Velké naděje

Knížka naprosto vynikající, první Leanova -1946 verze také, druhá Hardyho -1974 rovněž velmi slušná , ovšem tohle bylo bez chuti a bez zápachu. Ten kdo nečetl knihu či neviděl ani jednu z výše zmíněných alternativ bude možná spokojen, ostatní bohužel čeká zklamání. Blata jsou prostě blata a tam tento příběh patří... (04.10.2011)

Smutnokrásny príbeh o tej jedinej a osudovej a tiež o tom, ako sa (ne)stať slávnym umelcom. Ústredná dvojica v sebe mala neskutočnú iskru, De Niro taktiež nesklamal...aha, skoro by som zabudla. Estetická stránka filmu, exteriéry, záhrada, nočný New York, dom starej Dinsmoorovej - všetko nasnímané zasnenou kamerou ktorá dala príbehu ešte o stupeň viac romantiky. Ach. (13.02.2011)

osvědčený způsob moderní adaptace klasického románu - zruš převážnou většinu děje, pomiň veškeré souvislosti a to vše nahraď erotickým dusnem, naštěstí aspoň ke konci si autor uvědomí, že to nemá být jakési soft soft porno, ale i tak má moje poněkud nadnesené hodnocení na svědomí především výtvarné ztvárnění sídla slečny Dinsmoorové, jinak by to bylo ztěží za 2 (ne, autor mě nepřesvědčí, že Finn je talentovaný malíř, i kdyby to zopakoval třeba tisíckrát) (10.01.2008)

Tento film je důkazem, že modernizovaná adaptace klasického románu může dopadkout skvěle . Nemá smysl příliš srovnávat s jinými, četnými adaptacemi, vedle Olivera Twista, snad nejadaptovanějšího Dickensova románu. Příběh má trochu nereálné, nepravděpodobně pohádkové prvnky, ale ty jsou složité adaptovat vždy, zejména když jsou notoricky známé. Příběh převedený do nedávné současnosti až překvapivě organicky funguje. Snad je to tím, že v dnešní době podivinství všeho druhu jen kvete a ulítlé, nereálné postavy můžou v dnešní době dostat věrohodnou formu. Film je vizuálně podmanivý, takže motiv posedlosti Estellou dostává velmi působivého, něžného vyjádření. Gwyneth Paltrow mi snad ještě nikdy nepřipadala tak půvabná a přiznám se, že postava, která mě vždy spíše rozčilovala, mě poprvé dostala prostě svou poetičností. (24.08.2007)

Do tohoto filmu jsem vkládala opravdu Velké naděje, proto jsem byla poněkud zklamaná. Nejvíc fascinující na celém filmu mi přišla fascinace Alfonsa Cuaróna zelenou barvou. Ne, že bych si toho nevšimla už v Malé princezně, ale tady, dotažené do extrému to bylo... minimálně fascinující. Roberta de Nira jsem nepoznala, Gwyneth se zdála být (fyzicky) plošší než obvykle... Jinak formální stránka je vynikající, líbí se mi práce kamery, poměrně uzavřený scénář... Ale... Něco mi zde chybělo, zdálo se mi to chladné... (až na Ethanovo: To je mé srdce... Je zlomené. Cítíš to?) (19.06.2007)