Bastard

Bezchybné, dusné, vtahující a emotivní. Miluju tuhle dánskou komorní filmařinu a když se sejde zvučné jméno v režiserském křesle (jen koukněte sami, co tenhle bůh natočil), geniální, oskarový Mads Mikkelsen a dobře rozehrané téma, je s přehledem vyhráno. Od začátku z pohledu diváka prostě nejde jinak, než naplno fandit hlavní postavě v jeho plánu a čekat, kam se to celé vyvine. S přicházejícími postavami, z nichž každá je dostatečně ikonická a svěží, aby si získala další sympatie, se nám plní plátno áčkovými charaktery a jakmile se objeví hlavní záporák (čti slizký, nechutný, zvrácený zm*d, jaký na plátně už pěknou dobu nebyl a kterého by snad každý z nás nejraději viděl mrtvého na třikát), jde postupně do tuhého. Příběh se rozvíjí skvěle, postavy a jejich osudy stejnětak a dočkáme se jak historického dramatu, tak dokonce i brutální krve a několika twistů, které otáčejí děj o 180 stupňů a které divákovi pěkně zamíchají kartami. Ve výsledku jsem naprosto spokojen a je vidět, že Sever je prostě úplně někde jinde a s grácií dokáže vyprodukovat komorní historickou bombu, které bych se jinak vyhnul obloukem, ale tady prostě nemohu jinak než za plnou pětku. (02.01.2024)

Bastard je zástupce velmi problematického žánru takřka kompletně fiktivních "filmů podle skutečného příběhu". Po jen malém popátrání po skutečném pozadí zdejšího příběhu zjistíte, že je prakticky celý vycucaný z prstu autorky předlohy Idy Jessen a to ve prospěch klasického robinhoodovského melodramatu. S tím by nemusela být nutně taková potíž, pokud by se tohoto zžánrovatění historického podkladu držel i film. Ten však dodržuje formu typickou pro zfilmovanou skutečnost se všemi berličkami, které jsme jí ochotni odpouštět právě kvůli tomu, že respektujeme její oporu v realitě. Když pak do pomalého důkladného sledování ústrků a strastí bývalého vojáka vlítne komicky záporný amalgám všech zlých aristokratů, které jsme kdy ve filmech viděli, postavy se začnou chovat nevěrohodně inkluzivně a příběh najednou přeskočí v emancipační revenge flick, veškerá poctivě budovaná snaha o vykreslení bezútěšného období dánské historie odchází umřít kamsi do vřesovišť. Míra toho nakolik budete chtít obhajovat klišé jako narativní atributy pak je postavená na vašem vztahu k mlžným vřesům a neúrodné tváři Madse Mikkelsena (21.04.2024)

Dáni v čele s Mikkelsenem pravidelně dokazují, že jejich tvorba patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je za poslední desetiletí v (evropském) filmovém průmyslu vyprodukováno. Opět je nám nabídnuto syrové drama, které nepotřebuje přehršel akce, ale stačí mu stará dobrá atmosféra, kvalitní dialog a funkční scénář. (11.02.2024)

Ludwig Kahlen (Mikkelsen) se pokusil ovládnout chaos, jal se jménem dánského krále rekultivovat vřesoviště v zemi nikoho a režisér Nikolaj Arcel se po zklamavší Temné věži více než vykoupil. Neviděl jsem trailer, o existenci Bastarda jsem ještě před týdnem neměl nejmenší tušení a teď v myšlenkách neustále odbíhám zpět na nehostinné pláně za hrdým kapitánem. Pomalu budované historické drama o paličatém válečném veteránovi, jenž se po letech vrací do domoviny s možná až příliš ambiciózním snem, který se nesetkává s pochopením krutého feudálního světa okolo něj, vám každopádně nedá nic zadarmo. A je to dobře. Ona pověstná severská drsnost a neúprosnost v kombinaci s nám neznámou látkou zaručuje, že od začátku nebudete tušit, jestli jde válečný veterán s buldočí povahou po té správné cestě. Není to poprvé ani naposledy, kdy snímek stojí a padá na Madsi Mikkelsenovi. Zapomeňte teď na mdlého záporáka v Indiana Jonesovi. Mads je herecký démon, který sice nehne ani brvou, ale vy budete přesto cítit, jak to v něm vře. Především ve chvílích, kdy je nucený stoicky „oponovat“ mimořádně proradnému Frederiku de Schinkelovi, nebudete napětím ani dýchat a v duchu také Madsovi doporučíte nějaký kreativní způsob, jak šlechtici ublížit. No a tady možná trochu pozor. Ne že byste se nějaké té krvavé pomsty nedočkali, ale ve snímku se místo velkých činů spíše spoléhá na malá pragmatická rozhodnutí, která rozhodují o životě a smrti. Takže jenom pro jistotu, nečekejte proboha akční nářez, během něhož bude charismatický herec řvát „Friheeeeed!“ (Svobodáááá!). Nic to nemění na tom, že jsem zase jednou měl velkou radost z vtahující (byť pro někoho možná trochu pomalé) filmařiny. (24.02.2024)

Drsný film o drsných ľuďoch v drsných časoch, keď sa nikto s nikým nesral a šľachta mala moc s ktorou dokázali bojovať len tí najhúževnatejší a najvytrvalejší. Niekedy aj na úkor svojho vlastného šťastia. Mads tu v úlohe chudobného vojaka, ktorý sa chce vypracovať vyššie, podáva znova skvelý výkon. Vydarili sa aj ostatné postavy a bolo zaujímavé sledovať vývoj vzťahov medzi nimi. Záporák je ultrasviňa a neviete sa dočkať toho, kedy ho niekto podreže. Film v tomto smere nesklame. Vizuálne to je tiež pôsobivé. Sklamaním je pre mňa len taký zvláštny nematný neslaný koniec. Ani nie tak tým, čo sa stane, ale hlavne ako. Ja by som to ukončil vo chvíli,keď si Mads prišiel po malú a išli spokojne domov. Ale potom ešte nasleduje niekoľko zbytočných minút, v ktorých sledujeme ako sa vyvíjal osud postáv po rokoch. To som sa už nevedel dočkať toho, kedy sa to skončí nadobro. Pôsobilo to viac trpko ako šťastne aj keď definitívny záver je úplný happyend. Práve vďaka záveru nemám chuť si to pustiť znova. Škoda. 7/10. (30.12.2023)