Jean od Floretty

Nejen komedie jsou součástí výkladní skříně dějin francouzské kinematografie. Jean od Floretty je nevybíravou obžalobou zvrácenosti lidské povahy, postavené do kontrastu s nádhernými přírodními scenériemi. Herecky září především dvojice Depardieu - Auteuil. Mimochodem, už dlouho jsem filmové postavě nedržel pěsti tak, jako hrbáčovi. 85% (27.08.2011)

Jean od Floretty je film s úžasným příběhem o chamtivosti, vypočítavosti, pokrytectví, předsudcích, sobectví, nekonečné tvrdohlavosti a takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho. Zkrátka je to film o životě. Odehrává se v nádherném prostředí. Výborně zvolená Verdiho hudba. Úžasně herecky odkroucené. Skutečně jsem nenašel mnoho věcí k vytknutí. Na posilvestrovskou náladu a stav je rozhodně skvělá volba a velmi rád jsem jím odstartoval další rok. 4* (01.01.2013)

Na jedné straně venkovská tradice, strach, lhostejnost, touha po poli karafiátů a rozmnožení rodinného majetku, na druhé straně králíci, tykve a hrbatý idealista z města, jenž věří v pokrok a Boží Prozřetelnost. A z toho všeho je namíchán výtečný snímek, který končí jaksi velkopátečně, tragédií, vítězstvím lidské malosti a lakomství, bez otevřených vrátek pro lepší zítřky. Bude teprve na Manoně od pramene, aby se věci později daly do pořádku. Film by bez svého pokračování zůstal nedopovězený, přeci však stojí od kousek (kousíček) nad ním, neboť je syrovější, nezneskutečněný romantikou. O Dépardieuovu hereckém výkonu ani nemluvě... vím, že to je srovnávání hrušek s jablky, ale ani půvab Emmanuelle Béartové jako lepé Manony se mu nevyrovná. (07.07.2008)

Ako tu už bolo napísané, naozaj veľmi vydarený film. Už samotná téma je veľmi zaujímavá i keď pred vzhliadnutím filmu som si celý príbeh predstavoval trocha inak. Fim má trocha pomalší rozbeh, ktorý sa znásobí až po nejakej polhodine keď sa na scéne ukáže Depardieu, ktorý tu síce nepredvádza svoj najlepší výkon, každopádne je však hlavným motorom celej snímky a až neuveriteľne je vykreslený kontrast medzi jeho čistou a pracovitou dušou a prefíkane lišiackym Yvesom Montandom - ten zo všetkých podáva aj najlepší výkon. Čo sa týka Daniela Auteuila, ako jeho synovca, ten hrá svoje striedanie strán tak, že sa vôbec nedá očakávať, komu fandí viacej. Jeanovej dcérke Manon sa tu síce nedostáva toľko priestoru, tá sa však naplno predvedie v druhom diely, ktorý už nesie zase jej názov. I keď je film z veľkej časti postavený na tvrdej otrockej robote Gérarda Depardieua a jeho nosenia vody, vždy ponúkne niečo nové, takže vo výsledku sa hluché miesta hľadajú len ťažko. Okrem toho nemožno nevšimnúť výbornú kameru skvelo zachytávajúcu prírodné krásy Provensálska, tak aj pekné výtvarné spracovanie. Z ocenení filmu je možné spomenúť 1 cena Cezára (Y. Montand) z 8 nominácií, 4 ceny BAFTA (film, herec vo vedľajšej úlohe - Montand, scenár a kamera) a nominácia na Zlatý glóbus. Bezpochýb najlepší film o záhradkárčení, aký bol doposiaľ nakrútený. (26.05.2008)

Režisér Claude Berri mě nejprve uchvátil svým filmem, abych poté mohla poznat i knižní předlohu Marcela Pagnola a toto setkání se pro mě stalo osudovým. Poetickou výrazovost románu, kterou jsem si tak zamilovala dokázal režisér převést do živých obrazů okouzlujícího kraje Provence přesně jak ji vytvořil sám autor. Krásný a zároveň drsný kout země, kde pro člověka, který se zde nenarodil je všechno mnohem těžší. Obdivuji Jeanovo odhodlání bojovat s přírodou i nepřízní osudu. Gérard Depardieu tady bezesporu podal jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a ani Yves Montand a Daniel Auteuil nezaostávají. Právě proto je tento snímek tak niterný a bolestný. Lidská chamtivost, závist a nepřejícnost má navrch před touhou žít s otevřeným srdcem, pracovitostí a dobrotou a věřit, že ostatní vám oplatí stejně. A nakonec ho zklamal i Bůh, který mu neseslal tolik potřebný déšť a zoufalý Jean volal k nebesům: „Já jsem hrbatý, copak to nevíš? Už jsem dost poznamenaný!“  (02.11.2023)