedřichem Harrachem. Film je zároveň monumentální obrazovou podívanou z naší historie, jakými jsou například korunovace Karla VI. českým králem na Pražském hradě, svatba s Františkem Štěpánem v augustiniánském kostele ve Vídni nebo korunovace Marie Terezie uherskou královnou v Dómu Sv. Martina v dnešní Bratislavě, ale i plesy a hostiny u císařského dvora nebo dámský jezdecký karusel v Hofburgu, plavba panovnice po Dunaji či žehnání rakousko-uherským armádám.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (299)
Nakašlat, mě se to líbí a kdo má vyrážku z čehokoliv, co chválí něco z české (ko)produkce, nechť si .. Co já vim, třeba oloupe mandarinku, nebo tak něco. Co je na tom fajn? Velmi dobře se tu podařilo skloubit nutnou dávku umělecké licence (i když někdy historické a geografické nepřesnosti bodají do bulev rezavé hřeby, aneb Špilberk v Uhrách), realističnost a zároveň zábavnost, kdy například není délka extrémně rozplizlá (a troufám si tvrdit, že některé ze zúčastněných produkcí hodně tlačili, aby bylo dílů víc, když už to stálo tolik peněz). Mimochodem, jestli mi bude stále někdo tvrdit, že Kotek neumí hrát, tak je blb nehodný debaty, tady se s představitelkou M-T výborně doplňuje, byť ona sama je někdy až absurdně vykulená a trochu se bojíte, zda ji v pár scénách oči neopustí hlavu a nevydají se na procházku do slavkovského lesa. ()
První část mi stačila, aby mě dokonce naštvala. Z ženy, která v časech mužů kde co dokázala se tu udělala kdejaká puťka, jejíž jedinou motivací je láska k Lotrinskému a jako film se tu Marie Terezie prodává jako levná romantická fraška. Vlastně to v kde čem připomíná Lídu Baarovou, hlavní ženská postava je zjednodušena, spláchlo se do toho obrovské množství peněz, jen ať to vypadá okázale a tak dále, a tak dále... Vlastně by to i mohl režírovat Renče, protože to obsahuje podobně bizarní a nic neříkající zbytečné scény. Tohle se dalo udělat o dost lépe, stejně jako Baarová! ()
Těžké hodnocení! Klady: 1) relativně odpovídající děj, 2) výprava a kostýmy, 3) snaha o dobovou atmosféru, 4) herecké výkony, byť trochu plus minus. Zápory? Oproti realitě je to příliš uvolněné, dynamické a jaksi pimrlově uhozené a vytrvale přehrávané. Téměř všechny postavy jednají trochu jako by šlo spíše o pohádku než o historický film. Přehrávají, působí parodicky, místy až obskurně (milostný akt Karla a Alžběty Kristýny). Snaha o postižení dobové psychologie a hodnot je samozřejmě chválihodná a mnohé bylo skutečně tehdy vnímáno jinak než dnes, tohle je ale moc a působí to spíše dojmem jakési záměrné podivnosti. Taky si například neumím úplně představit, že by habsburská princezna v noci jen tak přišla (či se nechala donést) za knížetem Savojským, tedy z Hofburku do jeho (ať už městského či zahradního) paláce, vtrhla nepozvána až do jeho ložnice a cosi mu tam vyčítala. Stejně tak si neumím představit všechny ty uvolněné rozhovory. Ona ta dobová etiketa sice byla uniformou z níž zřejmě každý rád do jisté míry unikal, zvláště v době, kdy se barokní hodnoty pomalu vytrácely a ztrácely obsah, ovšem zároveň v ní prakticky od kolébky vyučované aristokraty i základním způsobem formovala. To i "blbá" vánoční pohádka "Princezna a půl království" s etiketou pracovala podstatně lépe. Samotnou kapitolou je pak didaktická linka. Role pragmatické sankce měla (a mohla) být bezpochyby lépe