Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na zámek v podhůří Krkonoš přijíždí nový majitel Štěpán (J. Prachař) se snoubenkou krásnou komtesou Blankou (D. Morávková) a mladším bratrem Adamem (J. Nedbal). Cestou kočár nešťastně srazí kolemjdoucí dívku Lidušku (L. Skleničková), Adam jí pomůže a ona se do něj zamiluje. V horském městečku je ještě jeden nový příchozí, národopisec Jiráček (O. Sokol), který sbírá místní pověsti a nevychází z údivu nad tím, že zdejší lidé ještě věří v Krakonoše. Díky Adamovi Liduška získá místo zahradnice na zámku, jenže také brzy zjistí, že Adam je beznadějně zamilovaný do Blanky. Sobecký a lakomý Štěpán se dozví od Jiráčka o nevídaných pokladech skrytých v krkonošských horách a je odhodlaný je získat, zvlášť, když Adam náhodou objeví vlašskou knihu, která pomocí tajných značek popisuje, jak se k nim dostat. Jenže rozluštit je nedokáže ani Jiráček. Po první neúspěšné výpravě se ukáže tajemný cizinec a nabídne Štěpánovi, že ho k pokladům dovede. Požaduje za to vlašskou knihu a největší drahý kámen, který najdou. Poklad skutečně objeví, ale Adam zapře drahokam, který vzal tajně kvůli Blance. Štěpán, který se nehodlá s nikým dělit, chce cizince připravit o život. Cizinec však v rozhodující chvíli odhalí svou pravou tvář. Je to Krakonoš! A strašný trest přijde vzápětí. Podaří se Lidušce zachránit Adama? Jakou záhadu skrývá starý obraz na zámku Hůrka a co strašlivého se v horách kdysi odehrálo? A kdo je vlastně Krakonoš a jaké je jeho největší tajemství? (Česká televize)

(více)

Recenze (490)

kingik 

všechny recenze uživatele

Po stopách (televizního) Krakonoše. V rozvleklém podání, s nepřívětivými kostýmy a s příměsí deutsche fernsehen pohádek, tolik v našem kraji neoblíbených. Chceme-li rozebrat úvahu, co má bájný vládce hor za tajemství, mohli bychom dojít až k intimnímu problému, který představuje plynatost. Jiným problémem může být jeho impotence i případná latentní homosexualita. Jak jinak si vysvětlit nezájem o tak lepou děvu, jakou je Liduška (Leona Skleničková), která se vedle něj natřásá a v jeho těsných kalhotách zůstává povážlivé klidno. Těch tajemství můžou být desítky a dojdeme jen ke spekulacím a čirým dohadům. Rozeberme tedy fakta. V prvé řadě je dobré si připustit, že útvar zvaný pohádka je dávno přežvýkaný a vysušený. A režisér Peter Bebjak si to patrně uvědomoval. Svoji pohádku nevystavil na absolutním tradičním základu pohádek, ve kterých se to hemží kouzly, nadpřirozenými bytostmi a pohádková atmosféra prosakuje z každého záběru. Zvolil tak trochu opačný přístup, kdy natočil film/příběh s pohádkovými prvky, a postava Krakonoše může být silně vnímána coby nadpřirozená, přičemž její prvotní základ vychází z bájných mýtů, které postupem času začaly kolovat mezi lidmi a nabraly obří rozměr mýtické bytosti, na kterou jedni věří a bojí se vyslovit její jméno a druzí se těmto báchorkám jen smějí. Zajímavý tvůrčí úmysl představoval odvážný záměr natočit tento pohádkový film coby prequel k populárním Krkonošským pohádkám. Krakonoš je ztvárněn v mladší verzi, s impulzivitou, tolik charakteristickou pro Krakonoše Františka Peterky, značně šetří, pověstnou "zpravodajskou" sojku si teprve přinese do svého příbytku a o ziskuchtivém a panovačném Trautenberkovi padne jen letmá zmínka. Nemalým tajemstvím zůstává, zda ho měl nějakým způsobem představovat Jakub Prachař, taktéž v podstatně mladší verzi a příbuzensky spojený s Iljou Prachařem, původním představitelem milostpána, který byl jeho dědečkem. Tak či onak, zajímavý tvůrčí záměr skonal ve svém zárodku, absolutně nic se z něj nevytěžilo a výsledek je na hony vzdálený pojetí Krkonošských pohádek. Do očí bijící je odbytá práce kostyméra. Asi chlastal, ale většina kostýmů působí chudobně, jak kdyby byly spěšně sundány z krejčovských panen, bolestné to bylo zejména u Krakonoše a jeho "civilu", nešlo se zbavit dojmu venkovského trhana nebo tuláka. Zbytek oděných postav nepředstavuje také nic extra honosného. Problém působila i celková absence svižnosti a dynamiky. Většina scén je vystavěna v pomalém tempu, s  nádechem ponuré atmosféry. Ani hlášek si divák moc neužije. V oblasti vtipnosti úřaduje pouze Ondřej Sokol, jehož národopisec náležitě využil umrlé většiny postav a solí výstižně komické a svěží dardy. Problematický Krakonoš, kterému David Švehlík extra charisma nepropůjčil a žádným mocným hlasovým fondem se neblýskl, má ještě dva konkurenty, herecky ještě slabší. Jsou jimi otravná komtesa Dominika Morávková-Zeleníková a prudce mdlý Jan Nedbal, oba svorně herecky selhávající. Nedbal akorát víc na očích, vysápal se totiž až do hlavní role. Koprodukční pachuť si také vybrala svoji daň - německá produkční stopa sice není extra rušivá, i tak je nemožné přehlédnout její špatnost. Dětského diváka už dávno hranými pohádkami neoslníte. Dospělý divák dá Krakonošovi a jeho nesexuálnímu dobrodružství ještě před Anči, Kubou a hajným přece jen větší šanci. Neskonalým nadšením ale vřískat, jako ta pověstná sojka, hned tak nebude. 6/10 () (méně) (více)

