Železný obr

Ač mě výtvarné pojetí nenadchlo, bylo staromilsky přelíbezněné, příběh za zhlédnutí stojí. Jsou to padesátá léta jak vyšitá - komiksy, brakové horory, studená válka, invaze z cizích světů, strach ze silného a nepochopitelného nepřítele odjinud. Výborně propojené s příběhem outsiderského chlapce bez otce a bez kamarádů, který si najde spojence v železném obrovi, co plní jeho přání, zapojí ho do dobrodružství a je jeho ochráncem. Takového otce by chtěl každý kluk. ___ I když dějová linka není nijak překvapivá a přináší mnohé už stokrát viděné, jako například podlého muže z vlády, který nemá žádné pochopení pro malé kluky ani pro velké roboty, obsahuje mnohé dojemné momenty včetně možná poněkud přepísklého závěru, kdy se vražedná zbraň sama rozhodne, čím chce být. To by právě v padesátých letech ve filmu asi možné nebylo. Tehdy se vše řešilo: Buď my nebo oni. Tohle nese poselství: Společně! /22. 12. 14./ (22.12.2014)

Ještě předtím, než se Brad Bird upsal Pixaru, natočil svůj vysoce osobitý projekt, který se však bohužel nedostal do širšího podvědomí divácké obce. Na jednoduchém scénáři patetického přátelství 50-ti metrového robota a osamělého kluka, jsou skvěle navinuté motivy období 50-tých let, závodů ve zbrojení, strach z rudé jaderné hrozby, prvního dobývání vesmíru, ale taky období, kdy na nočním stolku každého kluka ležely sešity s dobrodružstvím Supermana. Nic z toho Bird neopomněl a výsledek je naprosto ohromující směsí, která se v žánru animovaného filmu pro děti jen tak nevidím. Možná právě proto jej ocení spíše dospělí než samotné děti, kterým by jistě nebyl po chuti ultramilitantní závěr, který však k tomu všemu patří, jelikož robotovu charismatu, které je přímou měrou nasáklé „dabingem“ Vina Diesela, zřejmě neodolá nikdo. (07.07.2006)

Pozor! Pozor! Při sledování hrozí vážné nebezpečí probuzení vašeho vnitřního dítěte, které (jako já u každé projekce) touží vyrazit do světa za dobrodružstvím :-) Brad Bird dokázal v pouhých osmdesáti minutách dokonale vykreslit příběh o nevšedním přátelství malého chlapce s dobráckým robotem, který chytne za srdce a už nepustí, a to s kapkou příjemného humoru a krásně vykreslené atmosféry padesátých let. Leckomu to může připadat jako naivní a jednoduchá omáčka všemožných klišé, i na mě to už nemá takový efekt jako kdysi dávno (ještě aby ne, když jsem ten fim viděl tisíckrát), ale má to své neodolatelné kouzlo, které z něj dělá v mých očích absolutně dokonalou směsici klukovského dobrodružství a (v žánru animovaného filmu pro celou rodinu) netradičních motivů silně vypjatých padesátek (závody ve zbrojení, strach z jaderného holokaustu, první dobývání vesmíru)… směsici, kterou si užijí jak děti, tak i samotní dospělí. Tenhle obr je asi ta největší dětská srdcovka, kterou mám :-) Proto mě i moc mrzí, že snímek propadl a nedočkal se pokračování, které se po závěrečném cliffhangeru vyloženě nabízí. „You are who you choose to be.“ 10/10 (03.06.2009)

Tenhle film obsáhl téměř všechna mytická témata, která se točí kolem 50.let v Americe. Studená válka, duck and cover dokumenty, přistání UFO. Atmosféra té doby z filmu dýchá příjemně pohádkovou atmosférou, podloženou nepříjemně reálnou hrozbou zbraní hromadného ničení. Je to první klasicky animovaný film po hodně dlouhé době (alespoň co já jsem viděl), který stojí opravdu za zmínku. Při pohledu na něj si člověk s lítostí vzpomene na okamžiky, kdy chodil na podobné filmy do kina. Kdy plátno neovládala chladná počítačová animace. Pravda, zas tak hrozné to s těmi počítači není, ale Iron giant přinejmenším dokazuje, že 2D obrázky při troše invence dokáží konkurovat 3D celkem hravě. (25.09.2007)

Brad Bird stvořil masterpiece, který ocení spíše vyzrálejší publikum. Už díky své podstatě to není běžná masová záležitost, jakou můžeme označit například jeho novější počiny. Ovšem podotýkám, že i ty v sobě mají punc podobný tomuto dílu. Zdařilé krytí do dětského filmu se dá směle srovnat s lehkým podvůdkem na nejmenšího diváka. I ten si ale ve snímku dokáže najít to své a plně se ponořit do fantazijních devadesáti minut. Tam kde neználek vidí patetickou a dojemnou kaši, objevuje milovník kinematografie neskutečné množství odkazů , jenž dokážou zahřát u srdce. Pokud navíc obdivujete jistá kinematografická období a žánry, garantuji vám, že budete přímo hořet. Už dlouho jsem neviděl tak chytrý americký animovaný film z konce dvacátého století. Pozor na rudou hrozbu a mozek z planety Arous, který nechtěl zemřít. Smekám, před Warner Bros, že se odhodlali pustit Železného obra do výroby. (24.01.2005)