Zahradník
The Gardener's Year
Záhradníkov rok
Režie:
Jiří HavelkaScénář:
Jiří HavelkaKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Oldřich Kaiser, Dáša Vokatá, Štěpán Kozub, Michal Isteník, Alena Mihulová, Petr Lněnička, Luboš Veselý, Sára Arnsteinová, Jiří Šimek, Tomáš Jeřábek (více)Obsahy(1)
Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů. Zahradník se však nevzdává a snaží se bránit svůj domov. Když se policie i starostka postupně utopí ve své vlastní byrokracií, zahradník se rozhodně vzít osud do vlastních rukou. Nový film Jiřího Havelky, balancující na hraně bizáru, absurdna a tragikomedie je inspirován skutečným příběhem a stejnojmenným literárním dílem od Karla Čapka. (Donart Film)
(více)Videa (1)
Recenze (53)
Hezký letní podvečer přeji. Na začátek mi dovolte citovat Karla Ocha: "Hledáme odvahu tvůrců jít proti zavedeným vyprávěcím schématům, zavedeným strukturám vnímání filmu, jít proti vývoji vlastní kariéry, proti tomu, jaké herecké příležitosti se očekávají. A takovou odvahou oplývá právě Jiří Havelka." Takto film ve světové premiéře uvedl v Karlových Varech a zároveň tím vysvětlil, proč jej do programu zařadili. Cituji ho proto, že dokonale vystihnul, proč je tento film tak důležitý z hlediska širšího vnímání české kinematografie, a proč rozhodně stojí za pozornost. Havelka servíruje film srovnatelný s ostatní současnou evropskou tvorbou, což se o mnohých českých novinkách říci nedá. Přináší jednoduchý, až bajkovitý příběh, ovšem díky originálnímu pojetí z něho dělá kinematografický zážitek. Takových se nám moc nedostává, proto je třeba si je hýčkat, vyzdvihovat a doufat, že brzy budou následovat další. Abychom se měli ještě více filmově. ;-) ()
Nenápadné poetické absurdní drama, které je až na zahradníkovu nečinnost velmi věrohodné. Takto to v naší zemi bohužel funguje a je to stejně smutné a depresivní jako film sám. Herci jsou vybráni na jedničku a ač jde spíše o minimalistické ztvárnění, tak stačí. Tempo je lehce vleklé, scénář místy hluchý a jeho mlčení lehce iritující. Jedno zhlédnutí bohatě stačí, ale vizuálně pěkná zahradnická podívaná. ()
Obrovské zklámaní. Film dostává z velkého zmaru jen a tradičně Kaiser svým bezchybným nonverbálním projevem (jiný tady ani není, asi umělecky záměrně). Jinak se ale scénář omezuje na jednorozměrné karikatury a předvídatelné vyprávění, které podkresluje Kaiserovo čtení z oné Čapkovy knihy. Dialogy tady vesměs nejsou, jen postavy vždy něco říkají Kaiserovi a většinou se jedná o klišoidní fráze, z nichž se Havelka snaží udělat drobný humorek a všechno se ve filmu mnohonásobně opakuje a opakuje a bohužel nefunguje to a ještě je to celé příšerně nudné. 40% ()
Oslava lidské houževnatosti a pevné vůle inspirovaná příběhem skutečného zahrádkáře šikanovaného majetným sousedem, která ale zároveň říká, že když se v tomhle světě proti vám postaví mocnější a bohatší nepřítel a začne vám systematicky ničit život, tak s tím v podstatě nic nenaděláte a nezbyde vám, než si všechno nechat líbit - což snímek činí převážně dost pesimistickou a místy až krutou podívanou. V pozadí událostí je jasně znatelná kritika nefunkčního systému, státních úřadů a policejních orgánů neschopných zajistit pro obyčejného člověka spravedlnost. Tato kritika má nicméně podobu poněkud mělké satiry vyzdvihující absurdně přebujelou byrokracii a bezmocné lítostivé obličeje všech, po nichž je žádána pomoc. Volba postavit vypravěčský koncept na vyškrtnutí všech dialogů hlavního hrdiny je sporná. Ne že by titulní zahrádkář nutně potřeboval každou chvíli něco okomentovat, ale přinejmenším ze začátku je divné, když na něj ostatní postavy mluví a on na ně nereaguje. Kaiser je každopádně v hlavní roli skvělý a metoda natáčet film průběžně během jednoho ročního zahrádkářského cyklu také nese ovoce. Avšak spíš než jako útrpný thrillerový příběh o jednostranném sousedském teroru nahlíženém z perspektivy bezbranné oběti film zaujme coby láskyplná pocta drobným pěstitelům a rukodělné práci s důrazem na krásu přírody a zahrádkářských plodin s úryvky Čapkovy poetické literatury a trochou kulinářského umění k tomu. ()
Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého doslova a do písmene vidím, o co se snaží, o co v dané scéně usiluje, co se snaží v daný moment říct, ale zároveň si v tu samou chvíli moc dobře uvědomuju, jak to celé v tom filmu funguje jen na půl plynu, a vyjádřený záměr tak vlastně ve výsledku silně pokulhává. Zahradníkův rok může mít sice pěknou myšlenku o lidství a síle lidského ducha, o nevzdorné vytrvalosti a optimismu, o boji malého obyčejného člověka proti velkému mocnému nepříteli, s němým Kaiserem, poloněmou manželkou a zlým správcem zámečku, ale ve finále, jak říkám: myšlenku sice předá, ale předá ji takovým jalovým způsobem, že si člověk říká "Přepsat a lépe". Co se dá na filmu ovšem vyzdvihnout, je doprovodná hudba, ta především, a kamera. Jinak krom těchto dvou aspektů hodnotím nelítostným průměrem. Vyhodnocení: Zhlédnuto na letním kině😎 ()
Galerie (34)
Zajímavosti (5)
- V roli zahradníkovy (Oldřich Kaiser) ženy se objeví Kaiserova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. (rakovnik)
- Film je natočen podle skutečné kauzy, o které se svého času hodně psalo v médiích. Tehdy zahradník René Mandys čelil teroru svého souseda, majitele zámku, jenž měl zájem o jeho parcelu. Když dal najevo, že ji neprodá, začaly se mu dít neuvěřitelné věci. Kdosi mu zatarasil příjezdovou cestu, vypálil skleník a fyzicky ho napadl. (rakovnik)
- „Býval jsem velký zahradník, takže mě toto natáčení moc bavilo. Za to Dáša nikdy nestrčila ani prsty do hlíny a tady musela. Ten pohled na to byl velmi zajímavý,“ uvedl Oldřich Kaiser. „Já jsem rockerka, neumím s hlínou. Naštěstí školení u opravdového zahradníka mě trochu naučilo se v té hlíně pohybovat,“ dodala Dáša Vokatá. (rakovnik)
Reklama