Režie:
Ján LackoScénář:
Ivan BukovčanKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Jozef MalovecHrají:
Ivan Mistrík, Leopold Haverl, Eduard Bindas, Jozef Hodorovský, Ján Ivančo, Adam Matejka, Slávo Drozd, Vladimír Petruška, Mária Markovičová, Rudolf Bachlet (více)Obsahy(1)
Na začátku normalizace opět převážily příběhy, které zdůrazňovaly občanskou uvědomělost. Hrdinou je tu učitel z podhorské vesničky, jejíž obyvatelstvo pomáhá partyzánům v boji proti fašismu. Také hrdina, jediný intelektuál mezi nimi, s nimi souhlasí a v tomto duchu vychovává nejen své žáky, ale sám je připraven za vyznávané ideály položit i život. Když vesnici obsadí němečtí vojáci a učitele nutí ke spolupráci, modelová situace se vyostří. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Komorní drama z války. 1) Kladu si otázku: vedl by vzdělaný major wehrmachtu na konci roku 1944 takovou intelektuální ideologickou diskusi o poslání německého národa?_____ 2) Na druhé straně oceňuji nejednoznačnou roli partyzánů (na dobu vzniku filmu dost nečekané) a silnou atmosféru._____ 3) Dobří byli ve svých rolích 37letý Ivan Mistrík (učitel Ondrej) a 36letý Leopold Haverl (německý major)._____ 4) Zaujal mě očividný jazykový talent, německý důstojník, který po dvou létech pobytu na Slovensku hovoří bezvadnou slovenštinou._____ 5) Rozsáhlé německé dialogy bez titulků neznalci němčiny poněkud znesnadňovaly orientaci v ději. Podle informací Slovenského filmového ústavu ovšem slovenské titulky ve filmu jsou. Mám to snad chápat tak, že česká distribuce slovenské titulky odňala, aniž dodala českou náhradu?_____ 6) Výstižný koment: tonho***. ()
Muž na mostě vypadá zpočátku jako plnokrevné drama, nástin situace je dostatečně výmluvný. Bohužel v okamžiku, kdy má dojít ke gradaci, tempo vyprávění zvolňuje. Jakkoliv je Leopold Haverl dobrým hercem, jako tvrdý esesák ve vypjatých situacích nepůsobí dostatečně přesvědčivě, navenek prosvítá jeho slovanské dobráctví. Příliš melodramatická hudba v samotném závěru zbytečně rozvolňuje konec, který měl být spíš razantně podtržený. Velmi podobné téma zpracoval Ivan Bukovčan již v roce 1962 ve filmu Zbabělec, ale Jiřímu Weisovi se podařilo propracoval lepší psychologii postav a vytvořil větší dramatické napětí. I když film není zdaleka tak propracovaný jako o 10 let starší bratříček, povedlo se na Kolibě natočit velice slušné válečné drama s minimem výpravy. ()
Ivan Mistrík v roli venkovského učitele, který udělá osudovou chybu. Nechce zranit děti létajícími střepy od výbuchu v pravé poledne, protože nějaký partyzánský idiot nastavil blbě časovač. Rozbíjí okna dodatečně a je přitom chycen. Prubner má sice pravdu, že tento film má mnoho technicko scénáristických chyb ale přesto mu patří 4. Mistrík svou roli zvládl neobyčejně skvěle. ()
Film někde na půli cestě při sestupu slovenské kinematografie z výšin nové vlny do bažin normalizace. Hezký černobílý obraz, který v zimních exteriérech vypadá úplně graficky. Kvalitní výkony hlavních herců, ale též již několik klišé. Uf, ale ten konec na mostě s plačícími babičkami ve vlňácích... a když po osudné salvě kamera zabere ušlechtilou hlavu učitelovu v pohybu, který naznačuje jak se jeho tělo ve spirále hroutí k zemi, a je to podpořeno tak tklivým hlasem houslí, to už jen jeden čeká, kdy ještě zazní hymna. Takový heroický kýč. ()
Ono to své drobné mouchy má, o tom není sporu, přesto se domnívám, že tohle slovenské válečné drama stojí za to vidět.. Ivan Mistrík se mi v roli obyčejného člověka, venkovského učitele, slušného chlapíka velmi zamlouval, uvěřila jsem mu beze zbytku, každé gesto, každý pohled, každé rozhodnutí.. Ta scéna na mostě byla mrazivá.. Hodnotím shovívavě, neb velice ráda nadržuji malým skromným snímkům s myšlenkou a k tomu černobílá kombinace mě zřejmě nikdy neomrzí.. ()
Reklama