Athena

Čo si na tomto agresívnom filme všimnete najskôr, je kamera. Dlhokánske zábery pri takomto pohybe postáv (kamera sníma vždy nejakú postavu presúvajúcu sa po uliciach z miesta na miesto a pritom zachytáva všetko dôležité, čo sa v okolí deje) pôsobia veľmi kvalitne a stabilne - nič sa netrasie a vy v tom chaose nachádzate vizuálny pôžitok. Napriek tomu ma obsah bavil stále menej, až ma nakoniec nebavil vôbec. Jedná sa o veľmi agresívny film, ktorý koniec koncov iba hrozne šteká, ale nekúše. Po 90 minútach som bol rád, že to končí. Ktosi raz predpovedal, že takto nejako začne niekedy v budúcnosti vojna v Európe, že už to nebude napadnutie štátu proti štátu, ale začne to rasovo - náboženskými nepokojmi a ohnisko svetovej vojny tak začne vo vnútri jedného z Európskych štátov. Tak dúfajme, že podobné predpovede sa ani napriek pošahaným prisťahovaleckým kvótam nikdy nenaplnia. Veď komu by sa toto šialenstvo mohlo páčiť? (29.09.2022)

S velkým obrazem a zvukem mi občas padala čelist. 97 minutový videoklip nedal vůbec, ale vůbec vydechnout. Připomnělo Bloody Sunday (hello Paul Greengrass) a dokumentární filmy, které se promítají v rámci Jednoho světa, třeba Winter on Fire, taky na Netflixu btw. Nebo posledních patnáct minut 1917, což v Atheně je teprve začátek. Z tlaku tohodle zážitku bych se v kině ještě klepal. Zvuk duněl, šlehal záblesky, vystřeloval ušní bubínky, hudba šlapala a kamera dělala neskutečné psí kusy. Poklona, protože herci tam naprosto přirozeně ustáli běhající, skákací, davové a násilné scény bez střihu a na jejich tváři se nedal poznat ani záchvěv napětí nebo pochybností. Filmu maličko chyběl přesah a hloubka postav, ale to je jako vyčítat Predátorovi, že se nezabýval klimatickou změnou a že Arnold neřešil své traumata z mládí. Gavras to takhle natočit od samého začátku očividně chtěl. Tedy maximálně na efekt a prožitek mezi všemi zúčastněnými stranami a to tělo na tělo, zblízka, bez příkras s namířenou zbraní na hlavu "pitomého pětiletého kluka" ve dveřích výtahu. Podařilo se mu to beze zbytku. Dlouhé záběry vtahovaly do děje jako černá díra a nepustily do závěrečných titulků. Film ve mně rozhodně vyvolal zájem o kontext násilí a chaosu, který má očividně pro nás nepředstavitelný rozměr - a ten rozměr jsme teď mohli audiovizuálně trochu lépe poznat. Jak se s tím Francie vyrovnává je na jiný dlouhý večer. (14.10.2022)

Formou unikátní film. Realisticky ztvárněné "Panelstory" na francouzské palčivé téma. Divácky okouzlující metoda záběrů bez střihu a plující kamery spolu s nervy drásajícími výkony všech stovek komparzistů činí z této Atheny malý filmový zázrak. Toto všechno natočit muselo hodně zabrat a nebo je to opravdové? (08.02.2023)

Nemám pocit, že by bylo nutné pokoušet se o něco emočně silnějšího, vždyť dění mluví za vše. O postavách nebylo třeba vědět tolik, když ono tolik v tomto případě pro jejich hlubší poznání stejně zdaleka nestačí. Stačilo stručné rozestavění figurek, názor každého z bratrů na situaci a ve zbytku to, v čem je Romain Gavras nejsilnější, zcela pohlcující klipová forma. Přepadení policejní stanice a jízda zpět na sídliště Athena spolehlivě vtáhnou do bitevní vřavy. Kamera proplouvá místnostmi, v nichž panuje dokonalá souhra, každý dělá přesně to, co má, i ten poslední za postavou v záběru má svůj smysl. Není to jen první polovina, v tomto trendu se pokračuje i dále, ale právě s větším prostorem pro příběh, který pouze přidává další otázky. Atmosféra, ale i Sami Slimane však na výbornou. 75% (19.01.2023)

Tento film je pozitívnym prekvapením ako jeden z mála filmov v katalógu Netflixu. Aj keď technické vlastnosti prevažujú nad scenárom, vôbec mi to nevadilo. Opakované používanie detailov a dlhých záberov, ktoré sprevádzajú postavy počas udalostí, nám umožňuje skutočne cítiť zmätok v reálnom čase. Musím pochváliť kameru, réžiu a výpravu, ktorá je úchvatná. 7,5/10 (26.09.2022)