Tažní ptáci

O trošičku horší film, než Ikarův pád. Ale nedokážu říci v čem, protože ke skvělému Vladimíru Menšíkovi a se přidal stejně skvělý Vlastimil Brodský. Asi v tom bude lehká předvídatelnost děje a syrovost zpracování. Možná mě trochu i štvalo opakování určitých schémat z první části. Ale i přes tohle je to na československou produkci vynikající. (12.09.2013)

Velmi mě zajímalo jak se budou dál vyvíjet osudy alkoholika Káry a jeho rodinny. Začátek mě tolik neoslovil. Prostředí protialkoholické léčebny bylo holé, až příliš z něho čišela televiznost a čekal jsem že bude drsnější. Hanzlík mi navíc tentokrát připadal jako protivný suchar. Pak to ale opět sklouzlo ke kvalitnímu alkoholickému dramatu a emoce opět začaly fungovat. Vladimír Menšík zde byl zase za hodného člověka který ale svůj boj s alkoholem nedokáže vyhrát. I když jsem mu to znovunabytí lidské důstojnosti tak přál. Vlastimil Brodský předvedl neméně skvělý výkon v neméně pozoruhodné postavě něžného alkoholika který je přesvědčen že člověk může létat. Těšil jsem že se příběh těch dvou nějak uzavře a byl jsem zvědavý jak. A nějakého konce jsem se nedočkal, což mě dost mrzelo. Bez Vladimíra Menšíka by se ovšem třetí pokračování skutečně realizovat nemohlo. Slabší čtyřka. (20.11.2019)

Volné pokračování osudů lidí vyskytujících se kolem Káry, jehož vyobrazovaná situace v protialkoholní léčebně nedostatečně sekunduje prvnímu dílu a kvalita padá výrazně dolů. Dialogy již nejsou tak chytlavé a nové postavy nedodávají ději patřičnou atraktivitu. Bezprostředně nedochází k obratu ani po přenesení hlavní pozornosti na Fendrycha (Vlastimil Brodský). V závěru tedy divák tápe nad pointou, respektive stěžejní myšlence, která špatně podaná. (13.01.2014)

"To je Chopin, Dolfo !! Ty ho nemáš rád ??" - "Rum mám radši !!" Byly doby, kdy jsem se dokázal taky ožrat jako Kára a následně se úspěšně udržovat v tomto stavu i několik dní, a tak mě toto téma coby vyléčeného alkoholika opravdu velmi oslovuje !! Velice by mě zajímalo, do jaké míry cíleně skvělý scénárista Jiří Hubač přiřknul hlavní postavě právě takovéto symbolické příjmení hraničící s dosti černým humorem..;) Ostatně symbolika patří k Hubačovu rukopisu takřka neodmyslitelně !! Tažní ptáci spolu s bezkonkurenčním Ikarovým pádem patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v rámci televizní inscenační tvorby vůbec kdy natočeno, přičemž právě toto pokračování za Ikarovým pádem příliš nezaostává, ačkoliv se už očividně dostáváme za rámec komorního dramatu.. Jiří Hubač si skvěle rozumí s lidskými neduhy a fatalismem, svým postavám i jejich příběhům dokáže vtisknout velmi věrohodnou civilní tvář, snaží se vyhýbat šablonovitosti, byť ta by se samozřejmě dala velmi snadno nalézt i v běžném životě, a tak si divák přivyklý happyendům či naopak hraničně dramatickým scénám není vůbec jistý, kam se děj posune dál, ačkoliv ta recidiva byla samozřejmě nasnadě !! Génius dramatické režie František Filip, u něhož mě vždy fascinovalo, jak mistrně dokázal většinou ukočírovat projekty s obrovským množstvím hereckých velikánů, vede své hvězdy, mezi nimiž vedle bezkonkurenčního Vladimíra Menšíka, ční nad ostatní samozřejmě skvělí Vlastimil Brodský, Jana Hlaváčová, Radovan Lukavský či Josef Somr, s takřka chirurgickou přesností, byť jim dopřává i dávku volnosti, což spolu s výtečnou hudební složkou Štěpána Luckého dodává snímku veliký kus syrovosti.. Nejde o dokonalý film, leč díky spojení jedinečný režisér František Filip, jedinečný scénárista Jiří Hubač a jedinečný herec Vladimír Menšík v tuzemsku vznikly dva opravdu výjimečné filmy coby klenoty naší televizní tvorby !! (12.09.2013)

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)