vysvětlena. Stejně tak bych uvítal podtitulky uvádějící důležitá data, místa a postavy. Mnohý divák se například nutně musel ztrácet v otázce, kdo je Karel VI. a kdo Evžen Savojský, zvláště když ten byl správně ale pro diváky asi nepochopitelně oslovován "princi" atp atd. Drobnou výtku k výpravě si zaslouží tehdy nemožné velké skleněné tabule v oknech, prakticky o tři desetiletí mladší interiér velkého sálu kroměřížské biskupské rezidence či dokonce interiér o sto let mladší novogotické jízdárny ve Světcích... Celkový dojem: 68% ()
Tak to tu máme zas. Stovky habilitovaných profesorov histórie s CSFD nickami fuckujú na najlepší televízny projekt v našich luhoch a hájoch za minimálne dvadsať rokov. Aj ja mám výhrady - áno viac než o politike sa to zdá byť o tom kto by koho rád prekotil a že (slovníkom Fridricha II.) ríši vládne pinda od ktorej použitia závisí či ríša padne. Aj mne to vadí ale inak je to veľmi profesionálna robota, ktorá si pýta formát miniseriálu na 10-12 hodín a viac sérií. A trochu viac vysvetľovania kto je kto a prečo robí čo akurát robí. Nuž nie je to ruská Jekaterina ale myslím, že tie peniaze neboli utopené. 7/10 ale na truc tunajším hejterom to bude za štyri. ()
Galerie (121)
Zajímavosti (24)
- Kým štáb medzi sebou komunikoval a jednotlivé pokyny rozdával v angličtine, herci sa pri „ostrej" rozprávali svojím materinským jazykom. Panovníčka Mária Terézia stvárnená mladou rakúskou herečkou tak hovorila po nemecky, z úst jej osudovej lásky Františka Štefana Lotrinského v podaní herca Vojtěcha Kotka bolo ale počuť češtinu. Pri niektorých scénach sa dokonca stávalo, že sa z pľacu ozývali všetky štyri jazyky naraz. Každá televízia si napokon všetky scény predabuje do svojho jazyka. (kacer4)
- Natáčení trvalo jen 46 dní. Nejdéle se točilo v Kroměříži - 3 týdny v interiéru zámku a týden v zámeckých zahradách. (klara.leb)
- Pokusme se přehlížet ten nepochopitelný fakt, tedy proč malují společný portrét Františka Štěpána (Vojtěch Kotek) a Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger) ještě před samotnou svatbou, a zaměřme se na samotný důvod jeho vzniku. Karel VI. (Fritz Karl) to odůvodňuje narozeninami své manželky, kterou chtěl při této příležitosti obdarovat právě tímto způsobem. Jakmile je obraz hotov a připraven k předávání, spojil František Štěpán příjemné s užitečným a využil toho, že se všichni tak hezky sešli k oslavě císařovnina velkého dne, aby požádal Marii Terezii o ruku. To však tvůrcům znovu nevyšlo - Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská se narodila 28. srpna, zásnuby se však konaly 31. ledna 1736. (Vitox)
Takže: Princ Evžen Savojský, jeden z nevzdělanějších a nejschopnějších mužů své doby, je vylíčen jako bezpáteřní intrikán (pro ty, kteří zjevně nepochopili: je třeba číst pořádně, intrikán a bezpáteřní intrikán je rozdíl, přičemž zde byl vylíčen právě jen jako bezpáteřní intrikán, navíc ani nijak schopný, a jakékoli další stránky jeho osobnosti byly zcela potlačeny). Skoro bych si myslel, že toto pojetí zasponzorovali Turci, aby se po více než 250 letech vyrovnali s mužem, který vykopal jejich odporné musulmanské pr-ehm-zadky z Uherska a uštědřil jim tolik porážek. Nevím, že by kdy uvažoval o spojenectví Pruska s Habsburky, spíše se zasazoval o sňatek Marie Terezie (s ohledem na budoucí události dosti rozumně) s princem saským či