Hilary a Jackie

Tucker natočil brilantní drama, které bere dech. Přestože film má poměrně velký spád a značné časové skoky, velmi efektivně a úsporně se mu podařilo vykreslit psychiku obou sester, klidnější Hillary a nevyrovnané Jackie. Dobře tu zafungovalo zejména oddělení děje do dvou částí z pohledu každé sestry – zapadá to do sebe jako lego. Nádherná je samozřejmě i hudba, jíž si můžete vychutnat i v oddělené zvukové stopě. (19.01.2006)

Nerozlučné sestry Hilary a Jackie, společně pod dohledem matky, rozvíjejí svůj hudební talent. Žijí jedna pro druhou. Jenže velká kariéra se rýsuje pouze před Hilary, která hraje na flétnu. A Jackie (začínající violoncellistka) je tak vychovávána ve stínu své úspěšnější sestry, která je pro ni nedostižný vzor. A najednou se role vyměnily.. „ jeden den jsem si jen tak hrála a druhý jsem už byla zamluvena na dva roky“ a tím se i jejich cesty rozešly. Jackie se vydává za potleskem publika a Hilary za obyčejným životem. Nádherný film o hledání štěstí, životních cílů, rivalitě, ambicích, žárlivosti, odcizení, ale i lásce podle knihy "A Genius in the Family" .. „Když máš někoho ráda. Zjistíš, že jejich obrazy jsou pořád s tebou ve tvém srdci. Obrazy toho, jak na ně myslíš, když na ně myslíš. Když myslíš, že jsi někoho ztratila, vybavíš si obraz a pak ho najdeš “ (29.05.2006)

Příběh sám o sobě je více než zajímavý. Myslím, že je zde již několikrát zmíněn, takže jej nebudu moc rozepisovat. O čem je však třeba se zmínit a to klidně poněkolikáté jsou dokonalé herecké výkony. Emily Watson zde předvádí něco, co se beze vší nadsázky dá nazvat geniální a úctyhodný herecký výkon. (03.04.2007)

Úvodních čtyřicet minut je znamenitých. Ve chvíli, kdy však Jackie osloví svou sestru s těžko představitelným přáním u ní na venkově, jsem začal na snímek pohlížet úplně jinak. Vrtá mi hlavou, jestli to byl záměr (trochu asi určitě), ale Emily Watson jsem od té chvíle upřímně nenáviděl (nehledě na to, že žádná racionálně uvažující osoba jako Hilary by na Jackiin návrh nikdy nepřistoupila: aneb jak můžete nenávidět někoho, koho musíte milovat?). "Jacks" a její značně pohnutý životní osud mi byl po zbytek stopáže jaksi lhostejný, snímku se již poté nepovedlo probudit ve mě jakékoliv emoce. Cello chraň - herecky je to na výši, ale já celou dobu čekal na ten poslední záběr, ve kterém se z blonďaté sestřičky stane vypočítavá mrcha, která vše jen předstírala... A konec samotný? Nezastírám, že jsem to tak docela nepochopil, podobné filmy potřebují živou debatu :-). Z mého pohledu to bylo pravé oldschoolové zakončení hodné mistrovských děl sci-fi. Jinak ale bezvadné: začátek parádně navnadil, něco tak roztomile nevinného beze stop patosu jsem nečekal. Hudba pochopitelně okouzlující... Kdyby bylo po mém, nechal bych pouze příběh Hilary, ten rozvedl, a napařil pět hvězd. 70% Special thanx to Majda. (02.10.2010)

Tento film jsem shlédnul na doporučení své přítelkyně a musím říct, že jsem neprohloupil, když jsem jí uvěřil jak je to skvělý film. Film o dvou sestrách. Každá má jiný charakter a jejich rozdílné osobnosti se postupem času dostávají napovrch. Rozdělení filmu na dvě části je výborný tah režiséra. Každá část se věnuje jedné sestře a ukazuje nám spojitosti a dotváří celkový příběh. Jackie, která závidí sestře její výjimečnost, její úspěchy a rozhodne se být lepší za každou cenu. Zde se projevuje honba za úspěchem a její další trápení i její neslavný konec. Hilary, jenž je od mala lepší a vychovávána v úspěchu pomalu pochopí, že Jackie se stala výjimečnou dcerou číslo jedna a narozdíl od své sestry, přijme svůj osud a svou hodnou povahu. Rozdíl mezi oběma sestrami je větší čím jsou starší. Jackie závidí Hilary skoro vše, ale naopak Hilary svou povahou není schopná závidět, ale pouze milovat svou sestru z celého srdce a proto jí dovolí mnoho až chvílemi neuvěřitelných věcí. Dostávám se k hereckým výkonům obou sester na kterých upřímně stojí celý film. Emily Watson a Rachel Griffiths jsou v tomto dramatu o životním osudu opravdu úžasné. Emily Watson zde předvádí jedno z nejlepších hereckých ztotožnění s hranou postavou jaké jsem kdy viděl. Rachel Griffiths je hodně uvěřitelná, přirozená a hodná, díky tomu skvěle zapadá do této role. Herečky opravdu tento film drží ve velkých výškách úspěchu. Scénář podle mě nemá chybu a film je velmi působivý. Režiséra opravdu neznám, jeho práci nemohu krom tohoto filmu posoudit. Další bonus filmu je práce kamery. Dokonalé nasvícení některých scén, přelétavá kamera, čistota a mrazivá přesnost natočených scén. Díky tomuto všemu je pro mě tento režisér a kameraman opravdu lidmi na svých místech. Hudba nemá chybu, perfektně propojuje celý tento skvost. Herečky, režisér a práce s kamerou a hudbou z tohoto filmu dělají opravdu silný dramatický lidský film. Pří mnoha, opravdu mnoha, scénách mě mrazilo v zádech a několikrát jsem byl i obrazem uchvácen. Tento film není nijak slavný, ale podle mě už je dlouho čas na to, aby ho lidé začli opravdu milovat a byl vynášen do nebe. Má na to právo . PS: oscarové jen nominace pro hlavní dvojici? Podle mě další přehmat... To měla být jasná soška!! (01.03.2005)