Opus pana Hollanda

Možná trochu moc dlouhý film stojí na strhujícím výkonu Richarda Dreyfusse, který musel zvládnout vývoj postavy během 30-ti let. Za svůj výkon byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus a bylo na něm dost vidět zklamání, když ho nedostal (tehdy se ke všem možným cenám propil Nicolas Cage). Závěr je patřičně dojímavý, jedním z emocionálních vrcholů filmů je Lennonova písnička Beautiful Boy (zpívaná samotným Dreyfussem). (28.07.2003)

Trošku idealizované pojetí vztahu k hudbě. Někomu se nedaří, skvělý učitel žákyni poradí, aby hudba cítila, zavřela oči a ono všechno příjde samo. Nakonec si dokonce guvernérka státu zahraje ve školním orchestru jedinou skladbu pana Hollanda. Mimochodem, jestli je tato skladba vrcholem jeho tvorby, tak jsme zas tak o moc nepřišli, tím, že byl odstaven od notového papíru. Jeden černoch necítí rytmus, po pár hodinách šlapání na nohy a poslouchání moderní hudby je to najednou tady. Každý , kdo má alespoň nějaký vztah k hudbě, musí věděť, že tak to prostě není. A u tohoto filmu se tak akoráť mohou utěšovat ti, kteří neuspěli. Ale utěšování to je moc hezké. (24.09.2004)

Na tieto filmy, ktoré sa točia okolo hudby, som (čoby povedzme, že "profesionálka") citlivá. Film môže byť sebekrajší, ale akonáhle v ňom učiteľ hovorí žiakom, že stačí hrať od srdca a ono to zrazu ide (hoci tri roky to nešlo), tak je to len klamstvo. Takže milí, žiaci, nie.. bohužiaľ nestačí hrať od srdca a nestačí, že hráte to, čo vás baví, nech to už v tých amerických filmoch vyzerá akokoľvek lákavo. To z vás samo o sebe dobrého hudobníka nespraví ;)) Ale fajn... film je pekný. (10.09.2016)

Mozno trosku pateticky, ale inak vynikajuci film, ktory reflektuje zivotnu drahu ucitela hudby na jednej americkej strednej skole. Zaroven iba potvrdzuje, ake dolezite miesto v zivote kazdeho mladeho cloveka zohrava chapavy, trpezlivy a najme ludsky pedagog a ze tato zivotna draha je o drine ktora je casto (v nasich pomeroch) nedocenena. Necele ****. (26.02.2009)

Nadherne filmove dielo obohatene emocionalnymi perlickami v podobe realneho zivota isteho hudobneho skladatela. Tym sentimentalnym pripodobnenim myslim aj hlucheho syna hlavnej postavy, ktoreho jednoducho nejde nemilovat: ,,You are beautiful, beautiful, beautiful boy,' taktiez rodinny zivot, ktory zostal vdaka povinnostiam kdesi v uzadi, nasiaknuty prachom, jemny prisun historickych udalosti, ktore v danom obdobi otriasli svetom, povznasajuca hudba pana skladatela (je mozne stvorit taku uzasnu symfoniu?) ci neskusena dievcina - s kralovskym spevom poblaznena do muza, ktory by jej mohol byt otcom - rozhodnuta nenechat si posliapat svoje sny, ale ohurit svet svojim talentom. Toto vsetko robi z filmu nezabudnutelny filmovy zazitok, co ma vsak ohuruje, je neadekvatne hodnotenie tunajsich uzivatelov, ktory tuto snimku nemilosrdne splachli do zachoda. Ak dokaze drviva vacsina ospevovat Forresta Gumpa - melancholicke dielo s priblblym ksichtikom miluckeho chlapca, ktory cely svet vzkriesi svojim dobrym srdieckom - preco ma na vlas rovnaky Opus pana Hollanda hodnotenie ponizene na druhotriedny psychac od rezisera amatera? Forrest Gump aj Pan Holland su pateticke filmy o nadludskych osobnostiach, Holland aj napriek svojej dlzke vobec nenudi, napriek americkemu pojatiu cukroveho rodinkarskeho zivota, je putavy a udrzi si vasu pozornost. Zda sa mi uplne zbytocne podcenovat tento film kvoli sentimentu, ked nikomu nevadi, ze Forrest Gump ,,maratonoval' cez celu Ameriku a ta mu ozlomkrky tlieskala k dobremu vykonu. Pri doslova trapnom zhodnoteni pana Hollanda, je mi jasne, ze na hodnotenia tunajsich ludi, ktori presentimentalizovani panom Gumpom odrazu neznasaju sentimentalneho Hollanda, sa uz vonkoncom nemozem spoliehat. The End. (13.07.2009)