Dva muži ve městě

Rozhodně nejlepší Delonův film, jeden z nejlepších Gabinových a nejspíš i nejpovedenější francouzská kriminálka vůbec. Film, který vidíte jednou, dvakrát, třikrát a pořád nemáte dost. Dva muži ve městě člověka donutí, aby se zamyslel sám nad sebou i nad společností, ve které žije... i když z toho může pořádně mrazit. (14.07.2009)

Dostať sa duchom do tohto filmu nebolo zpočiatku jednoduché, bránili mi v tom niektoré dejové skratky a nedotiahnutosti. Napríklad som nechápal idylický návrat domov po dlhých rokoch vo väzení, kde hrdinu čaká krásna a trpezlivá milujúca manželka. Ale film sa našťastie dostal časom do úplne iných sfér a jeho prekvapivo obsiahle posolstvo jeho chyby ospravedlňuje, až zakrýva. Giovanni síce odcudzuje jednostranný pohľad na bývalých zločincov políciou, justíciou a celým štátnym aparátom, "ktorý zabíja", lenže on robí to isté pri jeho zobrazovaní. Komisár je bezdôvodne osobne zaujatý, aby hýbal dejom, prokurátor je zobrazený maximálne nesympaticky, porotca zaspáva, sudca si kreslí. Pôsobí to trochu naivne, ale akýkoľvek spôsob, akým dostať diváka tam, kam režisér chce, je správny, pokiaľ funguje. A nie je práve subjektivita to, čo robí filmy zaujímavými, kontroverznými a umeleckými? Posolstvo a emócie sú mi niekedy prednejšie, ako logika a objektívnosť. P.S.: Zhodou okolností je toto už tretí film, ktorý som videl, kde je Michel Bouguet v úlohe nesympatického vola. (19.01.2013)

Tak tohle je nejen nejlepší, troufám si při svém skromném rozhledu tvrdit, ale i nejdokonaleji ztvárněná realita kriminálního světa, který každá společnost právem zavrhuje, avšak i z něj by měla vést cesta.! Bezvýchodnost situace, v níž se nachází nebohý utrápený zloděj v podání skvělého Delona a muž na pravém místě, jeho osobní dozorovatel, zkušený geniální Gabin, který snad v žádném svém filmu nezklamal. Toto dílo s velkým "D" si zaslouží mou pochvalu plně. Atmosféra 70.let, kdy byla ještě používána na nejtěžší zločiny ve Francii gilotina, doplněná smutnou až tragickou hudbou. Konec je na filmu asi nejlepší a poprava nejdrsnější... u tohoto filmu si každý musí nutně přiznat, že vše není tak ideální a spravedlivé, jak se může zdát od pohledu.... Ba i spravedlnost jest slepou a hluchou!!! Druhý nejtragičtější snímek "Staré Francie"...tím prvním míním Kočku.! (13.12.2006)

,,MYSLÍM SI, ŽE KEĎ UŽ ZLOČIN EXISTUJE, JE NUTNÉ ZAMERAŤ SA NA PRÍČINY ZLOČINU, NIE IBA NA ZLOČINCOV.“ __ Tento film musel urobiť riadne rošambo vo francúzskej spoločnosti. Kritika zriadenia v pohľade na 10 rokov väzneného recidivistu snažiaceho sa o nápravu a opätovnú snahu žiť usporiadaným životom, v čom mu bráni policajný aparát vidiaceho v ňom rodeného zločinca načisto vyčiarknutého zo spoločnosti. Jednotlivec ako obeť systému zneužívajúcej svoju moc myslím za obdobia totality a normalizácie mal čo povedať aj československým divákom, o to viac sa v ňom objavujúce motívy budovaného strachu z polície, udavačstvo prípadne návrhy na opustenie (čiže emigráciu) z krajiny. Nerozumiem komentárom, ktoré si viacej všímajú Depardieua ako posolstvo filmu a ešte viacej tým, ktorí dej prirovnávajú k Bedárom. Celému filmu jasne dominuje trojica mužov – odporný policajný inšpektor (,,To je posadnutosť?“ ,,Nie, presvedčenie.“) – jedna z najnechutnejších filmových postáv akú som mal možnosť vidieť, Jean Gabin neústupčivo bojujúci proti tvrdej legislatíve (,,Ich úlohou nie je odpúšťať.“) a Delon, pre ktorého predstavuje jeho úloha zásadný bod v kariére (,,Viete na čo myslím ja?“ ,,Áno, na moju smrť, som nato zvyknutý.“). Melancholická Sardeho hudba je napokon tiež úplne umlčaná, aby dodala na tiesnivosti surovému záveru. Aj mne pri pohľade na gilotínu vtedy prešiel mráz po chrbte. Toto všetko vyvažuje negatíva v očiach ostatných - agitáciu proti zrušeniu trestu smrti a z toho plynúce Gabinove zaujaté vyrozprávanie. __ ,,A TAK SOM VLASTNE PRVÝ KRÁT UVIDEL ONÚ VEC – SMRTIACI STROJ.“ (5769. hodnotenie, 293. komentár k filmu) (31.12.2017)

Stačí jeden debil a celý váš život se může ocitnout v troskách..Smutný příběh muže předem odsouzeného k tragickému konci, v kterém excelují ( jak jinak) francouzská herecká esa Gabin a Delon. Zdatně jim sekunduje zejména Michel Bouquet jako slizký policejní inspektor Goitreau ( ten debil). Závěr filmu patří k těm emočně nejsilnějším filmovým tečkám, které jsem dosud viděl. (01.03.2013)