Soumrak samurajů

Hodnocení *** v tomto případě neznamená, že by byl Soumrak samurajů průměrný film. Vyjadřuje pouze poměr mezi momenty, které byli vynikající a desítkami minut, které byli příšerné. Pokud přečkáte prvních dvacet minut, dočkáte se velmi slušné hodiny filmu, kterou bohužel zprasí utahaný konec, trvající další hodinu. Srovnání s Posledním samurajem je úplně zcestné, protože jediné co mají tyto filmy společného, je období nepokojů v Japonsku, kdy došlo ke střetu mezi tradicemi, které zosobňoval shogun a touhou vládnout neomezenou mocí, což společně s pokrokem, prosazoval císař. Respektive lidé kolem císaře. I když zpětně Japonci oslavují statečnost samurajů kteří bránili tradice, pravdou je, že tento boj neměl morálního vítěze. Na pozadí těchto nepokojů sledujeme osudy muže, který upřednostňoval osobní čest a lásku k rodině, před kodexem cti, který vyznávali ortodoxní samurajové. Hrdinství je pouze vedlejší produkt mravní síly a odvahy. A každému dodává tuto sílu něco jiného. Láska k rodině, povinnost/přísaha, čest... . Soumrak samurajů ukazuje jak rozdílné mohou být cesty za stejným cílem. Pro mě osobně přišla pointa a vyvrcholení filmu, po cca 90 minutách a kdyby v tu chvíli film skončil, klidně mu dám 4*. Pro vyznavače bitek mám varování. Žádní ninjové, superšermíři, zpomalené záběry, stylizované rubačky... . Tady jste v Japonsku, ne v hollywoodských nebo hongkongských filmových studiích. (12.07.2011)

Velmi mě překvapilo, jak nudně se dá zpracovat jedna z nejpamětihodnějších a nejomílanějších událostí japonské historie, tedy události kolem Shinsengumi a konec éry šogunátu Tokugawa. První polovina filmu je ještě zajímavá s výbornými souboji na začátku, ale po půlce se začíná děj neuvěřitelně táhnout a hlavně se stále jen hraje na city a skutek utek. Slabota. Ani postava hlavního hrdiny, která je ze začátku zajímavá a sympatická, ale brzy začne lézt na nervy, se příliš nevyvedla. (13.10.2008)

SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (24.02.2011)

Krasne spracovany koniec ery tokugawa, co bol vlastne aj koniec obdobia samurajov. Tuto udalost sledujeme na pozadi pribehu vidieckeho samuraja (skvely vykon Kiichi Nakaia), ktory je obrazom praveho samuraja (vernost ceste samuraja a jej poslaniam), no je zobrazeny omnoho ludskejsie a jeho ciny su vyrazne obvplyvnovane aj laskou k rodine (co je v zasade na ceste samuraja az druhorade). Tento typ samuraja mame moznost vidiet aj v dalsich novodobych samurajskych dramach (Twilight samurai), no tu je tento nazvime ho "konflikt povinnosti" umocneny velkostou a vaznostou udalosti (prave spominany koniec tokugawa a zaciatoch vlady imperia) ktore sa v pribehu odohravaju. Samuraji mali na vyber bud sa pridat na stranu imperia, alebo bojovat predom prehrany boj, no zachovat si svoju hrdost a cestu, aj za cenu toho, ze za to, za co by ich pred tym nazivali hrdinnmi, su teraz oznacovani ako rebeli. Aj hlavny hrdina je takymto rebelom. A aj ked zo zaciatku ako skutocny samuraj veru nevyzera, ako sa pribeh pomaly rozvija, dozvedame sa jeho skutocne dovody, motivacie a jeho charakter sa rozvinie do krasy. Ako plynu roky, tak sa meni aj film a tak ako vyzeral samurajsky film v rokoch 60-70 uz vyzerat nikdy nebude. Meni sa film, menia sa aj divaci. Pribehy o ukradnutom zlate nahradzaju melodramaticke prvky. Ale stale je to japonsky film o samurajoch, kde sa bliskaju nabrusene katany, caj nalievaju slicne konkubiny a za chyby sa plati seppuku. Skvely kus. (9/10) (01.08.2008)

Pekný historický film o konci šogunátu. Štýlom mi pripomenul filmy môjho obľúbenca Yoji Yamadu. Takže dôraz je kladený na dramatickú stránku a bojov je tu minimum, pôsobia tuctovo a ničím nestrhnú. Trochu zvláštne pôsobí, že hlavným rozprávačom je postava, ktorá hlavného hrdinu nemala rada a mnoho vecí podáva skreslene. Až neskôr sa dozvedáme dôvody hlavného hrdinu prečo konal na prvý pohľad sebecky a tým pádom dlho pôsobil úlisne a nesympaticky. A nakoniec vlastne ani tá nenávisť rozprávača v súčasnosti už príliš nedáva zmysel, keď mu behom spomienok postupne prišiel chuť. Dlho film na mňa pôsobil pútavo, ale emocionálne ma nedokázal vtiahnuť. Až koniec konečne vo mne vzbudil nejaké emócie. Celkovo to je príjemný film o tragických prelomových časoch v Japonsku, ktorý stojí za pozretie. 7/10. (09.12.2022)