Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (98)

netahlo 

všechny recenze uživatele

Moc rad bych dal lepsi hodnoceni, protoze Kriegeruv pribeh je opravdu zajimavy, ale nemuzu si pomoci - slo to natocit lip. Zda se, ze nebylo penez na rozdavani. Vyprava zadna pecka, staticka kamera, sporne vykonu nekterych hercu. Chvalim zvolene tema, ale Petr Nikolaev uz natocil pusobivejsi pecky. Töpfer nicmene vynikajici. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Asi půjdu proti proudu, ale tohle bylo o level lepší než Vlny. Postava Františka Kriegla je nesmírně zajímavá a pro mne až fascinující. I bez onoho slavného angažmá v rámci únosu našich politiků ruSSáky do Moskvy a jeho statečnému nepodepsání je jeho životopis opravdu neuvěřitelný. Jako vystudovaný lékař odjíždí ve třicátých létech do Španelska, kde se na straně interbrigadistů účastní občanské války. Po porážce republikánů odchází v hodnosti majora do Číny. Po pobytu ve francouzském internačním táboře, ošetřuje v Číně raněné v boji s japonskou imperiální armádou. Kvůli kritice čínského lékařství je převelen přímo k frontovým jednotkám. Z války se vrací domů až na konci léta, když  válka v Pacifiku končí. Celou dobu věří komunismu, patří k tvrdému jádru soudruhů jemuž se nástup komunismu zdá příliš mírný a chtěl by revoluce dosáhnout v poválečném Československu rychleji silou. Po válce pracuje jako tajemník KSČ v Praze. Stojí za vznikem lidových milicí. Během Stalinských čistek a u nás Gottwaldových procesů proti sionistům v čele s R. Slánským (on sám měl také židovské předky) je zbaven funkcí a pracuje jako podnikový lékař v Tatře Smíchov. Po šílených padesátých létech začíná tušit, že se ona revoluce mající za cíl blahobyt lidstva se jaksi stále  nevyvýjí tím správným směrem. Na začátku šedesátých let po smrti Gottwalda je rehabilitován a odjíždí na Kubu, kde jako lékař pomáhá budovat místní zaostalé zdravotnictví. Zasazuje se tam o celonárodní očkování dětí proti obrně, čím obrovským způsobem sníží jejich úmrtnost (tímto zdravím všechny přiblblé antivaxery!). Po návratu z Kuby, kde byl poradcem pro ministra zdravotnictví pracuje jako primář v Thomayerovce. V roce 1962 se stává členem ÚV KSČ. Postupně podporuje změny a reformu strany. To už se ocitáme v čase, kdy začíná tento film. V Moskvě odmítá podepsat a muselo mu být jasné co za to bude. ruSSáky i jejich myšlení znal moc dobře i způsoby chování totalitního aparátu vůči nepřátelům a zrádcům, k jehož vzniku sám doma výrazně napomohl. Jako starý muž a diabetik asi tušil, že je to pro něj v Moskvě konečná. I tak tohle rozhodnutí vyžadovalo mít neskutečné koule. Možná právě zde se někde zrodila myšlenka, že dosavadní cesta po které se ubíral a kterou sám s nadšením a ideály pomáhal dláždit vede do pekla. Po návratu z Moskvy je chvilku klid a v roce 1969 nastávají represe. Ve filmu to nezaznělo a nevím vůbec proč, ale stává se v roce 1977 jedním z prvních, co podepsali Chartu 77. Až do své smrti v roce 1979 je činný v opozičních silách. Jako uznejte, ale tenhle člověk má životopis, který by mnohdy nedal dohromady ani autobus plný lidí. Byl vzdělaný, zcela jistě odvážný, ale bohužel byl v mládí nakažen omamnou myšlenkou komunismu. Na stará kolena ale procitá, chápe, že je to celé jen špatná idea a nesmysl. Nakonec vědomně pracuje proti režimu, který v mládí pomáhal budovat. Mně to pro odpuštění bohatě stačí. I když opět jsem u toho, nepřijet ruSSáci, kam by to zde v roce 1968 dospělo? Ty komunistické reformy? Pořád by byla vláda jedné strany? Jak by byla garantována svoboda a demokracie? --- Tomáše Töpfera jsem už sakra dlouho hrát v ničem neviděl a o to více jsem si u jeho výkonu pošmákl. Super byl i Jastraban v roli svině Husáka. Nechápu, jak mu dnes někdo může nosit kytky na hrob a vzpomínat na jeho normalizovaný socík pod jeho vládou. Tam kde mi u Vln chyběl místy vrušený tep, tady se mi těch momentů dostávalo vícekrát. Perfektní byl i hudební podkres a film byl i výpravnější. Jen bych vytkl jednu věc a to se týká všech retro filmů. Je super, že ve filmech jezdí dobová auta. Všechny ty carevny a tráboši, žigulíky, moskviče... Jenže ta doba byla doba dobou nedostatku. Auta byla leckdy záplatovaná, doma bastlená. V ulicích se mnohdy proháněly ještě Aerovky a Pragovky pamatující válku. A ve filmech je každé auto jak z výrobní linky. Naleštěné, chrómy se blýskají, protože tak je filmařům majitelé veteránů zapůjčili... Je to trochu škoda, brát to v potaz, mohlo by to filmům dodat ještě dobovější šmrnc. Co ale zůstalo v původním hávu je Thomayerovka. Ta opadaná omítka na většině budov je i dnes původní a krom stád muflonů co se tam pasou se tam toho moc nezměnilo. Těch 120 minut mi uteklo jak nic. Tohle by se mělo pouštět ve školách. Bohužel mám dojem, že se na to koukali lidé, které téma zajímá, něco už o něm vědí a jen si doplňují informace, nebo si ty události chtějí připomenout. Takže z hlediska  tolik potřebné národní osvěty asi nic moc. Přitom je nutno neustále připomínak jací jsou, byli a budou (pokud jim zase ta tupější většina naletí) komunisté svině a že pro ruSSa jesme stále jeho území. Území, kde zase probíhá kontrarevoluce, které se tak nějak kvůli Gorbymu utrhlo z jejich područí a které by bylo potřeba zase připnout k Mordoru. Dávám za 5 podpisů a tleskám. Tenhle film tu chyběl. * * * * * () (méně) (více)

