Dina

Tak se na to podívejme. Jeden z prvních filmů dvojice Ole Bornedala s Danem Laustsenem. Už se zmíněnými jmény je jasné, že o podivnou atmosféru a dramatický koncert audia s vizuálem nebude nouze. Příběh však trošku pokulhával a pointu zde hledat moc nejde. Je to životopisný příběh strašně divné holčiny, která moc empatie nepobrala. Tím, že děj jen tak nenásilně plynul a sympatie jednotlivých postav nenabývaly kladných dojmů, si tento snímek získal mou určitou náklonnost. Zkrátka ten film byl natolik divnej a velmi lidsky (nelidsky?) podanej, tak jsem s hodnocením moc neváhal. Mnozí po hodině vypnou, jiní si užijí onen audiovizuální zážitek. Je ovšem potřeba mít na takový snímek náladu. (12.02.2018)

Film se nese v duchu knižní předlohy, což je jeho velké plus. A ačkoliv si režisér celkem obsáhlé dílko přizpůsobil, mystická a snivá atmosféra a smysl příběhu neutrpěli. Herci byli vynikající a mnohdy psychologicky složité (a občas mírně vyšinuté) postavy vystihli perfektně. A pokud vám ve filmu chyběla zápletka a jakákoliv pointa, věřte, že to není chyba filmařů, ale přímo autorky. (11.08.2005)

Dina je nezkrotná mrcha, Dina je šílená bestie, Dina je božská. Už od dětství, kdy nešťastnou náhodou zavinila smrt své matky, je Dina stíhána přeludy a duchy mrtvých. Její blízcí, kteří jsou její krutostí a bezcitností vyčerpáni, nemohou být bez ní, ale s ní také ne. Vyčerpává je, využívá je. Nikdo ji nesmí opustit a ten, kdo ji opustí, zemře. Uvolnění nachází pouze v hudbě, jízdě na koni a v léku, kterým je ruský "anarchista". Dina je pořádnej masakr, kterej mě každou chvíli přiváděl k údivu. DINA!!! (28.03.2007)

Teď už vím, že žena bouře, žena lvice, není Tornádo Lou, ale Dina. Syrové, kruté, erotické, dramatické, severské jak Munchův Křik. Zcela nepřipraven jsem jsem tento film as před rokem shlédl po půlnoci v TV a dojem byl takový, že jsem ráno rozbil prasátko a běžel si ho rychle koupit. Není divu, že vedle takové čarodějky byl i G.Depardieu jen chcípáček. (21.02.2010)

Ufff, tak to bolo niečo. Ide o veľmi ťažkú drámu (hlavne kvôli jej forme), kde sa rozoberajú zaujímavé, ale o to viac komplikované témy súvisiace s vyrovnávaním sa s nešťastnou nehodou a sebaobviňovaním. Malá Dina zvolí veľmi nekompromisnú formu riešenia - citovo vychladne a následne sa uzavrie pred svetom. Stane sa z nej chladná skala vo svojom vlastnom svete. Vyrastie z nej navonok silná, tvrdá žena, vo vnútri však neskonale krehká a citovo doráňaná. Úžasný výkon M. Bonnevie ma často dokázal zhypnotizovať, lepšie sa už postava Diny aj so všetkou jej psychológiou snáď ani nedala zahrať, a to, že išlo o naozaj veľmi náročnú postavu mi môžte veriť. Na druhú stranu sa mi niektoré pasáže zdali trocha umelo natiahnuté a zbytočne záberovo spomalené. Nehovorím, snové sekvencie so zábermi na prenádhernú prírodu majú svoje čaro, ale nič sa nemá preháňať, ich častá frekvencia výrazne uberala z dramatického náboja. Na slušný nadpriemer to však stačí. Odporúčam náročnému milovníkovi drám, alebo tým, čo uprednostňujú umeleckú formu pred klasikou. 75/100 (27.10.2014)