Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Glenn Holland je muzikant tělem i duší. Hrál v různých orchestrech a jeho snem je skládat hudbu. Musí ale také vydělávat na živobytí, protože ani jeho manželka Iris, fotografka, nevydělává příliš mnoho. A tak se jednoho rána probudí do dne, kdy musí nastoupit na Kennedyho střední školu jako učitel hudby. Hned první setkání se zástupcem ředitelky Genem Woltersem není příliš šťastné: upjatý Wolters k němu pojme averzi, která se nezmění ani za dlouhých třicet let, které Glenn ve škole stráví… Nejprve jsou žáci nepozorní, jeho výklad je očividně nezajímá, někteří pospávají, jiní koukají do prázdna a očividně se nudí. Glenn přesto dělá, co může, dokonce začne dávat jedné žákyni hrající na klarinet soukromé lekce. Dívenka má dojem, že nikdy nic nedokáže, a Glenn se ji snaží přesvědčit, aby nepolevovala, a ukáže jí, jak je hudbu třeba především procítit srdcem. Pomalu ale jistě se mu začíná dařit a jeho mnohdy nekonformní přístup k výuce, který Wolters neustále kritizuje a jemuž není zpočátku příliš nakloněna ani ředitelka školy Helen Jacobsová, začíná přinášet ovoce. Navíc mu Iris oznámí, že je těhotná. Kvůli penězům vyučuje Glenn o letních prázdninách v autoškole. Když se mu narodí syn, hned si představuje, jak ho zasvětí do světa hudby. Na škole vznikne pochodující kapela a učitel tělocviku Bill Meister mu slíbí, že studenty naučí řádně pochodovat, když do orchestru přijme v učení nepříliš úspěšného Louise Russe, který je ale vynikající zápasník. Musel ho z týmu vyloučit právě pro špatný prospěch. Když se Russ stane členem orchestru, bude se moci vrátit. Glenn skutečně po dlouhé námaze naučí Louise hrát na buben a pochodující kapela slaví při jarní slavnosti velký úspěch. Pak se ale Glenn dozví zdrcující zprávu: jeho malý syn trpí devadesátiprocentní ztrátou sluchu. Lékař radí, aby ho nenechávali znakovat, později se prý ve speciální škole naučí využívat zbytku sluchu. To se ale neosvědčí: milující Iris se marně snaží s chlapcem navázat kontakt, a nakonec prosadí, že se syn začne učit znakovat, stejně jako oba rodiče. Čas plyne, je válka ve Vietnamu, kde umírá i Louis, kterého si Glenn velice oblíbil. Ředitelka Jacobsová, která si v průběhu let Glenna zamilovala, odchází do důchodu a na její místo nastupuje nevraživý Wolters. V roce 1980 chystá škola Gershwinovský večer a hledá nadanou zpěvačku. Najde ji v osobě půvabné Roweny Morganové, která všechny okouzlí svým krásným hlasem. Glenn s ní intenzivně pracuje a brzy se mezi nimi vytvoří křehké pouto, které nemá daleko k lásce... (TV Prima)

(více)

Recenze (74)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Přemýšlím kolikrát už jsem tento film vlastně viděl.... Minimálně 5krát (naposledy v sobotu se staršími dětmi z oddílu), takže těch 5 hvězdiček v tomto případě u mě zosobňuje opravdu mnohonásobně prověřenou kvalitu. Ten film v sobě samozřejmě nezapře typickou obsesi amerických tvůrců/diváků po patosu (viz zejména závěrečná scéna s "děkovačkou"), ale jinak jsou v něm namíchány snad všechny ingredience, který by měl podle mě správný film mít. Především je tu silný základní příběh (o životních osudech učitele hudby a především velkého milovníka hudby), přičemž charakter hlavní postavy není nikterak černobílý (dotyčný má i své slabosti, a kvůli jedné nich se dostane do velkého pokušení). Nechybí ani silné myšlenky (viz dále) a taky řada silných emocí (z počátku humor jako třeba, když Holland učí černošského nehudebního kluka hrát na buben, pak smutek, když se Hollandovi alespoň na první pohled zhroutí celý jeho "svět" a nakonec i hodně dojetí - kromě zmiňované závěrečné scény jde za mě zejména o scénu, kdy Holland zpívá svému hluchoněmému synovi). Asi kapitolou samou pro sebe je pak hudba, která tu hraje (asi logicky) opravdu výraznou roli. Skoro bych řekl, že jedním z hlavních poselstvích filmu je ukázat, že naprosto každý člověk může získat krásný vztah k hudbě. A taky že není dobře škatulkovat hudbu na tu klasickou a ostatní (populární), ale jedině (pokud už vůbec chceme škatulkovat) na hudbu dobrou a špatnou. To hlavní, co však chce tento film říct, je, že i když život mnohdy nejde podle našich představ, může být i přesto nakonec krásný. Stejně tak krásný jako je krásný tento film. ()

