Volba zbraní

Poctivá francúzka krimi s mierne gangsterským alebo skôr rebelským nádychom, kde tú rebéliu a divokosť bravúrne zahral G. Depardieu. Jeho kroky sú nepredvídateľné, koná v zlomku sekundy(Já tě zabiju ty krávo!...) a práve to je motorom filmu. Divák je jednoducho zvedavý, čoho je schopný, kam do až dotiahne a hlavne, či to prežije. Je fajn, že vo filme je niekoľko dobrých zvratov, napr. úvod a osud C. Deneuveovej. Osud malej dcéry Mickeyho mi bol jasný ihneď, ale ťažko si predstaviť lepší záver. Francúzi toto vždy vedeli...80%. (29.03.2013)

Přestože je to drsná krimi, kde se červenou a inhumací nešetří, jde se do ní snadno zamilovat, protože ten příběh je o lásce. Partnerské, rodičovské i lásce k povolání. Filmu vévodí vynikající Yves Montand, old dog with old tricks, s dokonalým kmotrovským výrazem; hlavním rušivým elementem jeho manželské a koňské idylky je mladý Gérard Depardieu, jemuž role agresivního tupouna taky sedne jako ulitá. Zápletku navíc komplikují policajti, kteří sami mají tolik másla na hlavě, že by stačilo na sušenky pro celou Paříž. Děj je nepředvídatelný, ale přehledný, hudba Philippa Sarda jemná a bez přídavku patosu a pointa… tahle zbraň prostě míří přímo na srdce. (13.05.2013)

Drsná a přitom i poetická francouzská filmová škola. Je to jeden z těch filmů, ze kterých na vás dýchne opravdový život. Někdo má osudovou kartu veselejší, jiný smutnější a někdo přitahuje a vyrábí maléry neustále dokola. Středobodem příběhu je Mickey, uprchlý trestanec, který se celý život chová tak, jak je naučil a rány tedy néjen přijímá , ale i rozdává. Když se ovšem konfrontuje s krásnou ženou a svou krásnou dcerou, hluboko v něm se probouzí opravdový cit. Ovšem karmický kruh se točí stále dál... (30.07.2011)

Hned od první minuty je zřejmé, že tohle nemůže dobře dopadnout, zvlášť pokud je Mickey živý. Zatímco ten již žádnou volbu nemá, Noël ji paradoxně pomocí Mickeyho získal a rozhodl se nejít ve svých starých stopách. Přestože se střihem kriminálka blížila tvrdému stylu sedmdesátých let a snažila se o návaznost, už to přece jen takové nebylo. Sedmdesátky jsou prostě ještě o level výše, marná sláva. Perfektní výkon Yvese Montanda. (16.05.2010)

Konanie veľmi často spočíva v neoverených domnienkach. Vytvorených v hlave konajúceho. Vďaka tomu sa celá situácia často mimoriadne skomplikuje. Pretože sa nevysvteľuje, ale koná. Najlepšie neuvážene, impulzívne, citovo. Ilustráciou tejto skutočnosti je Voľba zbraní. Čo by bolo v poriadku, spolu s výrazom starej dobrej francúzskej krimi, ale nájde sa aj niekoľko "ale". Predovšetkým: nijako ma nedojali materské a manželské pudy zločincov a hneď za prvú, impulzívnu vraždu policajta, by som poslal okažite Mickeyho (Depardieu) do horúcich pekiel. Ďalej sa tu vytvára povedomie o tom, že bývalí zločinci dokážu žiť úctyhodným, krajinu zveľaďujúcim spôsobom a pokiaľ sa do ničoho nezapletú, treba ich nechať na pokoji. No a do tretice, chémia medzi Denevueovou a Montandom bola asi ako spojenie ananásu s cibuľou do jedného šalátu. (20.03.2013)