Režie:
Mario CamusScénář:
Antonio LarretaKamera:
Hans BurmannHudba:
Antón García AbrilHrají:
Alfredo Landa, Francisco Rabal, Juan Diego, Liberto Rabal, Maribel Martín, Ágata Lys, José Guardiola, Terele Pávez, Mary Carrillo, Manuel Zarzo (více)Obsahy(1)
Hrdiny příběhu, odehrávajícího se v šedesátých letech minulého století v Extremaduře, jsou členové rodiny chudého bezzemka Paka. Jejich krutý, ale s pokorou a samozřejmostí přijímaný úděl nás jakoby vrací o několik století zpět. Pakovy děti, dcera Nieves a syn Quierce odcházejí do města. Je to pro ně jediné východisko z těžké dřiny. Příběhem nás provázejí jednotliví členové Pakovy rodiny, kteří vzpomínají na události, jež vyústily v tragédii. Duševně zaostalý bratr Pakovy manželky, starý Azarias, zabije z pomsty arogantního syna majitelky panství. Tuto vraždu lze chápat jako akt spravedlnosti "přírody" proti nelidskému zákonu Lidské společnosti. Nejpodstatnějším atributem Nevinných svatých ("nevinných" protože nevědomých, "svatých" protože čistých, pokorných a odevzdaných) je líčení poměrů, postižení atmosféry a charakterů. (čenda)
(více)Recenze (6)
Vše za mne už napsal autor obsahu - čenda. Tohle můžu slovo od slova podepsat. Pokoušet se napsat komentář, když mám stejný názor na tento film, byl bych zbytečný plagiát:) ()
Zlatá Palma - výběr ()
Frantova a Régulina rodina snáší svůj osud nejen s pokorou, ale ve své pospolitostí s důstojností. I strejda Azarías má svůj symbol důstojnosti, který je nedotknutelný. Francisco Rabal v roli Azaríase (ve své životní roli!!) je výborný, ale tak i ostatní členové rodiny - a vlastně všichni. Say It Loud, I'm Black & I'm Proud, jak zpívá James Brown, a to platí pro všechny opomíjené a ušlapované, politická situace přitom nehraje téměř žádnou roli. Spolupráce Camuse a Larrety je příkladná, obrazy nejen krásné, ale i do puntíku promyšlené. Hodnocení "mých oblíbených" je přes 90%. - Spatřeno podruhé po čtvrt roce: vzorový film! Extremadura je země mé volby, nikoli touhy. Z Extremadury pochází většina šílených conquistadorů: Hernán Cortés, Francisco Pizarro, Nuñez de Balboa nebo navíc I filmově proslulý Francisco de Aguirre. ()
ocenenia : MFF Cannes 1984 - Najlepší herec (Francisco Rabal a Alfredo Landa) ()
Podobně jako vypovídá Plechový bubínek o nástupu nacismu a tehdejší době, jsou Nevinní svatí výpovědí o ustupujícím frankismu. Oba filmy pojí nejen to, že vznikly jako adaptace literárních děl, ale i fakt, že svět kolem sebe vnímají s nepřikrášlenou surovostí, až šlejharovskou, která sice nemusí být leckomu příjemná, zato však funguje jako sic mírě pokřivené, ale účiné zrcadlo doby. ()
Síla... A takto žili ještě před nedávnem chudí španělé a takto se s nimi zacházelo.... a Francisco Rabal je perfektní. ()
Reklama