Bitva o Alžír

Už mám pomaly strach vracať sa k filmom, ktoré som obdivoval v mladosti. Väčšinou to znamená odobratie jednej až dvoch hviezdičiek. Bitka o Alžír je výnimkou. Aj po takmer pol storočí je to úžasný film, ktorým kdečo začínalo. Už bol spomenutý Paul Greengrass s jeho Krvavou nedeľou i dokumentárne sfilmované Capoteho Chladnokrvne. Aj Ennio Morricone bol tým, ktorý vo svojich začiatkoch v spolupráci s Pontecorvom vytvoril fascinujúci hudobný doprovod k dramatickému deju. Nedá sa nespomenúť ani všadeprítomná a zatiaľ neroztrasená kamera. Aj keď mi ľavicový uhol pohľadu nevyhovuje, musím uznať, že režisér sa aspoň snažil o vyváženosť. Prehlásenie plk. Mathieua skvele stvárneného Jeanom Martinom na adresu politikov je aktuálne dodnes (viď napr. Guantanamo). (31.03.2012)

Každá, byť dodatečně sebevíce věnčená válka páchne. A to nejen při pohledu zblízka. Fanfáry, které ji provázejí, nejsou sice vylhány, ale nelze se na ně dívat jinak - chceme-li zůstat nepředpojatými - než jako na špičku špičky pomyslného ledovce věcné skutečnosti a fakt. BITVA O ALŽÍR je z tohoto pohledu jakýmsi cestovním mezníkem: při pohledu zpět se nám vybaví krutá, až dokumentární věcnost Roselliniho filmů PAISA nebo ŘÍM OTEVŘENÉ MĚSTO, při pohledu dopředu, k naší současnosti, drastické scény současné špičky tzv. akčních filmů. Že Francouzi byli v Alžírsku letitými okupanty a příživníky, je zřejmé. Stejně tak je pravdou, že stovky tisíc francouzských kolonialistů se chovaly vůči Alžířanům ať berberským, ať arabským slušně, což kultivovalo do značné míry vzájemné vztahy obou etnik, neměnilo však nic na faktu francouzské takřka 130leté okupace. Bojovalo se - za těchto vyhrocených okolností - o mnoho. Chtěl-li se kdo udržet a nepřipustit do akce extrémní islám, který v celém Maghribu dřímá pod povrchem jako časová bomba, neměl na vybranou. Totéž ovšem platilo i pro druhou stranu. Dezliuze z války, v níž mladí spolunastavovali své krky, aniž vlastně věděli za koho a proč, byla neúnosná. Na konci čtyřicátých let, když namísto slibované nezávislosti byla patrné zvůle Paříže tuto surovinově bohatou kolonii si udržet stůjcostůj, jejich trpělivost přetekla. Výsledkem je po evianských dohodách dnešné rozporuplná alžírská současnosti jednoho z nejbohatších arabských států s mnohaletou občanskou válkou mezi modernisty a "otci návratů" ke kořenům militantního islámu dob Mohamedových a mnoha jejich spolupracovníky ("bílí odpověděli založením teroristické tajné organizace Organizace tajné armády, která se v průběhu první poloviny šedesátých let opakovaně pokusila o atentát na francouzského národního hrdinu generála Charlese de Gaulla. Z černobílé syrovosti tehdejší alžírské skutečnosti, podávané ve filmu, mrazí i dnes. Přál bych si, aby toto více než varovné memento bylo a zůstalo nadčasovým a hlavně nenapodobovaným. (29.04.2008)

Velmi přesvědčivý, až skoro dokumentárně zpracovaný film, o vzniku samostatného Alžíru. Na filmu je strašně moc vidět, jak obě strany konfliktu používají stejné argumenty, kterými omlouvají ztráty na životech běžných obyvatel, jak je silná touha po pomstě a jak násilí produkuje zase jen násilí. Dialog se zaměňuje za kladení podmínek a daleko více než o zájmy lidí, jde o zájmy politické a osobní ambice. Je to velmi nelítostný film, který rozhodně stojí za shlédnutí. (20.07.2014)

Předevčírem napadli teroristické skupiny (Hamás atd.) Izrael. Tento film je tedy velmi aktuální. Nejde o to, jestli je jedna strana správnější než ta druhá, vždycky trpí civilisté na obou stranách. Jde o to, že jestli si ti bohatší a "vyspělější" neuvědomí, že ti druzí mají stejné právo na rozvoj a svobodu a že je povinnost těch "vyspělejších" se o své bohatství (nejen materiální) nezištně dělit, tak pořád bude rozdělenost a pořád bude boj těch, kteří si chtějí vzít to, co nemají. Film parádní, ve všech složkách, není třeba to rozebírat. (09.10.2023)

Premyslal som, ci mam tento film ohodnotit az na 5 hviezdiciek, ale nielen pribeh podla skutocnosti, ale aj sposob, akym bol film natoceny ma donutil dat aj tu piatu. Bolo citit, ze uz v ranych zaciatkoch dokazal Ennio Morricone poskladat skvelu hudbu, ktora sa do filmu hodila, ale aj tvorcovia si dali zalezat na tom, aby ukazali brutalne sposoby pomsty a boja o nezavislost Alzirska. V podstate nemate komu drzat palce, pretoze ani jedna strana sa nechce vzdat ani za cenu desiatok mrtvych, ci uz Francuzov alebo Alzircanov. Trosku mi to pripomenulo aj dramu BAADER MEINHOF KOMPLEX (2008), ktora bola podobne autenticka, tiez plna nasilia, len s tym rozdielom, ze v zapadnom Nemecku v 70-tych rokoch nenechavali teroristi vybuchovat bomby kvoli rezimu, ktory by ich obmedzoval, ale bojovali proti systemu, ktory im nevyhovoval. Bitva o Alzir je na rok 1966 velmi kvalitny snimok a bol som nad ocakavania spokojny. Necudujem sa, ze sa uz dlhodobo zdrziava aj v topke IMDb na 193. mieste. ________ Brahim Hadjadj - (Ali La Pointe) +++ Jean Martin - (Plukovník Mathieu) +++ Yacef Saadi - (Djafar) +++ Samia Kerbash - (Jedno z dievčat) +++ Ugo Paletti - (Kapitán) +++ Fusia El Kader - (Halima) +++ (15.07.2011)