Monstrum

Sledoval jsem bez dechu hlavní herecký výkon (ne, nikoli sousedka, i když se Netflix opravdu snažil rozdmýchat nějakou tu rasovou ublíženost) a říkal si - jak jen jsi schopen se vžít do role, až tě pohltí, a přitom se jí nenechat osobně zničit? Žaludek mi nedával shlédnout to bez alespoň několikadenních pauz mezi díly. Zdatně přihrává i otec, pár zajímavých úplně vedlejších postav. Ostatní jsou karikatury zlého rasistického systému a nenávisti k menšinám a kapitalismu, obžaloby toxické cismaskulinní emeriky a vůbec obvyklé současné agitky zešílevších aktivistů nutících filmaře k těmto úlitbám. Za to první maximum, za to druhé znechucené fuj. (12.11.2022)

Po všech dílech zůstávám na 3* a fakt mě to nebavilo. Jeho případ znám a díky dokumentům i trochu víc, ale tohle byl za mně úplně zbytečnej seriál. Tohle si přímo říkalo o eRkovej přístup a natočit jak psychologický, tak brutální životopisnej horor. Hodně věcí si Murphy vycucal z prstů a přitom šlo o věci, který jsou pro případ absolutně nerelevantní. Co mě kurva zajímá, že celej barák kde Dahmer žil spí na chodbě? A takových věcí je tam hromada. 3* a.k.a 55% (24.09.2022)

Dahmer je jeden z tých audiovizuálnych počinov, pri ktorom máte pociť, že recenzie naň by mali písať klinickí psychológovia a nie filmoví publicisti. V rovine štýlua rozprávania ide o príjemnú spomienky na (nie tak dávne) netflixové série, ktoré vo vás ostali dlhšie ako týždeň (Narcos, Midnhunter). Výborná práca s napätím, dramaturgická precíznosť pri uchopovaní kľúčových scén a retrospektív je okamžite stiredaná kráčaním po tenkých ľadoch v oblasti psychologizácie hlavnej postavy, resp. vo vykresľovaní portrétu Dahmera a doby, v ktorej kontexte fungoval. Miestami sa zdá, akoby seriál s Dahmerom sympatizoval a vykresľuje ho ako útlocitného nesmelého introverta, ktorého proste likviduje jeho necitlivé a konzervatívne okolie. Týmto mostíkom sa dostávame aj k portrétu konzervatívnej, homofóbnej a rasistickej Ameriky 70. a 80. rokov. Seriál akoby Dahmera ospravedlňoval, miestami s ním takmer chápavo sympatizoval a zo všekého vinil vplyvy okolia. Škoda, že to netočil Rob Zombie. (25.09.2022)

Příběh sériového vraha, který se nevyžívá v zabíjení obětí (když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nikdy přímo neuvidíme žádnou násilnou scénu), ale zaměřuje se především na osobnost Dahmera (především jeho sexualitu) a osudy lidí a rodin, kterým ublížil. Tahounem celého seriálu je Evan Peters, kterého jsem v první epizodě vůbec nepoznal. Do téhle role se doslov vžil. I když ke konci kvality seriálu poněkud slábnou, pořád jde po produkční stránce o skvěle natočené ztvárnění hrůzných událostí. Samotný Dahmer zemřel už v roce 1994, takže se nemohl podílet na tvorbě formou konzultací. Tvůrci tak museli vycházet z dochovaných záznamů. Po úspěchu tohohle seriálu bych se nedivil, kdyby Netflix přišel se ztvárněním životů dalších slavných sériových vrahů. (01.11.2022)

Famózní herecký výkon jednoho z nejbrutálnějších vrahů/kanibalů/nekrofilů, co kráčel po této zemi. Jednání divák pozoruje s absolutní nechutí a otočeným žaludkem. Seriál si hraje s časovou osou, aby zvýšil dynamiku, ale za mě úplně zbytečně. Jednu hvězdu strhávám za nevěrohodné zobrazeni Dahmera jako mumlajícího dementa, přitom reálně to byl manipulátor barvitě se vyjadřující s IQ 145. Trochu škoda, že ho takto dodrbali. Plus konec a jeho otočení na víru bylo způsobeno serotoninovou a noradrenalinovou terapií, ne prozřením. (28.09.2022)