Velké naděje

Ja viem kto je režisér Cuarón a taktiež kameraman Lubezki ako aj herci Hawke, Paltrow a 5 minútový De Niro. Všetko je to naozaj super. Určite aj skvelé odvedená práca tých všetkých, ktorí sa na tom podieľali, ale proste film bol totálne o ničom. Po celý čas som sa neskutočne nudil. Človek len čaká a čaká a čaká až má chuť to vypnúť. Je to taká nuda, že už to diváka absolútne nezaujíma ako to bude pokračovať a už vôbec nie ako to skončí. Je Vám to totálne jedno. Strata času. (17.06.2024)

Úchvatný film.... Nevýstižný popis, zkusme to jinak. Jenže i když bych použil odlišný výraz, pořád by to směřovalo k té samé rovině - ten film chytí a nepustí. Cuarón si s předlohou velmi dobře poradil, i když se kajícně přiznávám, že původní verzi jsem neviděl. Výběr rolí byl přesný. I Ethan Hawke, i Gwyneth Paltrow nemuseli dokazovat, že jejich postava má dané cíle - oni byly těmi postavamy. Děj i hudba balancují na tenké hraně kýče, ale tak obratně, že odpustíte vše a budete chtít další dávku. Prostě od dětských představitelů po nervní konec parádní koktejl vážné zábavy. (13.12.2005)

Tak koukám, že názory na tenhle film se hodně různí. Já vůbec neznám předlohu, podle které byl tenhle film natočen, a to je možná moje výhoda. Výprava, hudba, kamera i technická stránka filmu mi přišly naprosto fantastické (zase mi připadá, že Cuarón je posedlý zelenou barvou), prostě připadalo mi, že se dívám na nějaké převedení krásného obrazu na filmové plátno. A ani na oba hlavní představitele si nemůžu stěžovat. Slabších 5*, ale vzhledem k hodnocení ostatních mhouřím oko... (20.09.2004)

Zanechalo to ve mně jen samé pozitivní emoce a silné dojmy - všudypřítomná tmavě zelená barva, erotické dusno mezi Ethanem a Gwyneth, které by se v některých scénách dalo doslova krájet, nádherná vila slečny Dinsmoorové (natáčeno v sídle Ca' D'Zan, které je součástí úžasného Ringling muzea ve floridské Sarasotě, kde jsem kdysi byla) a v neposlední řadě krásný soundtrack v čele s písní Siren od Tori Amos. (11.04.2013)

Nevím, do jaké míry bylo alibistické na začátku připustit, že příběh nebude vyprávěný tak, jak se stal, ale jak si ho Finn pamatuje. Nicméně takhle si to přece u romantického filmu stejně všichni přejeme - aby odrážel bolest a krásu, ale neměl ten punc vyloženě syrové reality. Pak by jako žánr postrádal smysl. A je taky pravda, že feeling z tohohle filmu trumfne všechno ostatní. Možná to není dobře, protože ve mně zanechal emocionálně docela hlubokou stopu, a tak mám k němu ještě větší vztah, než by si samotným zpracováním zasloužil. Na druhou stranu i schopnost působit na divákovy pocity je kritérium. Navíc si nemyslím, že by to Cuarón nechal dojít až třeba k úplnému kýči. Nejvíc se mu blíží asi v dešťových scénách s Lubezkiho dominantní kamerou, které evokují cukrkandlovou Snídani u Tiffanyho (jen s rozdílem šeredně pytlovité devadesátkové módy). Ale proč ne, v první řadě je to romantický příběh o bolestivé lásce chudýho kluka k rozmarný femme fatale - což je z principu téma jak vystřižené pro to, aby jako kýč dopadlo. Mně se ale líbí, že dobré tři čtvrtiny filmu nemusí nikdo z hlavní dvojice promluvit ani jedno trapně klišovité slovo o podstatě jejich vztahu, a přesto z těch několika, někdy letmých, někdy dlouhých kontaktů doslova sálá veškerá chemie. K pomilování tělo Gwyneth Paltrow a psí oči Ethana Hawka jsou znázorněné na sto způsobů a přesně tak, aby promlouvaly beze slov a bez extrémů (vystačí si s náznaky). Relativita morálky i relativita pocitu smutku a štěstí jsou pak v tom druhém sledu podané spíš obrysově, nic, co by trhalo mozkové závity. A já to překousnu, protože ty sladkobolné pasáže jsou fakt perfektní. (15.12.2016)