sovereign 

všechny recenze uživatele

Mozno trosku pateticky, ale inak vynikajuci film, ktory reflektuje zivotnu drahu ucitela hudby na jednej americkej strednej skole. Zaroven iba potvrdzuje, ake dolezite miesto v zivote kazdeho mladeho cloveka zohrava chapavy, trpezlivy a najme ludsky pedagog a ze tato zivotna draha je o drine ktora je casto (v nasich pomeroch) nedocenena. Necele ****. ()

Reklama

lemonova 

všechny recenze uživatele

Na tieto filmy, ktoré sa točia okolo hudby, som (čoby povedzme, že "profesionálka") citlivá. Film môže byť sebekrajší, ale akonáhle v ňom učiteľ hovorí žiakom, že stačí hrať od srdca a ono to zrazu ide (hoci tri roky to nešlo), tak je to len klamstvo. Takže milí, žiaci, nie.. bohužiaľ nestačí hrať od srdca a nestačí, že hráte to, čo vás baví, nech to už v tých amerických filmoch vyzerá akokoľvek lákavo. To z vás samo o sebe dobrého hudobníka nespraví ;)) Ale fajn... film je pekný. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Trošku idealizované pojetí vztahu k hudbě. Někomu se nedaří, skvělý učitel žákyni poradí, aby hudba cítila, zavřela oči a ono všechno příjde samo. Nakonec si dokonce guvernérka státu zahraje ve školním orchestru jedinou skladbu pana Hollanda. Mimochodem, jestli je tato skladba vrcholem jeho tvorby, tak jsme zas tak o moc nepřišli, tím, že byl odstaven od notového papíru. Jeden černoch necítí rytmus, po pár hodinách šlapání na nohy a poslouchání moderní hudby je to najednou tady. Každý , kdo má alespoň nějaký vztah k hudbě, musí věděť, že tak to prostě není. A u tohoto filmu se tak akoráť mohou utěšovat ti, kteří neuspěli. Ale utěšování to je moc hezké. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Konvenčný hollywoodsky film o človeku, ktorý proti klasickým americkým spoločenským konvenciám, respektíve predstavám o správnosti, bojoval. Opus pána Hollanda však dokáže presvedčiť o správnosti zvolenej formy, pretože Holland v podaní typologicky presne zvoleného Richarda Dreyfussa je uveriteľná postava. Samozrejme v mantineloch prístupného filmu, nejaké výraznejšie náznaky sexuálnej žiadostivosti k mladej študentke tu nezaznamenávame, ale vieme si predstaviť, čo by prežívala pri takom pokušení reálna postava. Lenže toto je životopis o obyčajnom človeku, ukazujúci nám, že práve takýto ľudia nám dokážu dať do života najviac a často krát to bývajú popri rodičoch aj učitelia. Je záhadou, prečo nebol do tejto vďačnej úlohy obsadený v tom čase veľmi v kurze Robin Williams, každopádne toto je Dreyfussov film a správnosť tohto rozhodnutia je myslím doložená aj vo fakte, že nikdy nepochybujeme o jeho veku v priebehu 30 rokov, herec sa s touto nástrahou vyrovnal dokonale. A nemá to až tak veľa spoločné s prácou maskérov, ako by sa zdalo. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (9)

  • V scéne zo školy pre deti so sluchovým postihnutím má učiteľka naslúchadlo. To sa však v období, v ktorom je vo filme zobrazené, ešte nepoužívalo. (GTS_PUNK)
  • Natáčení probíhalo v Portlandu ve státě Oregon. (Terva)

Reklama

Reklama