M*A*S*H

Co říct? I když je M.A.S.H. rozhodně kvalitním filmem, rozhodně nedosahuje kvalit pozdějšího seriálu a díky jeho úspěchu byl taky téměř vymazán z paměti všech, kdo měli šanci ho někdy shlédnout. Příznivci seriálu budou možná taky poněkud zklamáni trochu jiným uchopením hlavních postav, které jim vtiskli herci jako Sutherland, Gould a nebo Duvall. ***Věděli jste, že: Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další.// Eliot Gould a Donald Sutherland získali běhen natáčení přesvědčení, že Altman je blázen a že by měl být umístněn do ústavu. Konflikt zašel tak daleko, že si oba herci byli stěžovat ve studiu a údajně se marně snažili prosadit, aby Altman dostal padáka.// Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných skevencí se spoustou krve a obscénního humoru.// Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátnul a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon.// Slavná píseň z úvodu titulků "Suicide is Pain" měla být původně použita pouze ve scéně zubařovy sebevraždy a Altman ji považoval za tak nedůležitou, že napsání textu svěřil svému čtrnáctiletému synovi Michaelovi. Ten chtěl jako provizi za svou práci kytaru, byl však místo toho Altmanem donucen podepsat smlouvu s tentiémami jako každý jiný a nakonec na filmu vydělal mnohem víc peněz než jeho otec.*** (15.03.2007)

Tomuto filmu jsem se hodně dlouhou dobu vyhýbala, protože seriál prostě miluju a věděla jsem, že bych nemusela dostat to, co očekávám. Velmi mě potěšilo, že se filmaři tak věrně drželi knihy. Bohužel ale také musím říct, že některé věci (hlavně osobitý humor), co v literární podobně vyzněly dobře, tady vyšuměly do prázdna. Problém je v tom, že knížka je spíše takovým souborem povídek, což je ve filmu těžší slepit dohromady a více se to hodí právě na seriál (i když v něm se zase inspirovali jen hlavní kostrou příběhu). Pokud očekáváte našlapanou komedii, budete nejspíš zklamáni, protože zde není ani tolik humoru jako v jednom dílu M*A*S*He. Ale pokud se "smíříte" s dramedií, tak na vás čeká zajímavý filmeček a určitě se můžete těšit. I když pro mě bude seriál vždycky number one. Takže pár rad na závěr: Neočekávejte od toho to, co od seriálu, nesrovnávejte to se seriálem a budete spokojeni. (14.02.2010)

Film, ze kterého rozhodně NEvychází jeden z nějlepších seriálů v historii. Film, který kritizuje válku a všechny idioty v ní, i ty vtipné a relativně kladné. Otázka, zda může být bezohledná šikana pitomců vykoupena záchranou života zubaře s "nejslavnějším vrtákem v Korei", je nasnadě. Nemůže. Ale tady tak nějak funguje, že i když nemá člověk hlavní hrdiny rád, film se mu právě pro ten bezbřehý hnus líbí. (18.05.2013)

Naprosto nerozumím zdejším vyhroceným komentářům. Jedni tvrdí, že to není kulometná kadence vtipných replik jako v seriálu a tím pádem je film nudnější. Druzí zase opakují, že seriál je komerční odpad, v němž poslání filmu zcela vyšumělo. Ani jedna skupina však nemá pravdu. Pokud budeme diskutovat o věrnosti k Hookerově předloze , tak film jasně vede (v seriálu z ní v podstatě vychází jen pilotní díl), ale o to tu nejde. Film je mnohem víc realističtější a vlastně podle mě z něj to protiválečné poslání vyleze docela nenásilně. Seriál je v tomto směru mnohem útočnější (aspoň ve svých moralistických začátcích). To dokládá, že sitcom nesmazal to hlavní poselsví, ale podává ho trochu jinými prostředky. Robert Altman neměl rád seriál z prostého prozaického důvodu: kvůli penězům. Za celou dobu mu z jednoho nejsledovanějších pořadů nekápnul ani cent. Ačkoli se původní film M.A.S.H. drží Hookerovy předlohy, došlo tu přesto k několika změnám. Především rozšíření postavy Franka Burnse, který se v knize objevuje pouze v jedné kapitole. Scénárista sloučil Franka s postavou majora Hobsona, pánbíčkáře, který je neustále viděn s modlitební knížkou. V té jedné kapitole má však Frankovo chování blíž seriálu. Mně se líbí film i seriál, pouze k seriálu jsem si vypěstoval větší vztah. Ze zdejšího původního ansámblu se do televize dostali pouze Garry Burghoff jako Radar a G. Wood jako generál Hammond. (01.11.2005)

Reflexia vojny pohľadom tých, ktorí sa na ňu vôbec nehrnuli. Ich vlastenecké nadšenie začína aj končí na operačnom stole. Mimo to sa snažia užiť si čo to dá a zabaviť sa na účet tých, čo sú príliš zažratí do armádnych povelov a príručiek, čo zbožňujú dodržiavanie príkazov a zákazov. Skvostný výsmech ambicióznym zmrdom, snažiacim sa všemožne odstaviť podrývačov ich autority. Poznámka: Seriál vo všeobecnosti prirodzene boduje viac. Ideologická mašinéria masovej zábavy je totiž vždy účinnejšia, pretože sa zameriava na čo najširší masový príjem. Seriál dokázal ostro absurdné posolstvo filmu zmäkčiť, sústredil sa na charaktery postáv a ich "nesmrteľné hlášky" (čítaj drísty) a prostredie tábora ako keby poľudštil. Aby to vyzeralo šmrncovnejšie, vypreparoval z filmu len humorné scény a prilepil na ne stovky ďalších gagov. Pobyt v Kórei tak pôsobil podľa seriálu takmer ako nejaká vidiecka selanka. (02.09.2014)