Hrabě Monte Christo

Film, ve kterém dali Britové Francouzům na prdel na jejich vlastním hřišti (Britové použili z předlohy velmi citlivě ty správné momenty a vzhledem k možnostem filmového zpracování tak rozsáhlého románu citlivě některé pozměnili - děj tím získal na spádu, romantičnosti a má "šťávu", kterou starší verze tolik postrádá. Dále viz komentář k francouzské verzi z roku 1954)... 75% (26.05.2013)

Chamberlainovi sice role tajemného, mstivého hraběte velmi sedne, ani další herci nepředvádějí odsouzeníhodné výkony, leč tento Monte Christo je tak kratičký, že jisté eliptické kompromisy nevyhnutelně poněkud przní filmové vyprávění. Kde delší hrabata trpělivě shromažďují důkazy, spřádají intriky, užívají rozličných převleků, tam Chamberlain přichází k hotovému. Film neřeší, kde našel Haydée, prostě ji má, jak se dozvěděl o jistém pohřbeném dítěti, prostě to věděl, jak se etabloval v Paříži, prostě tam je s nějakým postavením. Že děj zcela pomíjí rejdaře lze ještě docela dobře akceptovat, že však uvádí do děje Valentine de Villefort a Noirtiera de Villefort lze vysvětlit obtížně - dramaturgu, dramaturgu. Monte christí msta nakonec sdílí podobnosti s mraženou pizzou z mikrovlnky - rychle a snadno hotová, jenže chuť nic moc. (31.08.2014)

Zo štyroch adaptácií, ktoré som mal možnosť zhliadnuť, je práve táto najlepšia a vďaka Chamberlainovi aj najpamätnejšia. A hoci bol Dumas Francúz, je paradoxné a pre Francúzov iste skľučujúce, že najlepšie sa ho podarilo stvárniť na britskom striebornom plátne. A Chamberlain je zasa najlepším Monte Christom, aj keď aj Marais bol dobrý. Príbeh má solídne tempo, dejový spád a vďaka príjemnej stopáži sa viac než statočne vyhýba ukecanejším a nudnejším pasážam. Je síce pravda, že prvú polovicu (vo väzení a na úteku) som si užíval viac ako tú druhú, ale je to tak v každej adaptácii. O herecké výkony sa stará skvostné svetové obsadenie (zamaskovaného Howarda bolo relatívne ťažko spoznať), na ktoré sa dá spoľahnúť. Na to, že ide "iba" o televízne spracovanie, pôsobivé. (22.12.2021)

Souhlasím s Pohrobkem, že tento film je dle mého asi nejlepším zpracováním Dumasovy předlohy. Ve srovnání se zpracováním z roku 1955 (s J. Maraisem) nebo z roku 1998 (s G. Depardieuem) vychází tahle verze určitě nejlépe. Když přemýšlím nad důvody, proč je u každého oblíbená jiná verze, vychází mi z toho jediné: každý má rád jinou část příběhu a také každé z těchto tří zpracování se zaměřuje na jiný aspekt. Film z roku 1955 je zaměřený především na první část příběhu a na úpěnlivé snaze o věrnost předloze. Ve zpracování z roku 1975 (a ve velké míře i v té z roku 1998) zase dominuje akt pomsty. Na jedné straně část příběhu, než se Dantes dostane z pevnosti If, je vmáčknuta do cca 20-ti minut. Na straně druhé je podrobná likvidace Dantesových protivníků. Já zjevně patřím do skupiny příznivců druhého z výše jmenovaných filmů, vždy se mi v tomto příběhu mnohem více líbilo osnování plánů na pomstu a pomalé ničení zrádců než sice zajímavý, leč vlastně přímočarý příběh uvěznění a přežití v nelidských podmínkách. (14.09.2007)

Sice tenhlemistrovský kousek má trochu dál k předloze Dumasově, tak se mi moc a to že dost líbí. Věčně sebesama hledající Edmont Dantes, výborné dialogy a ten konec. Páni, to je moje gusto. Edmont nežije, zemřel dávno v pevnosti d'If. Hodně tomu pomáhá původní český dabing s Miroslavem Moravcem. "Mondego! Danglars! Caderouse! Vilfore!" (03.01.2014)