Jako zabít ptáčka

Klasická adaptace klasické knihy, co více si přát? Lépe to možná ani natočit nešlo, ale oproti výbornému románu Harper Leeová se přece něco ztratilo - něco z nostalgické atmosféry vzpomínek na dětství, něco hloubky jednotlivých postav i ze samotné zápletky. Nestěžuji si - knížky se nikdy nedají zfilmovat beze zbytku. Filmového ptáčka tedy vřele doporučuji a knižního doporučuji dvojnásob. (14.02.2006)

Pokud chcete dát To Kill a Mockingbird plný počet, musíte si ho pustit až v půlce, kde začíná obrovský boj mezi vynikajícím Gregory Peckem jako obhájcem proti „zbytku světa“. To horko v soudní síni proudilo i na mně a já očekával s velkým napětím verdikt. Opravdu strhující část, která nemá obdoby. Ovšem první hodina je úplně zbytečná, o případu je prohozeno pár slov, spíše ukazuje život (mi silně nesympatické) dcery a jejího bratra jak si hrají, chodí do školy a o prázdninách špehující tajemný dům. Nezáživné, nudné a úplně vytržené. kdybych tohle věděl, vůbec si to nepustím. Stejně jako když jdete do kavárny s očekáváním, že dostanete Illy a nakonec přinesou meltu. (27.05.2008)

Ako zabiť vtáčika? Jednoducho. Keď človek prepadne fanatickej nenávisti, pokrivenej morálke a škodlivým predsudkom, tak dokáže aj oveľa horšie veci. V tomto prípade to platí pre obyvateľov jedného inak na prvý pohľad celkom sympatického alabamského mestečka, ktorým sa na odpor a za správnu vec postaví posledné stelesnenie dobroty a zdravého úsudku - šarmantný Gregory Peck. Výsledok tejto námahy si divák dokáže domyslieť aj sám, ešte pred samotným filmom. Nezostáva tak nič iné iba zaplakať nad ľudskou hlúposťou a nenávisťou, ktorá často nepozná žiadne hranice. Oceňujem aj súdnu scénu, ktorá bola famózna. 85/100 Videné v rámci Tour po Amerike. (05.04.2016)

To kill a Mockingbird - křehké vyprávění o životě na americkém venkově třicátých let, soustřeďující se především na problematiku neomezovaného rasismu. Vizuální černobílá stránka filmu podkresluje atmosféru doby, kdy se příběh odehrává, v cenrtu příběhu nestojí Gregory Peck (který je jako Atikus obligátně extrémně charizmatický a přitom skromě civilní), ale jeho dvě děti, Jem a malá Scout (taktéž velice přesvědčivé výkony). Narace filmu je na ně vzorově omezená - zprostředkovávají nám celý příběh a my nevíme ani nevidíme nic, co nevědí a nevidí ony. Síla příběhu samotného (předloha byla oceněna Pulitzerovou cenou) je samozřejmě hlavní pilíř tohoto krásného díla a v ničem si nezadá s Darabontovými vězeňskými filmy (Míle a Shawshenk), pro mě stojí ještě nad nimi už jen proto, že To Kill a Mockingbird je víc než třicet let starší. Navíc si dokážu představit, že tenhle film mohl být v šedesátých letech ještě velice kontroverzní a dovedl zapřísáhlým rasistům nasadit brouka do hlavy, jestli nejsou náhodou úplně vymazaní... Jak správně řekl Panucci, velice PC, ale tehdy to mělo naprosté opodstatnění. Jinak krásný příběh, moc hezký film, všema devíti. 90% (19.07.2006)

Musim sa priznat, ze som cakala ovela, ovela viac. Zhruba po pol hodine mi uz oslovenie Atticus islo na nervy, pribeh sa mi zdal nesurody, hoci na konci to samozrejme do seba zapadlo, ale chybal mi tam isty plynuly prechod medzi jednotlivymi dejovymi linkami. Pasaz zo sudnej siene, Gregoryho solo a hlavne jeho odchod zo sudnej siene boli uchvatne, na zvysok sa sice fajn pozeralo, ale nudila som sa. (Videne 05.08.2010) (05.08.2010)