Soumrak

Pod křídly skromnosti vám štěstí vždycky leží na dosah a slovo ambice pak vlastně dostává zcela jiný význam.. Stejně ladně jako květy azalky plují po řece, vypráví Yamada o nezvratném soumraku samurajů, úsvitu lidských hodnot a životní filosofii, s kterou se beze zbytku ztotožňuji. Hiroyuki Sanada s definitivní platností vystřelen mezi mé nejoblíbenější herce (18.11.2009)

Asi jeden z najkrajších samurajských filmov aké som mal kedy možnosť vidieť. Je omnoho civilnejší, je omnoho pomalejší, ale emócií má viac než dosť. Herci vo svojich civilných charakterov dodávajú dušu každému jednému záberu. Nie je to epický príbeh. Viacej ako v exteriéri sa nachádzame v interiéri a viacej ako o súboje mečom sa tu narába s citlivými slovami a úprimnými pohľadmi. Osud ťažkej rodiny na poli historických udalostí prechádzajúcim pád Šogunátu, ktorej do života vstúpi láska v tej najčistejšej a najúprimnejšej podobe nenechá na konci ani jedno oko suché. Pre mňa nádherný film, ku ktorému sa vždy budem rád vracať, pretože mi ponúkol po dlhom čase niečo čo som tak úpenlivo hľadal. Dokonalý príbeh. (26.07.2012)

Neuvěřitelně nádherný příběh samuraje, který se potýká s mnoha problémy, snaží se být zodpovědným otcem, nemá manželku, protože mu zemřela a občas je okolí pro posměch. Celý svůj tvrdý úděl snáší bez výčitek či sebelítosti, štěstí nachází ve svých dvou dcerách. Z počátku filmu o něm nikdo v okolí netuší, jak výborný šermíř je. Když se dostane do nevyhnutelné konfrontace, seřeže protivníka dřevěným mečem ... Od té chvíle je na něj pohlíženo již jinak, ovšem jen z toho pohledu, jak jeho schopností využít ... V ničem ve svém životě necítí nepřekonatelný problém, jeho prioritou je jeho rodina. Jedinné, čeho se nejvíce bojí je paradoxně smrt eventuálního protivníka v boji. V poslední části filmu je však donucen již s pravým mečem zasáhnout v zabarikádovaném spuchlém domě nepřemožitelného šermíře. V té chvíli vidíme jeho neuvěřitelný vnitřní boj a vzdor vůči tomu, co se může a má stát. Co je pro něj horší? Bude jeho rodina bez otce? Nebo musí prolít cizí krev, vzít někomu život, někomu, koho ani neznal? Absolutně DOKONALÉ drama, které do 3/4 stopáže stojí na neuvěřitelném hereckém výkonu bývalého akčního béčkaře Henryho Sanady, ve finále se pak nádherný film změní až v horrorové drama, kdy se ve stuchlém domě setkává jako by s vlastním svědomím, bolestí, temnotou a vnitřní samotou, která je zhmotněna vyšinutým popíjejícím samurajem, který si chce povídat ... V tu chvíli se dá atmosféra vyloženě krájet, divák ani nedutá a s bázní sleduje, co se může každou vteřinu stát a jak film dopadne. Musím uznat, že od chvíle kdy je donucen k souboji jsem měl oči plné slz. Ve finále filmu jsem brečel jako malé dítě ... Úžasně zpracovaný film se pomalým tempem nese a postupně graduje. Henry Sanada dokazuje jak svoji stále neuvěřitelnou fyzickou průpravu (ale o souboje ve filmu vůbec nejde), tak zejména umění herectví. Zřejmě nejlepší seriozní japonský film, jaký jsem zatím viděl ... (13.02.2009)

,,Mohu být bezvýznamný, ale pořád jsem samuraj“.... Samurajská romantika, ale i westernová poetika provází příběh o rozcuchaném a ušmudlaném samuraji. SOUMRAK je terčem posměchu, je chudý, má dvě dcery a senilní matku. O ženský přemýšlí ,,jako o snu, který nikdy nevybledl“. Jeho problém (a problém celýho filmu) je, že než se vymáčkne, přijde málem nejen o lásku, ale i o život. Film si dává záležet, aby ukázal onu japonskou podřízenost, smysl pro dodržování hierarchie ve společenském postavení a předvedl, jak se žilo pár let před občanskou válkou, v době hladomoru na hradě v klanu. Necítím z toho poetiku samurajských filmů. Spíš Ameriku. A čekám ¾ filmu, až se půjde bít na život a (překvapivě....) na smrt. Konečně bude bitka!.... ,,RÁD BYCH SI S TEBOU POPOVÍDAL. POSAĎ SE. VENKU JE HEZKÝ DEN.“... Ach jo.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zjistím, že na slepici v Japonsku můžu volat stejně jako doma. (Ne, jméno manželky to opravdu není..) 2.) Chystám se založit samurajskou osadu. 3.) Jsem dobrej s mečem, ale je těžké se mnou vyjít. (A taky trochu chlastám.) (ten meč je důležitější...) 4.) Nechápu, proč si má samuraj, kterej dělal všechno dobře rozříznout břicho. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.03.2011)

Natočiť pekný samurajský film s veľkou nádielkou citov nie je, zdá sa, pre šikmookých žiadna veda. Akcie sa nadšenci tohto typu filmov veľa nedočkajú, takže aj ja upozorním na vyvarovanie sa pred sklamaním. O to viac dali tvorcovia dôraz na citový základ filmu. Tradície a zvyky východných kultúr sú pre mňa ešte stále veľkou neznámou a tak sa vždy teším, keď je na ne dávaný dôraz, obzvlášť tak senzitívne ako v tomto filme. Herci hrali umiernene a spoľahlivo, príbeh bol priezračný, skromný, bez vedľajších úmyslov, ale i tak sa mu podarilo nenápadne zaútočiť na citlivé divákove miesta. Ešte spomeniem krásny hudobný doprovod a udelím zaslúžené štyri hviezdičky. 80%. (11.11.2009)