Opus pana Hollanda

Nie je vela filmov, ktore mi po pozreti utkveli v hlave aj na niekolko rokov a to som ich fakt nevidel casto a presne tento patri medzi ne. Vdaka MGM som si opät mohol pozriet po rokoch jeho reprizu a zazitok bol rovnaky, ak nie este silnejsi. Skvely vykon Richarda Dreyfussa udrzal film na vysokej latke, ale kedze cely film sa toci okolo hudby, vyucovania hudby v skole asi pocas 40-tich rokoch zivota a rodinnych problemov by mohla byt pre obycejneho divaka, nezasväteneho do hudby chvilami nudny. Ja som sa nenudil ani chvilku a tento film som si pozrel spolu s uzivatelkou Madison a bola rovnako nadsena ako ja... 24.08.2009 _________ Richard Dreyfuss - (Glenn Holland) +++ Glenne Headly - (Iris Holland) +++ Jay Thomas - (Bill Meister) +++ Olympia Dukakis - (Riaditelka Jacobsová) +++ William H. Macy - (Zástupca riaditelky Wolters) +++ Alicia Witt - (Mladá Gertrude Lang) +++ Terrence Howard - (Louis Russ) +++ Joanna Gleason - (Dospelá Gertrude) +++ (19.07.2007)

Na tieto filmy, ktoré sa točia okolo hudby, som (čoby povedzme, že "profesionálka") citlivá. Film môže byť sebekrajší, ale akonáhle v ňom učiteľ hovorí žiakom, že stačí hrať od srdca a ono to zrazu ide (hoci tri roky to nešlo), tak je to len klamstvo. Takže milí, žiaci, nie.. bohužiaľ nestačí hrať od srdca a nestačí, že hráte to, čo vás baví, nech to už v tých amerických filmoch vyzerá akokoľvek lákavo. To z vás samo o sebe dobrého hudobníka nespraví ;)) Ale fajn... film je pekný. (10.09.2016)

Krásný pedagogický patos. 1) Učitel učí netalentované žáky, kteří hodně chtějí. Osobně mám spíš zkušenost s talentovanými žáky, kteří nechtějí. Převažují ovšem ti třetí - bez talentu, kteří se učit v žádném případě nehodlají a jediné, co chtějí, je papír o absolvování. Moderní vzdělávací systém tuto skupinu uměle drží na školách a vytváří v těchto pseudostudentech pocit, že studují, protože každý den - každý týden - každý měsíc (nehodící se škrtni) přijdou do školní budovy._____ 2) Po první půlhodině jsem se rozmýšlel, zdali film dokoukat a viděl jsem to na dvě hvězdičky max. Po další půlhodině už jsem film sledoval se zájmem a začal jsem uvažovat o třetí hvězdě. Na konci jsem brečel jako želva při kladení vajec a méně než čtyři hvězdičky už nepadaly v úvahu._____ 3) Film ve snaze zdůraznit roli vlastní vůle a vedení učitele (kdo chce zapalovat, musí sám hořet) sám lže. Leccos lze přemoci pracovitostí a motivovaností, ale určitě ne nedostatek talentu (v hudbě). Kdo necítí rytmus, tomu nějaké hodiny navíc nepomohou. Kdo nemá hudební sluch, nezíská ho ani po opakovaných trénincích. Snažit se a bojovat - ano, ale i zde je třeba kritického myšlení (zvláště u pedagoga)._____ 4) Spoiler. Film končí působivou oslavnou tirádou na práci učitele. Look around you. There is not a life in this room that you have not touched, and each of us is a better person because of you. We are your symphony Mr. Holland. We are the melodies and notes of your opus. We are the music of your life. Nicméně o penězích na obnovu hudební výchovy nepadne v závěru snímku ani slovo. Společenské uznání dostává učitel, ale jeho práce nikoli. Velmi realistické..._____ 5) Zaujali mě 37letý režisér Stephen Herek, neslyšící herec Joseph Anderson (15letý Cole Holland), neslyšící herec a pedagog Anthony Natale (28letý Cole Holland) a samozřejmě 48letý Richard Dreyfuss (učitel Holland)._____ 6) Výstižný koment: Pohrobek***, vesper001*****, IdaHutt***. (22.09.2016)

Přemýšlím kolikrát už jsem tento film vlastně viděl.... Minimálně 5krát (naposledy v sobotu se staršími dětmi z oddílu), takže těch 5 hvězdiček v tomto případě u mě zosobňuje opravdu mnohonásobně prověřenou kvalitu. Ten film v sobě samozřejmě nezapře typickou obsesi amerických tvůrců/diváků po patosu (viz zejména závěrečná scéna s "děkovačkou"), ale jinak jsou v něm namíchány snad všechny ingredience, který by měl podle mě správný film mít. Především je tu silný základní příběh (o životních osudech učitele hudby a především velkého milovníka hudby), přičemž charakter hlavní postavy není nikterak černobílý (dotyčný má i své slabosti, a kvůli jedné nich se dostane do velkého pokušení). Nechybí ani silné myšlenky (viz dále) a taky řada silných emocí (z počátku humor jako třeba, když Holland učí černošského nehudebního kluka hrát na buben, pak smutek, když se Hollandovi alespoň na první pohled zhroutí celý jeho "svět" a nakonec i hodně dojetí - kromě zmiňované závěrečné scény jde za mě zejména o scénu, kdy Holland zpívá svému hluchoněmému synovi). Asi kapitolou samou pro sebe je pak hudba, která tu hraje (asi logicky) opravdu výraznou roli. Skoro bych řekl, že jedním z hlavních poselstvích filmu je ukázat, že naprosto každý člověk může získat krásný vztah k hudbě. A taky že není dobře škatulkovat hudbu na tu klasickou a ostatní (populární), ale jedině (pokud už vůbec chceme škatulkovat) na hudbu dobrou a špatnou. To hlavní, co však chce tento film říct, je, že i když život mnohdy nejde podle našich představ, může být i přesto nakonec krásný. Stejně tak krásný jako je krásný tento film. (14.01.2019)

Příjemný film, který je protkaný prvoplánovou citovostí a zakončen velkolepou cukrovou kostkou. Ale víte co? Vem to ďas. Já jsem ten příběh pana Hollana prožil jedním dechem. Ať už byl opentlen čímkoliv a ať už je učebnicovou ukázkou "životních" hollywoodských filmů. To nejdůležitější - ryzí příběh, má totiž zpracovaný krásně. 80% (05.07.2010)