Příběh z Bronxu

Robert De Niro se vrátil do doby svého mládí v Bronxu. Snímek trochu připomíná Scorseseho Mafiány, o mladém hochovi, který se dostal mezi mafii. Stylový film z drsného prostředí, který byl režisérským debutem Roberta De Nira. Přesto mám pocit, že zde jsou rezervy a že téma a prostor šlo využít lépe. (10.05.2009)

Jsou režijní debuty úspěšné, pak méně úspěšné, krachoidní a radši nevzpomínané. Občas přibude překvapivě dobrý a leckdy špičkový. A právě ono poslední slůvko je tím, které se nelépe hodí k De Nirovu prvnímu režijnímu počinu. Sám tentokráte ztvárnil roli obyčejného otce od rodiny, muže na té takzvané správné straně zákona, který ctí zavedená pravidla a rodové tradice a straní se osidel mafie, které v jeho filmové kariéře formovala z charakterního herce legendu stříbrného plátna. A právě mafie do sebe pomalu absorbuje duši a mysl jeho synka (Francis Capra & Lillo Brancano). Do trefně a realisticky střiženého prostředí se tak začíná rozvíjet spíše emocionální souboj dvou mužů o jeho budoucnost, jeho budoucí život. Zlého pana mafiána si vystřihl Chazz Palminteri, jehož postava oduševnělého a rozumy hýřícího gaunera je v jakési mírné opozici vůči agresi a brutalitě okolí v němž vládně ocelovou pěstí. A právě kolize názorů, spletenec dějových nitek, které přehazují dospívajícího kluka jako horkou bramboru od otce k příteli gaunerovi, nastane v okamžiku, kdy je citová hladina nejvypjatější. Za využití dobové hudby, kterou si komentovat odpustím, neb mi nepřísluší hodnotit legendární písně, se podařilo De Nirovi navodit autentickou atmosféru městských čtvrtí, kde záleželo na barvě pleti a gangu z něhož pocházíte. I za využití surové a hrubé kamery (kameraman Reynaldo Villalobos), rozvážného střihu a lidským okem vedené stylistiky záběrů dodává tomuhle filmu jeho vlastní osobité charisma. Jak Palminteri tak De Niro jsou prototypy skutečných mafiánů, v rysech tváře ostří a chladní, ale přesto jako uhlazení elegáni. Jejich herecké kreace a kreace všech ostatních postav jsem shledal takřka bezchybnými, ač je tu Robert přeci jen trochu zastrčený. Dialogy držící se mluvy mafie a gangů, hlášky co mají říz a nebo morální dopad. „Byl bych radši, kdyby se mě báli. Strach vydrží dýl než láska.“ Příběh z Bronxu je emocionálně silné drama, plující po vlnách agrese a nenávisti, až po přístav lásky a procítěného smutku. Proč dávám 5 hvězdiček? Protože tohle je místní maximum a i když mě film i napodruhé dokázal oslovit, neznamená to, že musí oslovovat stejně i vás ostatní. Pro mě je to gangsterka ze života s lidským pohledem na věc. Už můžete vypnout televize a jít spát. (07.12.2004)

Přímočařejší, jednodušší a svižnější film, než jeho slavnější mafiánští příbuzní, no mně to vůbec nevadí, spíš právě naopak. Divákova pozornost není zbytečně rozptylována milióny vedlejších důležitých postav, příběh se soustředí pouze na hlavní trojici a dokázal si tak udržet mou pozornost, která má jinak u mafiánských filmů tendenci mizet. Ale stejně, zalíbení v tomto žánru nikdy nenajdu. 8/10 (10.01.2011)

Velmi pěkný film, který nad ostatními vyniká hlavně silným příběhem a precizní hudbou. Musím říct, že ze songů, které ve filmu zazněly mám radost, protože jsou přesně dle mého gusta. Rovněž však je příběh vysoce poutavý a musím říct, že se ubíral zcela jiným směrem než jsem si troufl očekávat a než už jsem mnohokrát v podobně laděných filmech mě tu smůlu vidět. Robert De Niro ukázel, že není pouze špičkový herec, ale také obstojný režisér. Plný počet nedávám pouze proto, že je film docela dlouhý a v určité fázi ve druhé polovině, to bylo rozvleklé příliš a chvílemi to prostě nebylo ono. A 3* nedávám proto, že zde bylo několik zcela nečekaně vysoce vtipných momentek. Takže bych si svoje hodnocení dovedl představit někde na 4*. P.S. Český dabing není úplně zlý. (19.05.2012)

Příběh z Bronxu je film, u kterého jsou na prvním místě postavy. Calogero, Sonny, Lorenzo - o ně zde jde v první řadě, o jejich psychologii, vývoj a vzájemnou interakci. Filmový děj, ostatní postavy i cokoli dalšího je zde podružné, vše v tomto filmu tvoří pouze pozadí, na kterém se odehrává tohle výtečné drama o dualitě dobra a zla. Připočtu-li si k tomu výborné obsazení, strhující závěr a skvělé dobové songy, kterých je zde nepočítaně, nemám tomuto filmu co vytknout. (26.02.2012)