Soumrak

Japonské, čestné, o životě, o místním koloritu. Někomu by mohla vadit délka filmu, ale jak by se tam všechna ta slova vešla? Výborná podívaná o klanu samurajích, pravidlech, o životě jednoho z nich, o tření nouze s bídou, o špinavých dětech, roztrhaných šatech. Nečekejte letající bojovníky, zde se bojuje jen dvakrát a to s bambusovou tyčí. Film není vhodný pro unavené lidi, kteří chtějí číst titulky, hodně se v tomto filmu mluví, a pro ty, kteří nemají rádi dlouhé filmy. (26.08.2009)

Měl jsem za to, že japonci v poslední době zapomněli jak natočit kvalitní samurajský film. Není to pravda. Soumrak se může pyšně řadit mezi nejlepší díla svého žánru 60. a 70. let. A přitom je to vyzněním takový malý skromný film. Jeho hlavní hrdina, není kdovíjaký bojovník, jediné o co stojí je vychovávat své dcery. Bohužel pro něj, je slušný šermíř, možná jediný takový široko daleko, a tato skutečnost ho občas připlete do událostí, jimž se snaží maximálně vyhýbat. Skvěle napsaný příběh funguje díky vykresleným postavám, hlavně Hiroyuki Sanada v hlavní roli je fenomenální a jeho Seibei působí věrohodně, protože v divákovi umí vzbudit jak respekt, tak soucit a lítost nad jeho osudem. A musím přiznat, že v závěru jsem byl upřímně dojat. (01.02.2012)

Soumrak zčásti dělá pro bájné samuraje to, co Nesmiřitelní pro pistolníky divokého západu - ukazuje, že samuraje nedělá samurajem meč v srdci a krev na rukávech, ale především odpovědnost, úcta, morálka a láska k moudrosti a rodinným hodnotám. Seibei, ač bývalým instruktorem v šermířské škole, by raději byl rolníkem a celé dny dřel na poli pro svou rodinu, než aby předváděl svůj talent, jenž mu byl nepochybně dán... Soumrak je film táhlý, skromný jako jeho hlavní postava, poučný (skoro) jako Akira Kurosawa a navzdory své civilnosti a bídě také vznešený. Škoda, že k tomu nebyl i více výraznější a/nebo záživnější... 7/10 (23.01.2010)

Bože, pro člověka tak chorobně netrpělivýho, jako jsem já, byl tenhle film, kdy "dobrý den" je scéna o deseti minutách, složená z několika nesmělých pohledů, asi stovky až dvou úklon, kleknutí a zase zvednutí, pořádná zkouška nervů. Neočekávala jsem od toho bitkaření, naopak jsem čekala přesně to, co jsem dostala. Doják na konci byl jako bonus. Jedná se převážně o one-man-show Hirojuki Sanady, což je ten typ herce, u kterýho si říkáte, jaká je škoda, že je teď obsazován hlavně do vedlejších rolí bitkařských japonců, protože to je obrovské mrhání jeho talentem. Takhle krásně a citlivě vystihnout "malého velkého člověka" který netouží ani tak po slávě a už vůbec ne po krvi, ale po klidu a spokojenosti svojí rodiny, to vážně klobouk dolů. I Rie Mijazawa jako kamarádka a první láska z dětství je výborná. Zvláštně krásný, melancholický zážitek. (20.06.2017)

,,Mohu být bezvýznamný, ale pořád jsem samuraj“.... Samurajská romantika, ale i westernová poetika provází příběh o rozcuchaném a ušmudlaném samuraji. SOUMRAK je terčem posměchu, je chudý, má dvě dcery a senilní matku. O ženský přemýšlí ,,jako o snu, který nikdy nevybledl“. Jeho problém (a problém celýho filmu) je, že než se vymáčkne, přijde málem nejen o lásku, ale i o život. Film si dává záležet, aby ukázal onu japonskou podřízenost, smysl pro dodržování hierarchie ve společenském postavení a předvedl, jak se žilo pár let před občanskou válkou, v době hladomoru na hradě v klanu. Necítím z toho poetiku samurajských filmů. Spíš Ameriku. A čekám ¾ filmu, až se půjde bít na život a (překvapivě....) na smrt. Konečně bude bitka!.... ,,RÁD BYCH SI S TEBOU POPOVÍDAL. POSAĎ SE. VENKU JE HEZKÝ DEN.“... Ach jo.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zjistím, že na slepici v Japonsku můžu volat stejně jako doma. (Ne, jméno manželky to opravdu není..) 2.) Chystám se založit samurajskou osadu. 3.) Jsem dobrej s mečem, ale je těžké se mnou vyjít. (A taky trochu chlastám.) (ten meč je důležitější...) 4.) Nechápu, proč si má samuraj, kterej dělal všechno dobře rozříznout břicho. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.03.2011)