Příběh z Bronxu

Místy je Scorseseho vliv skutečně znát a jsou části, které jako by Mafiánům z oka vypadly (úvod, vysvětlování přezdívek gangsterů), ale samozřejmě se Bronx s jeho o třídu lepšími díly nedá srovnávat. Peníze zde mají opět hlavní vliv na moc, majetek a přátele, postavy nejsou jednoznačně profilované – je na ně nazíráno z dětského pohledu váhavě nevyhraněného mladíka. De Niro odvádí famózní herecký výkon a svými replikami dokáže při promluvách k synovi učinit z rozhovoru emocionálně vypjatou situaci, ale jakmile zmizí z obrazovky, odchází s ním i kus filmu. Za vyloženě špatný tah považuji obsazení Lilla Brancaty (Calogero v pozdějším věku), který je naprosto ordinérní vzhledem i herectvím a na utáhnutí filmu mu chybí jakékoliv charisma Během Bronxu mi hlavou stále poletovala myšlenka: „co je to za mafiánský film s De Nirem bez Joea Pesciho“? A pak přišel ten velký nečekaný moment, kdy se na chvíli objevil, a mně oči zjihly, protože vidět tyto dva velikány opět spolu je nezapomenutelný zážitek! (10.05.2006)

Já miluju gangsterky, a když jsem viděl plakát k tomuto filmu, tak jsem si pomyslel, že to vypadá na zajímavý snímek, kde Robert De Niro půjde proti Chazzovi. Jsem rád, že jsem se spletl a A Bronx Tale není až taková gangsterka a hlavně není to tak předvídatelný film, jak by se podle plakátu mohlo zdát. Protože tento film je dokonalý. Atmosféra se povedla na jedničku, casting na jedničku s hvězdičkou a herecké výkony všech zúčastněných jsou minimálně na deset takových hvězdiček. Když si vezmu, že tohle je debut jednoho z nejlepších herců co kdy žil, musím jen říct "páni". Vypadá to, že Robert přeci jen něco pochytil od Martyho a to je jen dobře. Celý film je vyprávěn s takovou lehkostí, že po skončení filmu vám přijde, že vy jste v Bronxu opravdu byli. Že jste opravdu jeli v autobuse, který řídil Lorenzo, že jste seděli s Calogerem na schodech a že jste napodobovali a hlavně s obdivem sledovali Sonnyho. U některých filmů zde píšu, že se na ně za nějaký čas určitě podívám. Na tento film se znovu podívám tak do měsíce, a pokud i napodruhé na mě zapůsobí tak, jak poprvé, není co řešit a budu zase po pár letech měnit svou top desítku. Roberte, geniální práce. Klobouk dolů, všechny palce nahoru. 100 %. UPDATE: Je tomu přesně měsíc, co jsem film viděl znovu a stejně na něj pořád myslím. Více snad není třeba dodávat. TOP 10. (22.07.2012)

Dojemný příběh o zvláštním a nerozlučném přátelství mladíka s mafiánským bossem. Režijní prvotina Roberta De Nira je překvapivou ukázkou vyzrálých režijních schopností. Ačkoliv takový druh snímku přímo svádí k brutálnímu ztvárnění De Niro se nenechal unést a režíruje velmi citlivou formou aniž by diváka nudil. Snímek ve kterém jasně dominuje Chazz Palminteri si rozhodně zaslouží divákovu pozornost. 80% (24.02.2009)

'' This is just another Bronx tale... '' Jedním slovem? Dokonalost. Po skončení závěrečných titulků mě napadla jediná věc. Proč ten člověk proboha nerežíruje filmy dál ? De Niro šéfuje celému placu, i když je ''jen'' na pozici herce a tentokrát dokázal, že zázraky dokáže i na režisérské židli. Celá partie, rozehraná mezi De Nirem a rovněž výborným Palminterim, je geniálně protkaná morálními otázkami, skvělým soundtrackem a dvěma mistrovsky znázorněnými rozdílnými světy, které jsou si tak blízko a přitom na hony vzdálené. To vše dostane divák naservírované od legendy (nejen) mafiánské tématiky, která zde otiskla 25 let svých zkušeností s filmovým průmyslem. Co víc si přát ? 101%. (28.11.2010)

Kdybych neznal jméno režiséra, tak bych zkusil tipnout Scorseseho v lehkém módu. Určitý vliv je tam cítit. Na nejlepší mistrovi filmy to sice nemá, ale De Niro ukázal, že umí i za kamerou. Jeho filmový syn mu je tak neskutečně podobný, až se nechce věřit, že nejsou příbuzní. Snad v žádném jiném snímku není k vidění tolik scén s couváním autem. (26.02.2020)