Železný obr

Ještě předtím, než se Brad Bird upsal Pixaru, natočil svůj vysoce osobitý projekt, který se však bohužel nedostal do širšího podvědomí divácké obce. Na jednoduchém scénáři patetického přátelství 50-ti metrového robota a osamělého kluka, jsou skvěle navinuté motivy období 50-tých let, závodů ve zbrojení, strach z rudé jaderné hrozby, prvního dobývání vesmíru, ale taky období, kdy na nočním stolku každého kluka ležely sešity s dobrodružstvím Supermana. Nic z toho Bird neopomněl a výsledek je naprosto ohromující směsí, která se v žánru animovaného filmu pro děti jen tak nevidím. Možná právě proto jej ocení spíše dospělí než samotné děti, kterým by jistě nebyl po chuti ultramilitantní závěr, který však k tomu všemu patří, jelikož robotovu charismatu, které je přímou měrou nasáklé „dabingem“ Vina Diesela, zřejmě neodolá nikdo. (07.07.2006)

Ač mě výtvarné pojetí nenadchlo, bylo staromilsky přelíbezněné, příběh za zhlédnutí stojí. Jsou to padesátá léta jak vyšitá - komiksy, brakové horory, studená válka, invaze z cizích světů, strach ze silného a nepochopitelného nepřítele odjinud. Výborně propojené s příběhem outsiderského chlapce bez otce a bez kamarádů, který si najde spojence v železném obrovi, co plní jeho přání, zapojí ho do dobrodružství a je jeho ochráncem. Takového otce by chtěl každý kluk. ___ I když dějová linka není nijak překvapivá a přináší mnohé už stokrát viděné, jako například podlého muže z vlády, který nemá žádné pochopení pro malé kluky ani pro velké roboty, obsahuje mnohé dojemné momenty včetně možná poněkud přepísklého závěru, kdy se vražedná zbraň sama rozhodne, čím chce být. To by právě v padesátých letech ve filmu asi možné nebylo. Tehdy se vše řešilo: Buď my nebo oni. Tohle nese poselství: Společně! /22. 12. 14./ (22.12.2014)

Přiletělo to z vesmíru. Možná vetřelec, možná Sputnik….. Udělat si domácího mazlíčka z obrovského robota co žere železo a kterému by jeho dovednosti mohl ET a podobné mimozemské návštěvy závidět, je snem každého kluka. Film neoslní animací, ale příběhem. Drží se známých a osvědčených pravidel, je vtipný, až se mladej ,,trhá“ smíchy. Pohádka o obrovi co má duši, zahrávající si se studenou válkou, mimozemšťany a hajzlama z tajný služby celkem spolehlivě vybuduje v dětech nenávist vůči americké vládě :-)), a možná i mnozí dospělí při ní uroní ,,kroupu“. P.S: Věnováno památce Železného obra. PŘÍBĚH ***** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ ** (20.11.2009)

The Iron Giant sa rovnako ako Rodinka Úžasných vracia do minulosti a to dvojakým spôsobom, prostredníctvom ktorého oslovuje ako naivné, tak poučené publikum. Jednak je zasadený do 50.rokov, kedy pripomína studenovojnovú atmosféru v spoločnosti, jednak sa odkazuje k filmom nielen v danej dobe vzniknutým, ktoré ono napätú klímu tematizovali. The Iron Giant v čase svojho prvého života sa vymykal zo súčasnej produkcie animovaných diel. Počin, ktorý namiesto vtedy vďaka pixarovkám populárnej počítačovej animácii uprednostňuje dvojrozmernú kresbu a svoje 3D prvky maskuje. Počin, ktorý oproti disneyovkám oslovuje dospelejšie publikum svojou významovou ambicióznosťou, oslobodením sa od epizodického rozprávania pozostávajúceho z muzikálových i dobrodružných atrakcií a uprednostnením spomienok na dobu minulú pred formou bájky. (26.10.2022)

Krásny animáčik podfarbený atraktívnym humorom, vynikajúco zachytenými charaktermi postáv a dobrodružstvom medzi malým chlapom a robotom s mierne citovou odozvou na diváka. Užívala som si strašidelného, no za to dobrosrdečného robota a všetky úskalia s ním spojené, Birdovu tvorivú ruku bolo k tomu poznať v každej jednej scéne. Ten chlap je neskutočný talent - svedčí o tom aj Rodinka úžasných (moja srdcovka) či Ratatouille. (26.03.2011)