bavorským. Pokud jde o jeho smrt, tak umřel až dva měsíce po svatbě, nikoli během zásnub. Handl Lotrinska za Toskánsko byl jednou ze součástí vídeňského míru po válce o dědictví polské, přitom o té se tu mluví jako o nějaké dávno minulé události zcela oddělené od vyjednávání o sňatku. No, to bychom měli to historické minimum, které si tvůrci měli nastudovat, než začali točit. A co zpracování? Kostýmově výpravné, chladné, s hereckými výkony dosti proměnlivými. Nerad to říkám, ale německy mluvící osazenstvo je sympatičtější než české. Karl Markovics, i když mám výrazné výhrady k tomu, jak tvůrci prince Evžena pojali, je tím, koho oceňuji nejvíc (sranda je, že civilní jméno představitelky titulní role je stejné, jako jméno postavy, kterou Markovics minimálně v našich luzích, když už ne hájích, proslul). Na opačném konci hereckého spektra je pak unylý nezajímavý Kotek. Proč máme věřit, že zrovna na něj se Mařka tak upnula? Když jsme u toho, sama Marie-Luise Stockinger je herecky tak někde ve středu, vyloženě nekazí, vzhledem jakž takž odpovídá, ale budoucí mocnou panovnici jsem jí příliš nevěřil (na čemž má opět značnou "zásluhu" pojetí Marie Terezie jako umanuté husy). Co se týče ztvárnění vztahu Mařky a Franty, tak mi prostě přišlo, že Vojtíka pozvali na plac, kde už na něj čekala představitelka Mařky, té řekli "Tohle je František, osudově ho miluješ, tady máte scénář, za pět minut jedem." Naprosto jsem jim to nevěřil. Když mluvíme o chemii, osobně bych si to představoval tak aspoň někde u Francia (tedy ne že by tam muselo být 87 francouzáků), zatímco jsem viděl prostě jen Germanium, tedy 32 škrobených úsměvů. Ale vůbec nejvíc mi vadí to, že jako obvykle se historické události podřazují "dallasovské vztahovce" z prostředí dvora. Ono to jde, když máte vytříbené dialogy, ale i v takové druhé sérii The Crown už mně to začalo lézt na nervy. O zvlášť vytříbené dialogy či herce se navíc až na čestné výjimky (mimo Markovicse bych ještě ocenil Fritze Karla jako Karla VI.) Mařka Terezka opřít nemůže. Zatím spíše takový instantní podunajský podprůměr na jedno použití, ale uvidíme ještě při druhém dílu. Pokud dojde princ Evžen alespoň nějaké rehabilitace, možná budu nakonec milosrdný. P. S. Komu se nelíbí hodnocení historické stránky v komentářích, ať si klidně trhne nohou :) Po druhém dílu: Víceméně potvrzení dojmu z dílu prvního. Nic zcela výrazně špatně, ale nějak mi chybí důvod, proč jedné z nejvýraznějších panovnic osvícenské doby věnovat jen průměrnou kostýmní dvorskou romanci, která příliš nevypovídá ani o charakterech ani o době. Jaké že to reformy tereziánská doba přinesla, jaký že byl průběh slezských válek/válek o dědictví (více než jen pár konstatování, např. aspoň zmínka o Praze obsazené Francouzi a Bavory by se hodila, jakož i poznámka o prohlášení Karla Albrechta českým králem), jak žili tehdejší lidé a tak dále. Zkrátka tento film pokračuje v trendu historie bez historie, hodně (většinou) hezkých lidí v hezkých kostýmech si hraje na dvůr 18. století. Ale že jsem se nenudil a že princ Evžen dosáhl alespoň částečného vzetí na milost, dám smířlivá tři sluníčka. P. S. Josef II. v dospělosti tvrdil, že když s ním v náruči jeho matka předstoupila před sněm uherské šlechty, tajně ho štípala do zadku, aby více plakal a tím posílila svůj dojem bezbranné ženy žádající o ochranu. () (méně) (více)