Black Czechs
VOD (1)
Obsahy(1)
Dokument o ukradených životech namibijských dětí, které měl náš režim v 80. letech vychovat pro Namibii v budoucí komunistickou vládnoucí elitu... Neuvěřitelný příběh manipulace s lidskými osudy 56 namibijských dětí, které byly násilně vykořeněny a převezeny v polovině 80. let na výchovu a vzdělání do Československa. Po změně politické situace u nás ale byly namibijským komunistickým režimem opět zneužity a repatriovány v roce 1991 zpět do Namibie, kde jejich životy měly zůstat zapomenuty. Díky antropologickému výzkumu afrikanistky, socioložky a doktorandky Kateřiny Mildnerové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého se podařilo některé z nich opět najít. Většina si uchovala v sobě zcela jiné kořeny, totiž češství. Tuto identitu, v níž vyrostly, přirozeně přijaly a považují za svou rodnou. A s tímto stigmatem začaly postupně naplňovat svůj další dramatický úděl. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Za tu hodinku mi všichni tak strašně přirostli k srdci v mnoha okamžicích slyšet mluvit původně africké Namibiany česky byl prostě hezčí zážitek než slyšet průměrného, ubrečeného, bílého Čecha jako poleno, jak se tu máme špatně díky fialově vládě a ukrajinskejm imigrantům, protože má lepší auto než já. Tolik radosti ze života po všem to vytržení a navrácení komunistickejch kontrarevolucionářů. Mám pocit, že jsou častokrát více Češi než my. Protože zažívají různé světy umí i spousty věcí narozdíl od našeho stěžování si na gauči u televize ocenit a slyšet to česky je prostě nádhera. Buranskému hulvátovi, bejt tam a slyšet to, bych se neznal voe.. ()
Jeden z nejlepších dokumentů který jsem za poslední dobu viděl, a který přišel z čista jasna. Opravdu doporučuji všem, nabízí zajímavé pohledy na naší zemi očima imigrantů do ČSSR 80. let, kteří se následně po pádu komunismu vrátili zpět do Afriky. V dokumentu lze jasně spatřit, zda to bylo dobré rozhodnutí...NEBYLO! A vypůjčím si frázi od kolegy tady v komentářové sekci: "Jsou víc Češi než někteří z nás". ()
Život přináší různá story a tahle je o malých černoušcích, kteří byli v rámci ideové blízkosti s angolskou komunistickou partou na pár let uklizeni do Československa, aby po návratu zjistili, že jsou víc Češi než černoši z Afriky. Taky je zvláštní pocit, že v rámci sebeobrany jsme brutálně protiimigrační, ale jakmile se ukáže jeden zajímavý a docela dojemný příběh, tak tyhle by si nastěhoval domů každej druhej. ()
Nejdříve jsem byl zděšen, co to je za politicky nekorektní název, ale pak jsem byl z dokumentu nadšený. Zajímavé osudy o namibijských dětech, o kterých jsem doposud neměl ani tušení, neboť jsem v době tehdejšího Československa ještě nežil. Jak tady mnozí zmiňují v komentářích, toto jsou větší Češi než někteří rádoby vlastenci. Některé osudy jsou opravdu dojemné a při zmínění nepřijetí v českém současném prostředí u určitých kategorií obyvatelstva je i našinci smutno. Jsme sice malý národ, přesto najdeme řadu našich menšin po celém světě, a to mě dodnes nepřestává fascinovat. Zpravidla nehodnotím dokumenty tak vysoko, ale Černým Čechům nemám co vytknout, takto by měl dokument vypadat - a zároveň mám chuť si co nejdříve přečíst i tu knihu. ()
Milé překvapení a velice zajímavý dokument. Zajímavý osud několika desítek dětí, které si to své mládí a pubertu prožili ke konci socíku tady u nás se sněhem a tekoucí vodou. Poté je čeká šokující návrat do jejich vyprahlé Namibie. Zajímavé vidět hezky česky hovořící lidi afrického vzhledu, kteří žijí ve svých plechových chatrčích na záchod chodí k sousedům a vzpomínají jak se v tom mládí měli vlastně hezky. ()
Galerie (14)
Photo © cernicesi.cz
Reklama