V hlavě 2

Jednička měla uzavřený příběh s jasným koncem i poselstvím. Dvojka je bohužel dělaná podle zlatého hollywoodského pravidla „všeho víc“, a nic jiného nedokáže nabídnout. Výborná animace i český dabing jsou u Pixaru na obvykle špičkové úrovni. Příběh jede na setrvačník. Publiku to zřejmě stačí, já jsem většinu děje pozapomínal cestou z kina domů. (19.07.2024)

Odpustite mi, tento film som v kine odtrpela. Chápem, nie som cieľová kategória. Začalo to „v mojej hlave“ tým, že, čo to pre Boha, dnešná generácia tínedžerov v tých hlavách má! Iritovalo ma všetko, okrem skvelej animácie, ale obsahová stránka bola úplne mimo môjho ponímania dospievania. Toto prežívajú dnešné pubertáčky? Fakt? Je pravda, že som nevidela jednotku, ale celé ma to míňalo. Ripley v hokejovom tíme, čo sa snaží nájsť rovnováhu – zradiť staré kámošky alebo sa presadiť? (21.07.2024)

První Pixarovka co jsem vynechal v kině a nelituji  toho je smutné, že tohle vydělalo tolik a třeba Mezi Živly ne. Riley je 13 (chová se tak na 5) a hraje hokej vyhraje nějaký zápas a pozvou ji s kámoškami na hokejový kemp. Kámošky jí v autě řeknou, že se příští rok neuvidí jelikož jdou jinam a Riley se snaží naposledy zavděčit jim a do toho zapůsobit na nějaký nový hokejový tým. Nové emoce jsou upozaděné a vše stojí jen na úzkosti třeba ta  nuda je vyloženě zbytečná (navíc později se dozvíme, že je to asi žena , ale vypadá to jak chlap) stud je tam taky zbytečný  navíc z neznámých důvodů má nějaký vztah k smutku tohle je založené asi jen na tom, že se ho optá kdo si ty vazoune a třeba nostalgie tam má tak minutu k čemu tam byla nevím . Místo nich tam mohla být klidně láska , nenávist nebo krása a vyšlo by to lépe (láska tam původně měla i být viz zajímavosti) Nejlepší je, že to popírá jedničku v jedničce chtěla radost odletět tím tubusem do velitelství a nešlo to tady tím tubusem proletí smutek a nic se nestane máme zde nějakého animovaného blbečka z pohádky (mimochodem on má v ledvince dynamit asi standartní výbava dětských postaviček) co si na něho Riley nepamatuje v prvním díle o něm nebyla ani zmínka vyloženě si ho vytáhly z prdele tak hlavně, že si pamatovala na Bing Bonga. Riley je zde představována jako dokonalé dítě co krmí opuštěné kočičky (ačkoliv to udělala jen jednou) , ale zapomíná se na to , že v prvním díle kradla rodičům platební kartu a byla sobecká a myslela jen sebe , když věděla, že její rodiče měly finanční problémy (názor , že to vytěsnily a na konci se to potvrdí neberu) . Jinak nechuť je založena na brokolici nedává smysl, že má problémy lézt na brokolici tohle nedávalo smysl ani v jedničce tak aspoň tady jsou konzistentní a nedává ani smysl, že řeší, že si nepošpiní oblečení, když nosí jedno a to samé.  Ty 2 hvězdy jsou za postavu závisti (ta mě zaujala už v traileru) a zhruba jeden až dva dobré vtipy a konec co je dojemný . Jinak Pixar nás učí, že se můžete chovat jak sobecká svině nikomu nepřihrávat a myslet jen na sebe pak stačí, že se omluvíte a za to si polepšíte. Není to lepší ani na úrovni jedničky, protože to je kopírka jedničky jen s novýma postavama. 60 procent (23.08.2024)

(8/10). V hlavě 2 je už momentálně nejvýdělečnějším animovaným filmem a podle nových informací také 10. nejvýdělečnějším filmem všech dob! Tohle je jenom ukázka, že sázka na zajetou značku je momentálně pro studio Pixar rozhodně lepší kalkul než vstupovat do neznámých vod originálními projekty. Je to dobře? To ukáže až čas, ale V hlavě 2 rozhodně nepůsobí jako zbytečný sequel a obhajuje si svou existenci. Pořád to jede v předem nastavených kolejích, které všichni tak dobře známe. Ovšem tentokrát se přesouváme do úplně jiného období, které může být pro mnoho rodičů i odborníků nemalou výzvou - puberty. Riley nám vyrostla a její věk se překlenul do krizového období, kterým si musí projít každý z nás. S někým cloumá puberta více, či méně. Ovšem V hlavě se nám všem odehrává stejná bouře, která demoluje vše, co jí přijde do cesty. Pro tvůrce nesmírně těžký úkol, avšak již v prvním díle dokázali s velmi těžkého tématu vytáhnout to podstatné. Aby to bylo zábavné a pochopitelné pro děti, tak melancholické a hřejivé pro dospělejší jedince. V hlavě 2 je kvalitním a příjemným pokračováním od studia s lampičkou v logu, které se nebojí zabrušovat do náročných témat a servírovat je divákům s enormní lehkostí. Zaobaluje to taktéž do tradičně spolehlivého a dechberoucího vizuálního hávu, který bere dech. Taktéž musím ocenit komické vložky, které potěší nejednoho fanouška videoher. Nebo si přijdou na své matadoři, kteří v mládí ujížděli na Mickeyho klubíku. Oproti prvnímu dílu jsem z toho však necítil to srdíčko, které u Pixaru vždy vyhledávám a budu jej cítit nejspíše vždy jen u prvních dílů. Pevně doufám, že tento nastavený trend studio co nejdříve změní, protože tohle naštěstí vyšlo. Ale nechci, aby se z tohoto originálního studia, které sází jeden originální počin za druhým stalo něco jiného. Něco, co recykluje své staré nápady a dělá zbytečná pokračování, které nemají své opodstatnění. Takový pocit mám například z pátého dílu Toy Story. "We are suppressed emotions!" (03.08.2024)

Nebudeme si nic nalhávat, nebýt pana Ledvinky a sjetého Goofyho, tak by to bylo jen za tři. Pokračování V hlavě totiž působí jako sbírka nápadů, které se nevešly do prvního dílu, než reálné pokračování, které bylo vypipláno do detailu. Přitom koncept s pubertou a novými emocemi nepůsobí jako něco, co by bylo potřeba si cucat z prstu a roubovat na první díl násilně. Koneckonců to ale není špatné, pořád je to první liga, jen je prostě cítit, že tohle bylo vytvořené trošku v panice. Je to stále variace toho samého, což u tak skvělého konceptu ještě stačí, u trojky ale už nebude. (19.07.2024)