Človek na moste

Film někde na půli cestě při sestupu slovenské kinematografie z výšin nové vlny do bažin normalizace. Hezký černobílý obraz, který v zimních exteriérech vypadá úplně graficky. Kvalitní výkony hlavních herců, ale též již několik klišé. Uf, ale ten konec na mostě s plačícími babičkami ve vlňácích... a když po osudné salvě kamera zabere ušlechtilou hlavu učitelovu v pohybu, který naznačuje jak se jeho tělo ve spirále hroutí k zemi, a je to podpořeno tak tklivým hlasem houslí, to už jen jeden čeká, kdy ještě zazní hymna. Takový heroický kýč. (27.01.2016)

,, Co to děláte pane učiteli? '' ---- Tuto větu jsem čekal a přesto jsem se při ní otřásl. Tenhle film mne překvapil. A mile. V sedmdesátých létech vzniklo podobných filmů moře a většinou byly nejen špatně natočené, ale hustě ideologicky zabarvené a tudíž dnes skoro nekoukatelné. Tohle je ale vyjímka. Černo-bílé podání filmu jen prospělo. Skvělá byla i kamera, která občas velmi zajímnavě a z růsných úhlů snímala herce... Všiml jsem si toho hned v úvodu filmu, kdy kamera zajímavě zabírá pohřební průvod na mostě. Mistrík byl opět skvělý a líbila se mi i postava německého velitele, který se sice snažil nastolit klid a pořádek v obci bez poprava mučení, ale o to více z něj šel strach... A plný souhlas s Masterem19, zde partyzání nejsou jako v jiných filmech ti skvělí hrdinové... zde je jejich jejich přítomnost a i pochybné poslání vinou utrpení místních obyvatel, kteří jsou s Němci v každodenním kontaktu. Až se divím, že se něco takovéhleho podařilo v roce 1972 natočit. Za to přidávám tu 4 hvězdu. 4 tabulky skla. * * * * (30.01.2015)

Ivan Mistrík v roli venkovského učitele, který udělá osudovou chybu. Nechce zranit děti létajícími střepy od výbuchu v pravé poledne, protože nějaký partyzánský idiot nastavil blbě časovač. Rozbíjí okna dodatečně a je přitom chycen. Prubner má sice pravdu, že tento film má mnoho technicko scénáristických chyb ale přesto mu patří 4. Mistrík svou roli zvládl neobyčejně skvěle. (22.11.2010)

Ivan Mistrík ako dedinský učiteľ a Leopold Haverl ako nemecký dôstojník v čiernobielej vojnovej dráme Jána Lacka nakrútenej podľa scenára jedného z najplodnejších slovenských scénaristov Ivana Bukovčana. Film je síce z obdobia normalizácie, hlavnú úlohu v ňom však nehrajú partizáni, ale dedinský učiteľ, ktorý sa náhodou dozvie o sabotáži proti Nemcom pripravovanej partizánmi. Ja chvályhodné, že náckovia hovoria po nemecky, len škoda absencie slovenských titulkov. Nevierohodne pôsobí perfektná slovenčina Leopolda Haverla, ktorý hrá nemeckého dôstojníka. Partizáni majú vo filme len veľmi malý priestor a nepôsobia veľmi sympaticky. Ich sabotáž (vyhodenie mosta do vzduchu) spôsobí viac škody ako úžitku, nemá žiadny strategický význam, Nemcom neuškodí, na druhej strane trpí civilné obyvateľstvo, konkrétne učiteľ, ktorý odmietne prezradiť páchateľov tejto sabotáže, čo v praxi znamená trest smrti. Film je modelovou drámou z obdobia 2. svetovej vojny, sústreďuje sa na psychológiu postáv resp. ich vývoj v existenciálnej životnej situácii. (09.02.2011)

I přesto, že se filmu nevyhýbá klasický neduh čistě slovenských válečných snímků, tedy veškerá němčina bez překladu a skoro všechny situace lze vidět i jinde a ačkoli se celá, jinak bravurně vypjatá situace vyvíjí jednoduše, celková atmosféra je vynikající. Úplný začátek snímku je dokonce jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Celá kvalita je jistě zapříčiněna také syrovým černobílým obrazem i výborným herectvím a film se může hrdě postavit do řady podobně kvalitních snímků, mapující nejtemnější období Slovenského štátu. Otevírá nejen otázku nutnosti činů zde provedených, ale také charaktery lidí. Konkrétně slušného a nevinného člověka, který se dostal mezi mlýnské nacistické kameny, ze kterých nebývalo úniku. (26.01.2016)