Husar na střeše

Husárek je mladý, vlasy rozcuchaný a husarka paličatá za manželem chvátá. Mor a cholera, bledé mrtvoly, daleká cesta za domovem, spousta hysterických, podlých a nakažených postav. Hnus jak trus. Dalo by se říct, že je to příběh o době, kdy si Bůh vybíral dovolenou a film o lásce, před jehož sepsáním zřejmě podlé plynárny odpojili chudému scénáristovi dodávku rajského potěšení. (22.03.2017)

Silný príbeh, výborne zahraný, s pútavou naráciou a so slušnou výpravou. Tieto kladné aspekty filmu len podporili už aj tak výbornú, naturálnu dobovú atmosféru. Do očí mi udrel hlavne kontrast medzi na pohľad príjemným prírodným prostredím a všadeprítomným zúfalstvom s realistickým vyobrazením epidémie cholery, pričom niektoré scény v tomto smere si budem pamätať poriadne dlho. Smutné a desivé.... taký bol celý film a s nádhernou J. Binoche ako čerešničkou na torte. Silný nadpriemer. 85/100 (12.05.2017)

Když jsem viděl tenkrát film poprvé, bylo to pro mě něco jako zjevení. Snad ještě více jsem si to uvědomil po opětovném zhlédnutí. Velký příběh a nejlepší francouzský historický film s bezvadným hereckým obsazením. Provensálské scenérie dokreslují pochmurnou atmosféru. Utrpení, které útočí na city, kde život a smrt spolu zápasí ve špíně bez pomoci či útěchy v naprosté lhostejnosti těch druhých asi patřilo neodmyslitelně té době. Ale teď mě napadá, že ve vztahu k filmu mě váže osobní zážitek. Při cestování zemí galského kohouta, navštívil jsem lecjaké místa. Je tam toho k vidění hodně. Náhoda mě přivedla do zapadlé vísky zvané Cucuron. Není tohle místo, kde se natáčel tenhle film. Bylo to něco nevídaného, co jsem znal z filmu, opravdu bylo. Strávil jsem tam celý den. Zavítal jsem také do příjemné zahradní kavárny s poetickým náměstíčkem s vodní nádrží a letitými stromy, kde ke kávě dostanete křehký croissant. Co mě však zaujalo, měl jsem pocit, jako by se zastavil čas. A ten duch z filmu je znát dodnes. Kdyby se mě ten den někdo zeptal, co víc si přát, snad jen to, že bych si to rád zopakoval. (06.05.2021)

Tomuto zpracování Gionova románu se dá vytknout jen jedna věc, a to ne ta, že náš ušetřili důkladnějšího pohledu na epidemii cholery. Je to chování hlavní hrdinky. Knihu jsem četla až na základě filmu, a potvrdila moje podezření. Pauline se ve filmu chová naprosto iracionálně, neustále prosazuje svoji vůli. Autoři nepřirozeně emancipovali ženu z 19. století chováním ženy z konce 20. století, což poněkud narušuje atmosféru příběhu. (22.03.2005)

Film s dobrým vyprávačným dejom, ľudia bojujúci za seba a so sebou .. putovanie nádhernou krajinou .. striedané s realistickými scénami a obrazmi a atmosférou krajiny v ktorej zúri cholera. Užasná k záveru čoraz viac zvodná Juliet ktorej jemnému pôvabu sa mladému vychovanému Angellovi tak nádherne ťažko odolávalo. S ľahkosťou dávama 4b . (22.02.2013)