Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

Přidal jsem k názvům jednotlivých povídek základní informace o norských politických stranách a o tom, jak dopadly v nejbližších volbách po vzniku filmu. Doporučuju si je přečíst před sledováním filmu, myslím, že to velmi zkvalitní zážitek z jeho sledování. ------- 1. Dressmann (Většina lidí se mění) - Pravice, Konzervativní strana (Hoyre, H.) - Je stranou pravého středu. Vznikla v osmdesátých letech 19. století jako představitelka zájmů podnikatelů. Prosazuje úlohu trhu a soukromého sektoru v ekonomice státu a bojuje za zajištění svobody rozhodování jednotlivce. Konzervativci umírněně podporují vstup Norska do EU. V komunálních volbách v roce 2003 Konzervativní strana dosáhla průměrného výsledku se ziskem 18,1 %. ------- 2. Heimat (Některým lidem chybí domov) - Strana středu (Senterpartiet, Sp) - Původně strana obhajující zájmy zemědělců a rybářů. Byla a je nejrozhodnějším odpůrcem vstupu do EU a tato základní orientace stále trvá. Varuje před přílišnou liberalizací trhu, prosazuje omezení investic v zahraničí a naopak jejich posílení do vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb. Má podporu zejména mezi obyvatelstvem mimo hlavní centra na západě a na severu země. Politicky ji lze zařadit k levému středu. V komunálních volbách Sp získala 7,9 % hlasů a potvrdila silnější postavení v regionech než na národní úrovni. -------- 3. Grenselos Kjaerlighet (Většina lidí chce rodinu) - Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti, KrF) - Strana politického středu, klade důraz zejména na tradiční duchovní hodnoty a morálku. Vystupuje mj. proti umělému přerušení těhotenství, proti zrovnoprávnění homosexuálů, proti uvolňování omezení prodeje alkoholických nápojů a požaduje návrat k tradičním křesťanským hodnotám. Zasazuje se o zvýšení rozvojové pomoci. Historicky sice podpořila ratifikaci dohody o Evropském hospodářském prostoru, stále však velkou většinou odmítá plné členství Norska v EU. V komunálních volbách v září 2003 získala pouhých 6,4 %. -------- 4. Den Lile Bedriften (Většina lidí potřebuje společnost) - Liberální strana (Venstre) - Program Venstre se i přes své silné ekologické akcenty v některých bodech podobá programu konzervativců (podpora nových malých a rodinných podniků, prodej části státních podílů v bankách). V řadě dalších je s ním však v naprostém rozporu (podpora sociálního státu, daňová politika, požadavek na zvýšení podpory veřejné dopravy, odpor proti EU). V komunálních volbách v roce 2003 získala 3,8 % hlasů. -------- 5. Redd Barna (Někteří lidé jsou slepí) - Pokroková strana (Fremskrittspartiet, FrP) - Je populisticko/nacionalistickou pravicovou stranou, založenou v r. 1973 odpůrci sociálního státu. V jejím čele stál 28 let charismatický Carl I. Hagen, mezi jehož přednosti patřila schopnost přizpůsobit svoji politickou strategii náladám obyvatelstva. Proto se po úspěchu v komunálních volbách v 1995, kdy se mu podařilo významně posílit postavení vlastní strany na základě zdůrazňování problematiky přistěhovalectví a zločinnosti, přeorientoval před parlamentními volbami 1997 na nejpalčivější problémy - péči o staré spoluobčany a zlepšení zdravotnictví. Před komunálními volbami 1999 vedla FrP kampaň proti přistěhovalcům (a její preference vzrostly přes 20 %, v roce 2000 se běžně pohybovaly mezi 15–25 %, podle průzkumů byla obvykle druhou nejsilnější stranou, ale jak v roce 2001, tak v roce 2002 se v některých průzkumech opakovaně objevila i na prvním místě). Nejsilnější pozice má FrP v hlavním městě a v místech s největší koncentrací přistěhovalců (ovšem ne mezi nimi). Je uváděna jako pravicová, skutečným základem taktiky i strategie je ale populismus, který vede ad hoc k silným sociálním akcentům. V komunálních volbách Pokroková strana získala 16,5 %. -------- 6.Pokemon Power (Většina lidí potřebuje lásku) - Červené volební spojenectví (Rod Valgallianse) 1.2% --------- 7. Passasjerene (Někteří lidé jsou ztraceni) - Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti, SV) - Je jednou z hlavních stran v levém křídle politického spektra. Vznikla ze Socialistické lidové strany, která se počátkem 60. let odštěpila jako levé křídlo sociální demokracie. Na sjezdu v červnu 1995 se přijetím programu „zelených“ principů „přebarvila“ na rudo-zeleno. SV vystupuje proti Evropské unii. Strana již neprosazuje vystoupení Norska z NATO, ale např. při hlasování o rozšíření Aliance rozšíření jako jediní hlasovali proti začlenění ČR, PR a MR (rozšíření Aliance vázali na postoj Ruska). Strana vystupovala i proti vojenské akci v Afghánistánu či v Iráku. Na místní úrovni představitelé této strany často spolupracovali s Norskou dělnickou stranou. Předsedkyní SV je zejména mezi ženami populární Kristin Halvorsenová. V komunálních volbách SV získala 12,3 % hlasů, což bylo určitým zklamáním. --------- 8. De beste gar forst (Většina lidí je lhostejná) - Norská dělnická strana (Det norske Arbeiderparti, Ap) - Založená v roce 1887, je stranou klasického sociálně demokratického typu. Je tradičně nejsilnější a od války sestavovala nejčastěji vládu (v letech 1945 1961 nepřetržitě). Je velmi úzce propojena s celostátní odborovou centrálou LO (značně levicového zaměření). Obhajuje účast Norska v Evropském hospodářském prostoru. V otázce členství Norska v EU je členská základna mírnou většinou nakloněna členství s preferencí EU zejména ve vedení. V září 2003 Dělnická strana vyhrála komunální volby se ziskem 27,5 % hlasů a potvrdila vzestupný trend. -------- Vládní koalici  po volbách v září 2009 opět tvoří  Dělnická strana, Socialistická levicová strana a Strana středu. (22.01.2011) (méně) (více)