Zahradník
The Gardener's Year
Záhradníkov rok
Režie:
Jiří HavelkaScénář:
Jiří HavelkaKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Oldřich Kaiser, Dáša Vokatá, Štěpán Kozub, Michal Isteník, Alena Mihulová, Petr Lněnička, Luboš Veselý, Sára Arnsteinová, Jiří Šimek, Tomáš Jeřábek (více)Obsahy(1)
Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů. Zahradník se však nevzdává a snaží se bránit svůj domov. Když se policie i starostka postupně utopí ve své vlastní byrokracií, zahradník se rozhodně vzít osud do vlastních rukou. Nový film Jiřího Havelky, balancující na hraně bizáru, absurdna a tragikomedie je inspirován skutečným příběhem a stejnojmenným literárním dílem od Karla Čapka. (Donart Film)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
Je to těžké. Bije se to ve mě a mé zcela odlišné očekávání filmu nepřidává. Začnu tím hezkým - tichý, pomalý snímek krásně zachycuje “staré dobré časy”, kdy se lidi měli prostě dobře. Žili plnohodnotný život z toho, co měli, každý den na ně čekala práce, která měla smysl, dostávalo se jim uznání od jejich komunity… a se vším si vždy věděli rady, protože v garáži nebo kůlně se našlo opravdu všechno. Prostě co si neuděláš, nemáš. Jenže hřejivý pocit zcela přebíjí beznaděj a zoufalství - z toho, jak násilně byli tlačeni ke změně životního stylu, z toho, že systém nefunguje a zlo rozhodně není potrestáno, a z toho, že dokud média nezakročí, nikdo vám nepomůže. Rozhodně bych film nenazvala komedií, spíše je to tragédie zakončená ryzí depresí. Myslím, že film je dobrý, ale je třeba na něj ta správná nálada se špetkou masochismu - pak budete trpět, ale náramně si to užijete. Závěrem: největší highlight filmu je zajisté ztvárnění české kuchyně! ()
Obrovské zklámaní. Film dostává z velkého zmaru jen a tradičně Kaiser svým bezchybným nonverbálním projevem (jiný tady ani není, asi umělecky záměrně). Jinak se ale scénář omezuje na jednorozměrné karikatury a předvídatelné vyprávění, které podkresluje Kaiserovo čtení z oné Čapkovy knihy. Dialogy tady vesměs nejsou, jen postavy vždy něco říkají Kaiserovi a většinou se jedná o klišoidní fráze, z nichž se Havelka snaží udělat drobný humorek a všechno se ve filmu mnohonásobně opakuje a opakuje a bohužel nefunguje to a ještě je to celé příšerně nudné. 40% ()
Óda na lidskou vytrvalost a houževnatost. Stárnoucí mlčenlivý zahradník (Oldřich Kaiser) prožívá se svou manželkou (Dáša Vokatá) podzim života ve svém milovaném zahradnictví. Překážky překonává pílí a noblesou získanou letitým zkušenostmi. Novou výzvou pro jeho stoický klid je škůdce v podobě člověka, který nedodržuje neměnné zákony přírody, ale těží z vypočítavosti a těžkopádnosti systému, ve kterém se ztrácí lidskost. Hořce poetická tragikomedie střídá nativní motivy s groteskní místy cynickou satirou. Specifický způsob vyprávění, Kaiserovo němé expresivní herectví doplňují cílené promluvy ostatních postav. Bizarnost a absurdita je velmi vhodně podpořena čtenými úryvky z knihy Karla Čapka Zahradníkův rok, o které se postaral Oldřich Kaiser. Freska o selhávajícím systému, kdy Old Man Gardener bere osud do vlastních rukou.(MFFKV 2024) ()
Měl jsem pro tento film velká očekávání, a musím uznat, že byly téměř úplně naplněny. V porovnání s předchozími Havelkovými filmy je tento podle mě jeho nejslabší, ale i tak se mu náramně povedl. Je to film, který si určitě zaslouží několik shlédnutí, je v něm spousta hlubšího mínění, které po jediném shlédnutí jen tak nepochytíte. Děj je na povrchu jednoduchý, ale plný zajímavých postav a skvělě natočených scén s výbornými dialogy. Herecké výkony jsou skvělé. Oldřich Kaiser zde ztvárnil velmi nekonvenční roli, jeho postava za celý film prakticky neřekne ani slovo, ale je tak báječně emotivní díky jeho fyzickému výkonu. Prezentace byla trochu slabá, přišla mi velmi nevýrazná a střih mi někdy přišel zbytečně rychlý. Hudba byla ale výborná, perfektně ladila s atmosférou filmu. 8/10 ()
Oslava lidské houževnatosti a pevné vůle inspirovaná příběhem skutečného zahrádkáře šikanovaného majetným sousedem, která ale zároveň říká, že když se v tomhle světě proti vám postaví mocnější a bohatší nepřítel a začne vám systematicky ničit život, tak s tím v podstatě nic nenaděláte a nezbyde vám, než si všechno nechat líbit - což snímek činí převážně dost pesimistickou a místy až krutou podívanou. V pozadí událostí je jasně znatelná kritika nefunkčního systému, státních úřadů a policejních orgánů neschopných zajistit pro obyčejného člověka spravedlnost. Tato kritika má nicméně podobu poněkud mělké satiry vyzdvihující absurdně přebujelou byrokracii a bezmocné lítostivé obličeje všech, po nichž je žádána pomoc. Volba postavit vypravěčský koncept na vyškrtnutí všech dialogů hlavního hrdiny je sporná. Ne že by titulní zahrádkář nutně potřeboval každou chvíli něco okomentovat, ale přinejmenším ze začátku je divné, když na něj ostatní postavy mluví a on na ně nereaguje. Kaiser je každopádně v hlavní roli skvělý a metoda natáčet film průběžně během jednoho ročního zahrádkářského cyklu také nese ovoce. Avšak spíš než jako útrpný thrillerový příběh o jednostranném sousedském teroru nahlíženém z perspektivy bezbranné oběti film zaujme coby láskyplná pocta drobným pěstitelům a rukodělné práci s důrazem na krásu přírody a zahrádkářských plodin s úryvky Čapkovy poetické literatury a trochou kulinářského umění k tomu. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (5)
- „Býval jsem velký zahradník, takže mě toto natáčení moc bavilo. Za to Dáša nikdy nestrčila ani prsty do hlíny a tady musela. Ten pohled na to byl velmi zajímavý,“ uvedl Oldřich Kaiser. „Já jsem rockerka, neumím s hlínou. Naštěstí školení u opravdového zahradníka mě trochu naučilo se v té hlíně pohybovat,“ dodala Dáša Vokatá. (rakovnik)
- Film se natáčel v zajímavé lokalitě – na statku Jiřího Havelky st., režisérova otce. „Jezdívám sem na víkendy, a když jsem tu jednou byl, tak mě napadlo, že to je to správné místo,“ vypráví Havelka ml. Na místo filmaři dodali jen zvířata, jinak bylo místo plně využito tak, jak ho užíval i skutečný majitel. (rakovnik)
- „Točilo se po celý rok chronologicky, což bylo moc fajn. Nemuseli jsme přeskakovat v čase a ve scénách. Točilo se tak, jak jde děj po sobě,“ uvedl herec Michal Isteník. (rakovnik)
Reklama