Richard II (S01E01)

Vilfrýd Šekspír vyžaduje vždy maximální dávku pozornosti a správnou náladu. Tu jsem dnes nepochybně neměl, anebo udělali angličtí soudruzi při natáčení chybu. Ty bezbřehé dialogy ve chvílích těsně před bitvou mi povětšinou vůbec nevadí, ale tady mi připadá, že ani o nic jiného nejde, jelikož se vůbec, ale vůbec nic neděje. Z historického hlediska stačí deset minut wikipedie a víme vše. Takže jedině milovník krále dramatiků si užije naplno. Já jen na 60% (12.12.2014)

Komorní film s krásným shakespearovským žargonem (aby ne, když jde o dílo na motivy Shakespearovy hry). Richard II. je příběh o slabém králi, který je sice inteligentní, ale k vládnutí i tak nezpůsobilý, což stojí za jeho pádem. Na počátku si říkám, zda mu mám fandit či přát pád. S blížícím se závěrem se však přikláním k první variantě. Tento velice divadelně působící film (v dobrém mínění) je také charakterově rozmanitý, jak to sám Shakespear ve svých historických dramatech dokázal. Ovšem zde žádné čisté zlo či čisté dobro nenajdeme. Všichni mají své odstíny šedi a nikdo není jen hodný či jen zlý. Rozhodně ne tedy u hlavních postav. Herci své role zvládají s bravurou par excelence a vše co jsem očekával, jsem vlastně i dostal. Proto hodnotím s menší rezervou v očekávání na kvalitu dalších epizod. 80% (23.04.2015)

Herecký koncert, ačkoliv Shakespearovským rýmům a ukecanosti asi nikdy nepřijdu úplně na chuť. Viděna verze s českými titulky a ačkoliv mi jejich překlad ne vždy odpovídal tomu, co jsem slyšel, jsem za ně rád, protože tohle bych bych jejich pomoci nedal. Docela se těším na Henry IV (2012), musím uznat že poměrně nečekaně. ~~~ After many words that was spoken, after many words that I can still hear, I must, now and immediately, pee. (140 minut květnaté angličtiny) (02.11.2014)

Z pozice primitiva přiznávám, jak do dneška jsem netušil, že lze natočit realistický film, v němž se květnatě recituje, a to celé tak, aby to nebylo trapný jak dvojka máslo. Ona navíc ta recitovaná angličtina tak pěkně zní, že by člověk rád vypnul ty hnustný žlutý titule a po vzoru Čapkova dirigenta Kaliny jenom poslouchal intonace píšťal, houslí a trombónů... (15.04.2014)

Špičková adaptace u mě méně známého autorova dramatu. Překvapivě hodně mě oslovilo. Obrazové ztvárnění, to byla čistá krása, která si říkala o velké plátno. Vznešenými verši hovořící můj oblíbenec Ben Whishaw v titulní roli mě nadchl také, jeho pojetí bylo fenomenální. Snad jenom veledůležitá postava budoucího Jindřicha IV. mi přišla zahraná tak nějak méně shakespearovsky, než by bylo zapotřebí. (15.04.2014)