Pacifiction
Pacifiction
Pacifiction
Pacifiction
Pacifiction
Pacifiction
Režie:
Albert SerraScénář:
Albert SerraKamera:
Artur TortHrají:
Benoît Magimel, Pahoa Mahagafanau, Sergi López, Montse Triola, Lluís Serrat, Marc Susini, Praxedes de Vilallonga, Laurent BrissonnaudVOD (2)
Obsahy(2)
Spisovatelka se vrací do své země na ostrově ve Francouzské Polynésii poté, co ve Francii triumfovala s románem. Je však dezorientovaná a prožívá tvůrčí krizi. Tváří v tvář neschopnosti psát nová díla se rozhodne přijmout práci simultánní překladatelky pro velvyslance. Začíná mezi nimi zvláštní milostná přitažlivost plná kontrastů. Postupně si uvědomuje cynismus mezinárodní politiky s latentní hrozbou nových jaderných testů ze strany francouzské vlády. Její milostný vztah s velvyslancem bude tímto konfliktem ovlivněn a zájmy a romantika se budou zmateně a poutavě mísit až do smutného konce. Albert Serra, režisér avantgardního snímku Liberté (Zvláštní cena poroty v Cannes Un Certain Regard, 2019), se od své vize umírajícího krále Slunce ve filmu Smrt Ludvíka XIV. (Zvláštní uvedení v Cannes, 2016) až po novou exotickou zápletku zasazenou do prostředí jaderné hrozby vzpírá všem konvencím konformity. Ve filmu Pacifiction, uvedeném v canneské soutěži, v lahodném tropickém příběhu prohřátém tahitským sluncem si Benoît Magimel oblékl kostým velvyslance po boku Sergiho Lópeze v roli zapšklého majitele nočního klubu. (Film Europe)
(více)Videa (6)
Recenze (22)
Nejpřístupnější Serrův film je zároveň jeho nejparanoidnějším a nechává spoustu prostoru pro duševní piškvorky. Viděno dvakrát v kině během jednoho týdne, což nedělám skoro nikdy. #ReleaseThe500HoursCut ()
Už dlho som sa pri nejakom filme takto ukrutne nenudil. Prostredie Tichomoria bolo síce lákavé a tie scenérie boli fakt pekné. Ale čo sa týka príbehu, dejovej línie, postáv, dialógov, a všetkého ďalšieho,... to bolo fakt nehorázne mdlé a nudné. Trochu mi to pripomínalo filmy Paola Sorrentina - tie mi tiež nikdy nesadli a akosi som ich pretrpel. Nerobím to často, ale okrem toho pekného vizuálu tu nevidím nič, čo by ma tešilo. Ergo, odpad! ()
Pacifikce - mír jako fikce (jako zdání); i když je mír, neznamená to, že není válka. Po převratném filmu "Čest rytířstva" přistupuji k Albertu Serrovi velice opatrně a obezřetně; v podstatěho ho ale považuji za největšího filmového avantgardistu, který si zcela vystačí bez surrealistických fines a brechtovských Verfremdungsefektů. Jeho fimy nejsou bizarní ani nadčasové (vnímám je podobně jako zencitizen ve své recenzi). Hrdina filmu, bohatý a pravomocemi obdařený Francouz De Roller zde s velkou pravděpodobnosti pátrá v tichomořském ráji po conradovském srdci temnoty, a odhaluje jen svoji paranoiu. Nebo pátral jen špatným směrem? Nebyla to třeba Šanna, vždyť ji téměř odhalil. Příběh se "valí" v obvyklé serrovské časové dimenzi, dialogů je mnoho a nejsou vždy hospodsky prázdné. A je také plný napnutí (Hitchcockovo "suspension") a bez akčního napětí. ()
Lost Highway/Only God Forgives/Inherent Vice/I Come With the Rain/La Gomera mashup a to s vědomím, že tři pětiny ze zmíněných filmů mě celkem sraly a dva příkladně miluji. Jinak prvotřídní trololo na diváka očekávající cokoli, co mu nabídne libovolné shrnutí děje (například zde uvedený distribuční text od Film Europe jenom dokazuje, že na jimi distribuované filmy se nedívají ani oni sami). Pacification je pro mě obecně připomínka toho, proč jsem měl v raném věku své elitářské artové období. Protože jsem arogantně zbožňoval pomalé, nesrozumitelné filmy, které svojí nadutostí neustále budí dojem, že v nich jde o něco více než ve skutečnosti jde, ale mám snad do prdele čekat od evropských auteurů nějakou skromnost? Jo a jedním z parametrů takových filmů je to, že často jen tak jako mimochodem obsahují vizuálně nejopulentnější scénu roku napříč žánry i rozpočty, což je tady splněno (když lodě vplouvají do vlny). Pět hvězd nedávám jen proto, že by to někdo mohl brát jako, že jsem třeba pochopil co se tam většinu času děje, což bych nerad. ()
"Pacifiction používá vyprávěcí prvky jako záminku k prozkoumání textury nejistoty, podezření a neakce"(Carson Lund, Slant Magazine), "Bizarní epika Serry je obrazem francouzského imperiálního smutku, politické paranoie a apokalyptického zoufalství. Je to noční můra pohybující se pomalu a důvěrně jako náměsíčník a její rychlost, délka a nádherné širokoúhlé rámování, v němž je konvenční drama téměř pokryto kamufláží nebo ztraceno. Mohu pouze říci, že jsem byl uchvácen filmem a jeho evokací čistého zla"(Peter Bradshaw, The Guardian)."Je to film o mnoha způsobech plynutí, skrze život, vodu a moc, přitom zve diváka líně plout spolu s ním"(Guy Lodge, Variety). ()
Galerie (17)
Zajímavosti (12)
- Film sa natáčal v katolíckom kostole sv. Patrika a na letisku Moorea Temae v Afareaitu na ostrove Moorea, Múzeu Paula Gauguina v obci Teva I Uta, Paradise Night Club Tahiti v Papeete, Fare Ylang Ylang v Punaauia a Royal Tahitien v Pirae a v obci Teahupo'o na ostrove Tahiti (Francúzska Polynézia, zámorské spoločenstvo Francúzska). (Arsenal83)
- Hollywood Reporter opísal film ako „trestuhodne pomalý, aj keď nie nezaujímavý“. (Arsenal83)
- Podľa režiséra bolo počas výroby natočených asi 500 hodín záberov, z toho asi 200 hodín s dialógmi a zvukovým záznamom. Serra vysvetlil, že od začiatku svojej kariéry sa snažil využívať výhody digitálneho natáčania, a preto dlhé, improvizačné scény natáča 3 kamerami naraz, čo má za následok množstvo záberov, s ktorými sa dá v postprodukcii pracovať. (Arsenal83)
Související novinky
Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa
V pátek 24. února 2023 proběhlo v pařížském koncertním sále Olympia slavnostní předávání prestižních cen francouzské akademie filmových umění a technik, známých pod názvem César. Vítězným snímkem… (více)
Reklama