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Pohádka à la skanzen. Postavy jako by právě vyšly z barrandovské kostymérny, grading přehnaný do barevné nesnesitelnosti, která na sebe neustále strhává pozornost. Co mi vadí nejvíc, je problematické vykreslení vztahu mezi mužem a ženou – aneb když chceš získat ženu svého srdce, uvězni ji doma a vezmi ji veškerou svobodu. Když pohádka pro děti přebírá toxické, genderově stereotypní vzorce z českých mainstreamových romcomů, je to hodně špatně. ()

Reklama

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Česká klasika daného žánru to věru není, dokonce by se dalo říct, že se tu dostáváme někam na pomezí pohádky a dobového filmu, což ovšem vůbec nic výsledku neubírá, spíše naopak, protože se zde nabízí neotřelý a tajuplný příběh o slovutném duchu našich hor, v němž vystupují zajímavé a výborně zahrané postavy, jak osvědčenými matadory, tak i neokoukanými tvářemi, v temněji laděném vyprávění, které mu nadmíru sluší. 80 % ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tak po druhé režisérské pohádce to už můžu říct. Peter Bebjak umí točit pohádky! On teda obecně umí mnoho věcí a je v posledních letech takovým úkazem na naší československé scéně. Nicméně Krakonošovo tajemství jsem si od začátku do konce fantasticky užil. Trošku temnější atmosféra, výborní herci od těch mladých, po ty klasiky v oboru, tradičně vydařené kulisy (a to jak interiér, tak exteriér) a originální příběh. Úplně nechápu, proč někteří očekávali odkaz na původního Krakonoše. Já jsem za tu originalitu naopak rád. Právě pro tu invenci jsem hledal ty detaily a narazil třeba na krásný odkaz filmařů na dědečka Kuby Prachaře. To se jim zatraceně povedlo. Skoro se až nabízí zamyšlení, jestli není lepší na Krakonošovo tajemství nahlížet jako na film odehrávající se v 19. století v českých zemích než na pohádku, jako takovou. Je vidět, že Peter Bebjak do těch svých pohádek vždy umí přidat něco z žánru navíc. Předchozí pohádka to taky tak měla. Jako pohádka je tu totiž místy opravdu až realisticky tajuplná a fantastický David Švehlík v roli Krakonoše tomu s vážností nepřidá. Pořád je tu ale Ondra Sokol, jehož role nadšeného národopisce tu padla jako poslední dílek puzzle do výsledného obrázku. Zkrátka tato pohádka se hodně povedla a myslím si, že bude jedna z těch, ke kterým se budu rád vracet. ()

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Je to tak mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Neurazí ani nenadchne. Musím ale lehce přihodit, anžto je to po dlouhé době pohádka bez trapného přehrávání, ze které by se mi vyloženě zvedal kufr. Zaplať křemík, že to konečně někdo trefil tak akorát. Jen ten příběh by mohl být ještě víc promyšlenější. Jen tak dál a více úsilí. 75% ()

Galerie (92)

Zajímavosti (10)

  • Krakonošova chalupa byla postavena na Bílé skále (2 km východně od Příchovic). Zde vznikaly exteriérové záběry. (Hombr3)
  • Jakub Prachař hraje v pohádce dvojroli Štěpána a jeho dávného předka, podle něhož je namalován i portrét v zámecké jídelně. (melica)

Reklama

Reklama