Zahradník
The Gardener's Year
Záhradníkov rok
Režie:
Jiří HavelkaScénář:
Jiří HavelkaKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Oldřich Kaiser, Dáša Vokatá, Štěpán Kozub, Michal Isteník, Alena Mihulová, Petr Lněnička, Luboš Veselý, Sára Arnsteinová, Jiří Šimek, Tomáš Jeřábek (více)Obsahy(1)
Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů. Zahradník se však nevzdává a snaží se bránit svůj domov. Když se policie i starostka postupně utopí ve své vlastní byrokracií, zahradník se rozhodně vzít osud do vlastních rukou. Nový film Jiřího Havelky, balancující na hraně bizáru, absurdna a tragikomedie je inspirován skutečným příběhem a stejnojmenným literárním dílem od Karla Čapka. (Donart Film)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Obrovské zklámaní. Film dostává z velkého zmaru jen a tradičně Kaiser svým bezchybným nonverbálním projevem (jiný tady ani není, asi umělecky záměrně). Jinak se ale scénář omezuje na jednorozměrné karikatury a předvídatelné vyprávění, které podkresluje Kaiserovo čtení z oné Čapkovy knihy. Dialogy tady vesměs nejsou, jen postavy vždy něco říkají Kaiserovi a většinou se jedná o klišoidní fráze, z nichž se Havelka snaží udělat drobný humorek a všechno se ve filmu mnohonásobně opakuje a opakuje a bohužel nefunguje to a ještě je to celé příšerně nudné. 40% ()
Hrozně mě to otravilo. Film, kde plytký obsah zabíjí novátorsky skvělou formu. Protože v dějí vás nic nepřekvapí (doslovně), je na něm hrozně vidět, že se film Havelkovi vyvijel postupně pod rukama. Takže z toho vznikla pouhá nihilisticka fraška o nefungujícím státu. (Vůbec mi nevadí, že Kaiser nemluví. Naopak. Němé dialogy s Vokatou jsou opravdovou hostinou pro oči. Ale ta groteskně pojatá impotence státu to pak všechno zabíjí). Zdá se, že Havelka dá film-divadlo, protože tím byli Vlastníci a byli výborní. Škála možností filmu klasického ho svou neomezeností natolik dekoncentruje, že není schopen doručit pak celkové vyznění. ()
Oslava lidské houževnatosti a pevné vůle inspirovaná příběhem skutečného zahrádkáře šikanovaného majetným sousedem, která ale zároveň říká, že když se v tomhle světě proti vám postaví mocnější a bohatší nepřítel a začne vám systematicky ničit život, tak s tím v podstatě nic nenaděláte a nezbyde vám, než si všechno nechat líbit - což snímek činí převážně dost pesimistickou a místy až krutou podívanou. V pozadí událostí je jasně znatelná kritika nefunkčního systému, státních úřadů a policejních orgánů neschopných zajistit pro obyčejného člověka spravedlnost. Tato kritika má nicméně podobu poněkud mělké satiry vyzdvihující absurdně přebujelou byrokracii a bezmocné lítostivé obličeje všech, po nichž je žádána pomoc. Volba postavit vypravěčský koncept na vyškrtnutí všech dialogů hlavního hrdiny je sporná. Ne že by titulní zahrádkář nutně potřeboval každou chvíli něco okomentovat, ale přinejmenším ze začátku je divné, když na něj ostatní postavy mluví a on na ně nereaguje. Kaiser je každopádně v hlavní roli skvělý a metoda natáčet film průběžně během jednoho ročního zahrádkářského cyklu také nese ovoce. Avšak spíš než jako útrpný thrillerový příběh o jednostranném sousedském teroru nahlíženém z perspektivy bezbranné oběti film zaujme coby láskyplná pocta drobným pěstitelům a rukodělné práci s důrazem na krásu přírody a zahrádkářských plodin s úryvky Čapkovy poetické literatury a trochou kulinářského umění k tomu. ()
Oldřich Kaiser je za mě geniální herec. Ve filmu toho sice jeho postava mnoho nenamluví, nicméně i tak mě moc bavilo ho na plátně sledovat. Tím s chválou končím. Jiří Havelka se znovu (Mimořádná událost /2*/) nechal inspirovat skutečným příběhem. Movitý majitel začne terorizovat usedlého zahrádkáře (Kaiser) a jeho ženu (Vokatá), aby získal jejich nemovitost. Zamlklý, ale o to urputnější pár se vzdát nehodlá, tlak, útlak se stupňuje a pomoc nikde. Zoufalý stát nedokáže slabšímu pomoct, ani když je v právu. Snad jsem to poselství pochopil a začátek filmu mě celkem namotal, trošku připomínal letošní skvělé Perfect Days (5*). Bohužel, Zahradníkův rok je šíleně zdlouhavý a celkem nudný. Nevadí mě scény, kde se nic neděje a někdo jen kouká, nebo řeší stále stejný problém, ale tady se tolikrát opakovaly, že mě to postupně více a více ubíjelo. 80 min by tomu slušelo, 104 min je přepálená stopáž a pocitově to mělo 180 min minimálně. 30% ()
Havelkovu autorskou a režijní tvorbu (jako herce ho mám v oblibě už mnohem déle) jsem si samozřejmě zamilovala díky vynikajícím Vlastníkům. Mimořádná událost už mě zaujala méně, ale se Zahradníkem si to u mě zase vyžehlil. Do titulní role totiž obsadil skvělého Oldu Kaisera, který mě dokázal pobavit i dojmout pouze obličejovou mimikou nebo pohledem. Ano, zahradníkova role je němá, ale nemusíte se bát, o Kaiserovo hlasové herectví (oceňované mimo jiné za četbu audioknih) rozhodně nepřijdete. Na něm samozřejmě všechno stojí a padá, jako dobrou volbu považuji i obsazení Kaiserovy životní partnerky do role zahradníkovy ženy. Tempo vyprávění je možná pomalejší, ale trefilo se mi do nálady. Inspirace skutečným příběhem už je jenom příjemný bonus. Zajímavý český film. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (5)
- V roli zahradníkovy (Oldřich Kaiser) ženy se objeví Kaiserova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. (rakovnik)
- Film je natočen podle skutečné kauzy, o které se svého času hodně psalo v médiích. Tehdy zahradník René Mandys čelil teroru svého souseda, majitele zámku, jenž měl zájem o jeho parcelu. Když dal najevo, že ji neprodá, začaly se mu dít neuvěřitelné věci. Kdosi mu zatarasil příjezdovou cestu, vypálil skleník a fyzicky ho napadl. (rakovnik)
- „Býval jsem velký zahradník, takže mě toto natáčení moc bavilo. Za to Dáša nikdy nestrčila ani prsty do hlíny a tady musela. Ten pohled na to byl velmi zajímavý,“ uvedl Oldřich Kaiser. „Já jsem rockerka, neumím s hlínou. Naštěstí školení u opravdového zahradníka mě trochu naučilo se v té hlíně pohybovat,“ dodala Dáša Vokatá. (rakovnik)
Reklama