M*A*S*H

i když je to film, který byl předlohou pro vyjímečný seriál, tak jeho kvalit zdaleka nedosahuje a myslím, že to není tím, že bych ho viděl až po něm. Charakteristické znaky postav jsou znát, ale až seriál jim dal život - a možná i herečtí představitelé, kteří jsou snad na vyjímku Radara, všichni jiní. Dějově je to přiměřené, humor i herecké výkony a na mě to působilo spíš jen jako slabší epizodka ze seriálu, protože tam bylo hodně témat jen nakousnuto. Ale díky za něj, protože jinak bychom se seriálového Mashe nejspíš nedočkali. Čisté tři hvězdy [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.04.2013)

Jak mě seriál celé mládí bezmezně bavil, tak musím nyní uznat, že oproti filmu je jeho humor velice prvoplánovitý. altman nechává vše vyznít do ztracena, pointy jsou nenápadné, dialogy se překrývají až do nesrozumitelnosti (což je obecně u altmana dost problém pro neangličtináře, protože do titulků se to nenacpe), a absurdita graduje. Leitmotiv s textem "That suicide is painless" je v groteskně nereálné scéně sebevraždy naprosto odzbrojující... (02.07.2009)

Jediné, co nechápu, je, že po takovém filmu mohl vzniknout naprosto geniální seriál. V celém snímku se vyskytují asi tak tři, čtyři dobré vtipy, kterým se dá zasmát. Na válku film reaguje jen okrajově, to znamená, že kdyby se děj odehrával v nemocnici, která nemá peníze a postavy byly jen přeneseny, vyjde to nastejno. Filmové charaktery jsou ploché a působí nevěrohodně (včetně medika, který se rozpláče, když mu Frank Burns řekne, že zabil pacienta.) Pokud chtěli tvůrci zobrazit rychlý přísun raněných, to docela vyšlo, horší to bylo s operacemi na sálech, které probíhaly v docela poklidném tempu. Knihu už jsem četl. Richard Hooker napsal mnoho dalších knih o MASHi v Londýně, Paříži, v New Orleansu atd. atd., vše je takové povrchní a rychlé, takže atmosféru knih se snímku vystihnout podařilo. Film mám za sebou, takže se vracím k seriálu... Půl hvězdičky bych dal za tu píseň. P.S. V jednom dokumentu o Robertu Altmanovi jsem z jeho úst slyšel, že seriál je propagandou. Chudák asi vůbec netušil, že točil film podle knihy, jejíž autor byl ZASTÁNCEM války v Koreji. (09.08.2002)

Film má veliké štěstí, že jsem jej viděla dlouho před seriálem - ještě před odrazem nad laťku dospělosti. Byla jsem mládě fascinované military tématikou, na humor nenáročné a nevnímající narážky, jež jsou mi coby dospělé ženě proti ochlupení. První dojem byl tedy výborný, prostě bžunda! Druhé "promítání" přišlo o mnoho let a přinejmenším dvě reprízy seriálu později... A jakkoliv se nemůžu donutit film striktně odsoudit, měl své světlé momenty, je prostě někde úplně jinde proti (postupně) hlubšímu, lidštějšímu seriálu, který si získal mé srdce. Je mi putna, že autor knihy, Dr. Richard Hornberger, cyklus víceméně odsoudil a filmový M*A*S*H označil za bližší realitě. Pro mě (s veškerou úctou k Donaldu Sutherlandovi) existuje jediný Hawkeye Pierce: Alan Alda. 61% (20.08.2010)

Altmanovo dílo je pro mě nejočividnějším příkladem "dozrávání". Od prvního, velmi dávného, zklamání (syndrom seriálu) se postupně propracovává k jednomu z nejobdivovanějších mých filmů. S každým dalším zhlédnutím si říkám, že Altman měl při natáčení geniální chvilku. Co mi momontálně brání dát pátou hvězdu je rozvleklá druhá polovina, kde se děj nepříjemně rozmělní. Věřím, že jednou to uvidím jinak, momentálně mi ale v kontrastu s výtečnou první polovinou zbytek překáží. (16.08.2008)