Reklama

petikacka 

všechny recenze uživatele

Další dílo o tom prokletém srpnu 1968. Pro mladší a ještě víc mladé ročníky by to mělo být jako povinný film k uvědomění si našich dějin v rámci našeho soudružství k SSSR díky osvobození za 2. války a k tomu co se děje dnes díky některým zmetkovským politikům a populistům. Zase mě to vytočilo a znovu utvrdilo, že Rusáci jsou pořád stejní a chovají se jako hovada úplně ke komukoliv. To zbabělství našich tehdejších politiků už mám za sebou, ale to co se děje dnes se tomu začíná hooodně přibližovat a to zatím nejde do tuhého. No nic zase jsem začala být emotivní a odvedlo mě to od tématu filmu. Jsem za něj ráda poněvadž jsem si potvrdila ty tehdejší charaktery Husáka (mučený v base, ale přesto nakonec svině), přeceňovaný Dubček ovšem hlavně pro mě vlastně neznámý osud Krieglův a jeho ženy. Nenapadlo by mě, že ještě někdo může natočit něco o 68-ém co bych nevěděla, ale přesto se to stalo. A díky za to. Zase se mi potvrdilo, že pevné charaktery se ukazují až když je jeden v opravdových sračkách...Za mě naprosto zhnusenonasraných 95% ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Takhle skvělé téma a takhle ho propálit. Zaměření se jen na 68 je dobře, ale tím to končí. Spousta míst byla víc než zvláštní a podle mě dost přitažená za vlasy. Člověk, který dobu nezná, si tak musí připadat zcela zmaten a podle mě nemůže dostat nějakou jasnou ucelenou představu o době. Nemluvě o těch velmi zvláštních "dobových" závěrech. Ale název filmu pochválím, ten se povedl. ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Film bohužel není tak dobrý, jak jsem čekal. Obávám se (a zdejší komentáře tomu nasvědčují), že dnešní většinový divák vidící černobíle bude mít Kriegla za hrdinu a ostatní za padouchy. Jenže takto na dobu před 55 lety nelze nahlížet. I starší díla na toto téma jasně říkají, že nebýt Svobody, bůhví jak by to dopadlo a jaký by tu byl další vývoj. Kriegel se v r. 1968 zachoval svědomitě a málem za to zaplatil životem. Proto si rozhodně zaslouží, aby o něm byl natočen film. Nechápu ale, proč bylo vynecháno dalších ne méně důležitých 11 let jeho života. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Moskevský protokol, tedy vazalský a poníženecký akt, byl utajován a pro veřejnost byl nahrazen takzvaným společným nic neříkajícím komuniké. Protokol obsahuje patnáct článků, které jsou pouze očíslovány a nemají žádný název. Stručně lze jejich obsah popsat takto: Vyhlášení podřízenosti, Zneplatnění Vysočanského sjezdu, Kádrové změny ve vedení, Umlčení svobodných médií, Schválení pobytu vojsk, Zamezení konfliktů, Ochrana kolaborantů, Upevnění hospodářské závislosti, Posílení Varšavského paktu, Podřízení zahraniční politiky Sovětskému svazu, Stažení stížnosti v OSN, Potrestání viníků, Instrukce k další politice, Utajení průběhu jednání, Přátelství na věčné časy. (sator)
  • Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)
  • Adrian Jastraban se o Gustáva Husáka, kterého ve snímku ztvárnil, začal zajímat už během natáčení filmu Dubček (2018). Podle jeho slov jej zaujal velký životní oblouk, kterým si Husák prošel od mladické aktivity v církvi, přes oddanost komunistické ideologii, která ho nejdříve uvrhla do vězení, aby následně stanul na nejvyšším mocenském postu, až po potřebu se vyzpovídat v závěru života. Husák byl pro Jastrabana takřka vysněná role. Dodává k tomu: „Po svém obsazení do filmu Muž, který stál v cestě jsem chrlil na režiséra Petra Nikolaeva všechny možné informace, protože jsem měl Husáka opravdu nastudovaného. Dávali pak na mě pozor, abych ho ve filmu moc neobhajoval, protože by to neplnilo zadání scénáře. Snažil jsem se jen vyhnout černobílému pojetí, protože pro mě je zajímavější sledovat, jak slušný člověk, který sám zažil kruté zacházení, selže a začne najednou dělat hrozné věci. A v závěru života si to uvědomí. (Komiks)

Reklama

Reklama