Monstrum

Pomalu plynoucí psycho s neskutečným Evanem Petersem. Tomu efektivně sekunduje jako vždy mrazící hudba od dua Cave a Ellis. Posledních pár dílů pak ztrácí dech. Seriál šlape nejlépe, když má Dahmer volnou ruku, ať to zní jakkoliv špatně. Každopádně jeden z nejzajímavějších kousku, co Netflix za poslední dobu vyplodil. Stačí se toho nebát. (19.10.2022)

Velmi silný seriál a zároveň hodně velká odvaha Netflixu, zpracovat osobní hluboký portrét známého brutálního vraha. Po filmařské stránce skvěle odvedená práce. Jen si myslím, že ti, kteří hodnotili tento počin velice kladně, by možná (přes veškerou absurdnost) uvítali více detailnější vraždící počínání Dahmera, což by pochopitelně bylo už vůbec nehumánní vůči pozůstalým. V tom tkví velká kontroverze. (10.10.2022)

Povedené drama o jednom masovém vrahovi. Povedené v hereckých výkonech, kde Evan Peters jednoznačně exceluje. Povedené ale i v psychologii hlavní postavy, které to divákovi nezjednodušují. Naopak. Chvílemi na mě tenhle seriál působil skoro jako nějaká podrobně rozepsaná charakteristika jednoho magora. Kdo, proč, za jakým účelem. Jen těch deset dílů je na podobné téma přeci jen docela dost. Kratší by to klidně být mohlo a divák by o nic zásadního nepřišel. Natočeno je to ale tak sofistikovaně, že ačkoliv tu nechutností příliš není, více jak tři díly naráz divák prostě nedá. Hodně náročné na sledování. Nicméně věřím, že daleko náročnější to muselo být pro Evana, který se role zhostil tak, jako nikdo jiný. (17.10.2022)

Po všech dílech zůstávám na 3* a fakt mě to nebavilo. Jeho případ znám a díky dokumentům i trochu víc, ale tohle byl za mně úplně zbytečnej seriál. Tohle si přímo říkalo o eRkovej přístup a natočit jak psychologický, tak brutální životopisnej horor. Hodně věcí si Murphy vycucal z prstů a přitom šlo o věci, který jsou pro případ absolutně nerelevantní. Co mě kurva zajímá, že celej barák kde Dahmer žil spí na chodbě? A takových věcí je tam hromada. 3* a.k.a 55% (24.09.2022)

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)