Padlé ženy

Precizně natočená i zahraná deprese, kterou možná více ocení a lépe se do osudů perzekuovaných vcítí ženy. Sama jsem o této problematice nedávno četla a je mi skutečnou záhadou, jak málo se o tom mluví a ví. Ačkoliv, když si čtu místní komentáře, v nichž mnozí nazývají tento film agitkou či si z něj neodnesli žádnou hlubší myšlenku, možná se není čemu divit, že se podobná zvěrstva mohla odehrávat takřka do konce 20. století. (05.10.2013)

když se nějaký film chce tvářit jako odraz nějaké historické reality, měl by ji taky tak ztvárňovat. na to ale Mullan kašle. Svět podle něj je pekelně jednoduchý. církev? zlo. jeptišky? sadistické lesby. chovanky magdalenských domů (v reálu z větší části prostitutky)? svaté týrané ženy. je to něco jako requiem pro panenku. má to dobrý herce, docela zajímavej děj a hodně demagogickej pohled na věc. (16.01.2010)

PADLÉ ŽENY (pro mě osobně) patří do té kategorie filmů, u nichž forma výrazně převyšuje obsah. Nemám co vytknout formální stránce - Peter Mullan umí vytvořit atmosféru (viz například úvodní svatební scéna), umí výborně skloubit vizuální stránku se stránkou hudební (Craig Armstrong), dokáže vygradovat scény etc. Co se mu však totálně nepodařilo bylo přesvědčit diváka (či alespoň mně) a nepropadnout přitom tendenčnosti. Nepopírám šílenosti, které se ve filmu udály; nepopírám to, že takhle nějak to mohlo skutečně v některých (či mnohých) případech vypadat. Ale ona tendenčnost a černobílé podání problému nakonec působí značně kontraproduktivně... mnohé zneklidňující, burcující a "do nebe volající" problémy to zbytečně degraduje. Škoda... 3 a 1/2. (24.05.2004)

Výborně natočený film, který umí dosáhnout svého a pracuje s emocemi velmi šikovně. Od začátku skvěle rozvržený příběh, který se dopředu číst rozhodně nedá. Příjemná a přitom naléhavá kamera a pro mě neznámé herecké tváře, které rozhodně nezklamaly. Na druhou stranu by každému mělo být jasné, že se jedná o pohled z těch "nejčernobílejších" a Mullan se svou proticírkevní averzí vůbec netají. Dokonce se nám pokouší podsouvat odmítavý přístup ke "kolektivní" spiritualitě jako takové, což by jen trochu odpovědnější autor rozhodně nemíchal s tak okatě negativními tématy jako je zvůle jednotlivců i instituce v církevním nápravném ústavě. To, co se dělo uvnitř - alespoň podle filmu - netřeba komentovat; z logiky vykreslení postav, jejich "hodnot" a jednotlivých stran (chovankyně x sestry) vyplývá vlastně, že mezi sestrami se to hemžilo necitlivými a nelidskými sadistkami, které se nesnažily o nic jiného, než zcela fyzicky a především duševně ubít lidské osobnosti. K míře pravdivosti tohoto "faktu" se nebudu raději vyjadřovat - klášterů a řeholnic neznám vůbec málo. Zajímavé jsou i počáteční zápletky, kterými jsou naše hrdinky přivedeny do svého vězení - pochopitelně, že byly vybrány ty, při kterých dnešnímu divákovi naskakuje husí kůže a on si říká: "To jsme snad někde v Íránu?". Ta znásilněná ubožačka je geniálně absurdním příkladem, který musí pohnout žlučí snad každému - kde byla její vina? - samozřejmě, že nikde; to bylo prostě hnusné svinstvo, za které měl pořádně pykat někdo úplně jiný! Účinný je i druhý příklad, v němž hraje hlavní roli zřejmě závist, i když v katolickém Irsku šedesátých let byla jakákoliv vyzývavost brána už za hranicí přípustných norem (to nijak nehodnotím, jednoduše to tak bylo a musíme s tím počítat). Funguje i svobodná matka - avšak jen tady a teď. Předmanželský sex - věc dnes morálně neutrální - byl seriózním deliktem, za který "trest" přijít musel (také nehodnotím). Ještě je pak nutno podotknout, že principielně sloužily magdalénské domy jako "nápravné" zařízení pro prostitutky (neříkám, že je prostitutka něco špatného, ale společnosti také moc neprospívá). Co mě úplně dorazilo, bylo zobrazení pokrytectví kněží - dobrá, jasně, že se kupa příkladů najde, ale ten prostředek, jenž tu byl použit?! Když Buñuel pálí ve Viridianě trnovou korunu, říkám si, ty si koleduješ, už se ti někde ohřívá místečko (nadsázka!). Mullan to ale přepálil neskutečně - kam a po čem přišla proměněnná hostie! Jsi prase a demagog!! A církev na ten film reagovat nemusí, protože to není seriózní příspěvek do diskuse, která minimálně v Irsku běží na slušné obrátky! (24.10.2005)

Zarážející na celém příběhu, který byl natočen podle skutečné události, je předevší skutečnost, že podobné "ústavy pro morálně zvrhlé ženy" fungovaly ještě v nedávné minulosti. Ani se člověku nechce věřit...Výmluvná kritika katolické církve, která se tváří svatě, ale uvnitř je prohnilá až běda...- Mrazilo mě především při scéně, kdy bláznivá Crispina v záchvatu křičí na pokryteckého faráře "You're not a man of God!" - A jeden herecký objev učiněn. Nora-Jane Noone v roli Bernadette je krásná. Dokonale krásná... (03.09.2008)