Otec a otec

Příjemná, někdy i docela vtipná francouzská komedie, kterou táhnou celou dobu vynikající Depardieu s Richardem. Zápletka je fakt jednoduchá, někdy se postavy chovají vyloženě jako karikatury, ale Francouzi to zabalili tak, že je to koukatelné i skoro po 40 letech od vzniku. Takové průměrné 3 hvězdičky. (HDrip, dabing) (17.10.2020)

Matka je jistá, otec nejistý. Veber s tímto vědomím ukazuje otcovské figury jako s nevyhnutelnou naivitou, důvěrou, radostí a nasazením vrhající se do role, v které možná prohrají svoje geny. Ti čerstvější s větší vervou než ti unavení. Jedno zda jsou křehcí či tvrdí rváči. Jako dojemná pocta taťkům film má své kvality. Ovšem ve spojení s kriminálkou už odhaluje slabiny, do kterých se kritik zakousne slovy: "To je vidět, že Veber nedokázal téma vytěžit a musil přijít s nějakou vedlejší linií, která vlastně jen pramálo souvisí s tématem." +++++ Dík několika solidně napsaným dialogům a decentním hláškám ("Trpíte depresemi?" - "Tohle se s telefonem nedělá." - "Takže otec jsem já.") a kouzelně roztomile tajícím fotříkům silné ***. (22.11.2014)

Nedávno som si pozrel americký remake tohto snímku, ktorý bol natočený v roku 1997. Volalo sa to "Deň otcov" (Fathers´Day). Hlavné úlohy v ňom stvárnil nudný Robin Williams a neznesiteľný Billy Cristal. Réžie sa ujal Ivan Reitman. Pôvodný francúzsky film "Otec a otec" (Les compéres) z roku 1983 nie je síce žiadna geniálna kultová komédia, ale oporti americkému remakeu je to hotové umelecké dielo. Pierre Richard a Gérard Depardieu na rozdiel od svojich amerických kolegov boli skvelí. Predovšetkým na základe porovnania oboch filmov prideľujem titulu "Otec a otec" štyri hiezdičky. **** (31.05.2020)

"Vy chlastáte, on chlastá. Copak všichni ti co chlastaj, jsou vaši synové?" Po velkém úspěchu filmu Kopyto, bylo jasné, že se trio Pierre Richard, Gérard Depardieu a Francis Veber opět sejde. Scénář díky vhodně zabudované kriminální zápletce zaručuje dobré tempo a dramatičnost. Příběh je vtipný, gagy nejsou zatíženy balastem, film má odpovídající rytmus. Především, ale přesvědčil Depardieu jako tvrdas se sametovou duší. Opět vytahuje své velké výrazové trumfy- cituplný pohled, jemný úsměv a výbušnou hektičnost. Dabing je bezkonkurenční Petr Oliva na Richarda a Miroslav Moravec (vyjímečně, ale vhodně) na Depardieua. "Čau mládeži! Zírám. Nja, ty kytary jsou senza. Skupina jako noha, to je žrádlo, co?" (20.11.2023)

Opravdu výborný francouzský snímek s depresívním Pierre Richardem a ještě štíhlým bojovným Gérardem Depardieu - napůl komedie, napůl poučný film ze života. Dva typově zcela odlišní staří mládenci jsou totiž přinuceni svou dávnou milenkou pátrat po svém údajném synovi nyní pubescentovi na útěku z domova. Režisér Veber dokázal vytěžit maximum z tragikomických situací. Ukázka je ze scény v baru - "hlavička": http://www.youtube.com/watch?v=vXvoUT_7J2k (03.04.2010)