Volba zbraní

Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy cítila u filmu takovou úzkost a strach. Gérard Depardieu tady předvádí něco tak neuvěřitelnýho, že pro to snad ani neexistuje pojmenování. To není hraní, to je život a opravdovost v každym pohledu a pohybu. Ať si utekl z vězení, ať udělal cokoli, celou dobu vidíte, že je to jen mladej kluk, se kterym si osud pěkně krutě pohrál. Jediný, co chce, je žít a cítit volnost a místo toho se zaplítá do čim dál větších průserů. Vždycky, když se mu na tváři objevil ten klukovskej úsměv, brečela jsem radostí, že se s tim popral a bude to dobrý... A pak dostal další ránu a já cítila tak obrovskou bezmoc, že s tim nemůžu nic udělat, že tam nemůžu vlítnout a odtáhnout ho do nějakýho jinýho světa. Tohle bolelo. Hodně bolelo. (18.02.2010)

Přestože je to drsná krimi, kde se červenou a inhumací nešetří, jde se do ní snadno zamilovat, protože ten příběh je o lásce. Partnerské, rodičovské i lásce k povolání. Filmu vévodí vynikající Yves Montand, old dog with old tricks, s dokonalým kmotrovským výrazem; hlavním rušivým elementem jeho manželské a koňské idylky je mladý Gérard Depardieu, jemuž role agresivního tupouna taky sedne jako ulitá. Zápletku navíc komplikují policajti, kteří sami mají tolik másla na hlavě, že by stačilo na sušenky pro celou Paříž. Děj je nepředvídatelný, ale přehledný, hudba Philippa Sarda jemná a bez přídavku patosu a pointa… tahle zbraň prostě míří přímo na srdce. (13.05.2013)

Volba zbraní je pro mě tedy velkým zklamáním. Enšpíglovým komentářem jsem byl velmi navnaděn, ale teď po zhlédnutí bych se spíš přiklonil k názoru gundalina. Režie je docela zdatná, film má určitě nějaký náznak atmostféry a také pokus o pointu. Ale vtom aby byl nadprůměrným dílem mu braní podivně napsané postavy . Mickey je prostě pošuk, se kterým se soucítí těžko. Jeho chovaní jsem vůbec nechápal a připadalo, mi že neměl ani daný charakter. Ke konci najednou začane postupovat k jakési změne. Ale proč, to je otázka. Těžko se dá vžít do jeho nitra. U Noela už to tak hrozné není. Toho jsem si poměrně oblíbil a Montand odvedl úžasný výkon. Dokonce zde je přítomná i nějáká společenská kritika v podobě dvou zaujatých komisařů. A i když Galabrua jsem si vážně vychutnal, tak tohle už tam bylo tak nějak navíc. Ale tenhleten můj komentář je čistě subjektivní. Každý to může vnímat jinak, já to vidím takhle. A davám pěkné 2. (15.07.2017)

Ve filmu se sešly hned tři hvězdy francouzské kinematografie a z celého snímku jsou cítit ambice natočit působivý kriminální thriller v duchu těch nejlepších tradic francouzské filmové kriminálky. Úvod spojený s nástupem nevypočitatelného uprchlého zločince Mickeyho v podání živočišně hrajícího Gérarda Depardieu jakožto příslušníka nové generace galerky nespojené s pravidly starého podsvětí (jsme svědky zbytečné brutální vraždy dvou policistů) je nadějný a vypadá to na návrat k drsné škole 70. let. Jenže brzy se do filmu vloudí falešné tóny sentimentu, podivná psychologie postav a nepřesvědčivá společenská kritika v podání ambiciózního policejního důstojníka a dobrý dojem je ten tam. O chování některých filmových postav mohu prohlásit, že s ním nesouhlasím, tady finálnímu konání Montanda s Depardiem spíš lidsky nerozumím... Celkový dojem: 55 %. (18.11.2013)

Poctivá francúzka krimi s mierne gangsterským alebo skôr rebelským nádychom, kde tú rebéliu a divokosť bravúrne zahral G. Depardieu. Jeho kroky sú nepredvídateľné, koná v zlomku sekundy(Já tě zabiju ty krávo!...) a práve to je motorom filmu. Divák je jednoducho zvedavý, čoho je schopný, kam do až dotiahne a hlavne, či to prežije. Je fajn, že vo filme je niekoľko dobrých zvratov, napr. úvod a osud C. Deneuveovej. Osud malej dcéry Mickeyho mi bol jasný ihneď, ale ťažko si predstaviť lepší záver. Francúzi toto vždy vedeli...80%. (29.03.2013)