Tasogare Seibei
Súmrak
Režie:
Jódži JamadaScénář:
Jódži JamadaKamera:
Mucuo NaganumaHudba:
Isao TomitaHrají:
Hirojuki Sanada, Rie Mijazawa, Nendži Kobajaši, Ren Ósugi, Micuru Fukikoši, Tošinori Omi, Min Tanaka, Keiko Kiši, Baidžaku Nakamura, Tecuró Tanba (více)Obsahy(1)
Samuraj Seibei je čerstvý vdovec, kterému zůstaly na starost dvě dcery a stará matka. Nepatří k nejvyšší šlechtě, dluží, kam se podívá a jeho postavení není nijak uspokojivé. Přestože má prvotřídní výcvik pro boj s mečem, netouží po slávě bojovníka a vyhovuje mu práce skladníka. Jeho hlavní starostí je rodina, které věnuje veškerý volný čas a vůbec se chová pro své okolí velmi výstředně, pročež je vystavován posměškům. Přezdívku Soumrak si vysloužil za to, že po službě nechodí pít jako ostatní, ale rovnou cestou domů, starat se o dcery a nemocnou matku. Jako samuraj však zcela podléhá příkazům svého pána a ten jeho meč spát nenechá.
Nejen netradiční pohled na život nižších samurajů a jejich reálný život v polovině 19. století, kdy se staletý feudální systém pomalu blíží ke svému zániku, skvělý scénář (adaptace románu Šuheje Fudžisawy) a zkušená režie dovedly tento film až k nominaci na Cenu americké akademie za nejlepší zahraniční film. Velkou měrou se na působivém obrazu "podivínského samuraje" podílí především představitel hlavní role Hirojuki Sanada, jehož polohy oddanosti, přemýšlivého odstupu i pevné síly v situaci, kdy je třeba splnit úkol, jsou naprosto přesvědčivé. V tomto netradičně pojatém samurajském příběhu nemluví zbraně, ale srdce. Netradičně a působivě.
Soumrak (Tasogare Seibei, 2002) patří k režisérovým největším mezinárodním úspěchům. Kromě nominace na Oscara získal film dalších 37 cen a 6 nominací na mezinárodní a národní ceny.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (111)
Dosud jsem žil v domění, že jsem samurajských filmů viděl dostatečné množství - Zatoichi, Poslední samuraj, nějaký ten Kurosawa, Samurai Fiction, Lady Snowblood a naposledy Harakiri. Tak dostatečné množství, jo? A vše to spolehlivě převálcoval Kill Bill. Soumrak (trochu zmatek v českých názvech - Twilight samuraj jako Soumrak, Soumrak samurajů ale jako When the last sword is drawn... no nic).. tedy Soumrak mi připadal jako... Soumrak dne, jen místo distingovaného butlera distingovaný samuraj. Soubojů a vůbec akčních scén (které mám se samurajskými filmy bůhvíproč zafixované) je tu poskrovnu (dva) a popravdě mi ani nechyběly... Solidní drama, málem nenaplněná láska, scény v pološeru a dialogy postav v nezvyklých pozicích vůči sobě (místo naproti sobě - sedí po diagonále). ()
Asi jeden z najkrajších samurajských filmov aké som mal kedy možnosť vidieť. Je omnoho civilnejší, je omnoho pomalejší, ale emócií má viac než dosť. Herci vo svojich civilných charakterov dodávajú dušu každému jednému záberu. Nie je to epický príbeh. Viacej ako v exteriéri sa nachádzame v interiéri a viacej ako o súboje mečom sa tu narába s citlivými slovami a úprimnými pohľadmi. Osud ťažkej rodiny na poli historických udalostí prechádzajúcim pád Šogunátu, ktorej do života vstúpi láska v tej najčistejšej a najúprimnejšej podobe nenechá na konci ani jedno oko suché. Pre mňa nádherný film, ku ktorému sa vždy budem rád vracať, pretože mi ponúkol po dlhom čase niečo čo som tak úpenlivo hľadal. Dokonalý príbeh. ()
Bože, pro člověka tak chorobně netrpělivýho, jako jsem já, byl tenhle film, kdy "dobrý den" je scéna o deseti minutách, složená z několika nesmělých pohledů, asi stovky až dvou úklon, kleknutí a zase zvednutí, pořádná zkouška nervů. Neočekávala jsem od toho bitkaření, naopak jsem čekala přesně to, co jsem dostala. Doják na konci byl jako bonus. Jedná se převážně o one-man-show Hirojuki Sanady, což je ten typ herce, u kterýho si říkáte, jaká je škoda, že je teď obsazován hlavně do vedlejších rolí bitkařských japonců, protože to je obrovské mrhání jeho talentem. Takhle krásně a citlivě vystihnout "malého velkého člověka" který netouží ani tak po slávě a už vůbec ne po krvi, ale po klidu a spokojenosti svojí rodiny, to vážně klobouk dolů. I Rie Mijazawa jako kamarádka a první láska z dětství je výborná. Zvláštně krásný, melancholický zážitek. ()
Natočiť pekný samurajský film s veľkou nádielkou citov nie je, zdá sa, pre šikmookých žiadna veda. Akcie sa nadšenci tohto typu filmov veľa nedočkajú, takže aj ja upozorním na vyvarovanie sa pred sklamaním. O to viac dali tvorcovia dôraz na citový základ filmu. Tradície a zvyky východných kultúr sú pre mňa ešte stále veľkou neznámou a tak sa vždy teším, keď je na ne dávaný dôraz, obzvlášť tak senzitívne ako v tomto filme. Herci hrali umiernene a spoľahlivo, príbeh bol priezračný, skromný, bez vedľajších úmyslov, ale i tak sa mu podarilo nenápadne zaútočiť na citlivé divákove miesta. Ešte spomeniem krásny hudobný doprovod a udelím zaslúžené štyri hviezdičky. 80%. ()
Yoji Yamada nespocetne krat vyhral japonskeho oscara. A tak, v 70 rokoch 77filmom v poradi konecne je aspon nominovany na toho americkeho. Pritom ide o Yamadov prvy historicky/samurajsky film. Pribeh chudobneho samuraja, uradnika na konci tokukavseho shogunatu, pribeh nenaplneje lasky, povinnosti a moralnych kvalit praveho samurajstva podany v citlivom, jemnom filme bez patosu, vo filme, ktory zobrazuje samurajov tak, ako skutocne mohli zit, tako ako sa mohli skutocne spravat, tak ako mohol suboj skutocne vyzerat. ()
Reklama