Tažní ptáci

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Po Ikarovom páde som si hovoril, že všetko bolo povedané a pokračovanie asi bude o niečo slabšie. Opak je pravdou, je ešte lepšie. V podstate platí to, čo v prvom komentári, len Vtáci ma chytili hneď od začiatku a nepustili do konca. Je to ale zásluha faktu, že som bol zvedavý, ako bude príbeh ďalej pokračovať, čiže za to môže predovšetkým kvalita Ikarovho pádu. Je na zamyslenie, prečo 30 rokov starý televízny film je psychologicky lepšie zvládnutý, ako súčasná česká komerčná kino produkcia, ktorá sa na artovú drámu prevažne iba tvári. Prečo potom opúšťať domov s televíziou a chodiť do kina si za menej kvalitné české produkty platiť. To je ale na veľmi dlhú úvahu. Žeby nedostatok kvalitných scenáristov a hercov a vačší apel na finančný zisk? Keď ale vtedy ľudia radi sledovali napríklad Ťažných vtákov, prečo dnes dávajú prednosť ľahšie stráviteľným dielam? (12.09.2013)

O trošičku horší film, než Ikarův pád. Ale nedokážu říci v čem, protože ke skvělému Vladimíru Menšíkovi a se přidal stejně skvělý Vlastimil Brodský. Asi v tom bude lehká předvídatelnost děje a syrovost zpracování. Možná mě trochu i štvalo opakování určitých schémat z první části. Ale i přes tohle je to na československou produkci vynikající. (12.09.2013)

Velmi mě zajímalo jak se budou dál vyvíjet osudy alkoholika Káry a jeho rodinny. Začátek mě tolik neoslovil. Prostředí protialkoholické léčebny bylo holé, až příliš z něho čišela televiznost a čekal jsem že bude drsnější. Hanzlík mi navíc tentokrát připadal jako protivný suchar. Pak to ale opět sklouzlo ke kvalitnímu alkoholickému dramatu a emoce opět začaly fungovat. Vladimír Menšík zde byl zase za hodného člověka který ale svůj boj s alkoholem nedokáže vyhrát. I když jsem mu to znovunabytí lidské důstojnosti tak přál. Vlastimil Brodský předvedl neméně skvělý výkon v neméně pozoruhodné postavě něžného alkoholika který je přesvědčen že člověk může létat. Těšil jsem že se příběh těch dvou nějak uzavře a byl jsem zvědavý jak. A nějakého konce jsem se nedočkal, což mě dost mrzelo. Bez Vladimíra Menšíka by se ovšem třetí pokračování skutečně realizovat nemohlo. Slabší čtyřka. (20.11.2019)

Z mého pohledu o něco slabší než první díl, který na mě zapůsobil nesmírně silně. Čistě subjektivně jsem měl pocit, že Menšík hraje úplně jiného člověka než v prvním díle a tento nepříjemný pocit mě provázel po celou dobu. Navíc v prvním díle byly scény, z nichž mě mrazilo, zde mě žádná scéna tolik nezasáhla. A chyběl mi oblíbený Vinklář. Přesto souhlasím, že se jedná o nadprůměrný televizní zážitek. (09.03.2017)